Česká republika je sice na prvních příčkách třídění odpadu – kvalita ale řádně pokulhává. Selhává ve zpětné využitelnosti. Kvalita vytříděného odpadu v barevných kontejnerech pro papír, plasty a sklo nebývá příliš dobrá. Svezený materiál z kontejnerů se proto musí ještě dotřiďovat na speciálních linkách, a i přesto je celková finální využitelnost jen 30% až 70% podle druhu odpadu.
„Do budoucnosti je nutné přehodnotit způsob, jak správně třídit odpad. Jsem přesvědčený, že ministerstvo životního prostředí by mělo vést kampaň, která pomůže odchýlit se od kvantity a přilnout ke kvalitě. Z příkladů ze zahraničí je totiž jasně patrné, že regiony, které sice objemově nevytřídí zdaleka tolik, co Česko, mají daleko větší využití tříděného odpadu,“ vysvětlil situaci Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.
„Většina laiků žije v mylné představě, že třídění odpadu je nejen ekologické, ale díky recyklaci i levnější. Opak je pravda. Likvidace směsného komunálního odpadu je například oproti plastu o 75 procent levnější. Likvidace tuny tetrapaku stojí dokonce až 60 tisíc, kdežto komunálního odpadu včetně svozu okolo 2500 korun. Tetrapak se právě z recyklátu z finančních důvodů nevyrábí. Pro obce je proto přechod na kvalitní třídění finančně efektivní – pro občana by mohlo dojít ke snížení poplatků i o čtvrtinu,“ odhadl Aleš Choutka.
Například modré kontejnery na papír obsahují až několik desítek druhů papíru a každý vyžaduje jiné zpracování. Proto papírové odpady z kontejnerů na tříděný odpad putují ještě na speciální třídicí linku, kde jsou rozděleny dle druhů – noviny, časopisy, kartony, krabice a směsný papír. V první fázi jsou odstraněny nežádoucí příměsi, jako je směsný komunální odpad, špinavý a mastný papír a podobně. Roztříděný papír, podle druhu materiálu, splňuje požadavky zpracovatelů, a je u nich více ceněný. Využitelných je 60 procent obsahu kontejnerů.
„Mnoho lidí například neví, že plasty i nápojový karton nebo kovy se v určitých případech mohou klidně hodit do stejné nádoby. Vytřídit je na běžícím pásu je totiž neskutečně snadné – lidově řečeno: Pracovníkovi je vcelku jedno, jestli z pásu vezme do jedné ruky plast a do druhé papír,“ popsal proces Aleš Choutka.
Také plasty vyhozené do žlutých kontejnerů se dotřiďují na speciální lince. Ze směsi plastů, které se objeví na pásu, se ručně vybírají například PET lahve, fólie, PE-HD a polystyren. Ty mají speciální samostatné zpracování. Pásem tak projedou nečistoty a další složky, které do prodejných plastů nepatří. Plasty jsou různorodá skupina materiálů a problém je právě v různorodosti, v podstatě je možné zpracovávat jen jednodruhové plasty. Proto většina dotřiďovacích zařízení třídí plasty podle chemického složení, případně barvy. Následný jednodruhový plast se ve většině případů dává zpracovatelům, kteří z odpadních plastů vyrábějí takzvaný regranulát, tedy surovinu pro opětovnou výrobu stejného chemického složení.
„Čísla za Česko nejsou vůbec lichotivá. Například až 70 procent ze tříděných plastů skončí stejně na skládce. Úsilí o maximální vytříděnost vede ke sběru velké materiálové škály plastů, a přitom pro další recyklaci je vhodných pouze zhruba 20 až 30 procent. To se musí v budoucnu změnit, jinak bude situace s odpadky neúnosná jak z ekologického, tak finančního hlediska,“ rozvinul Aleš Choutka.
Sklo je na tom ze všech odpadů nejlíp, lze jej recyklovat donekonečna. Je však třeba hlídat, aby se při výrobě bílého skla do pece nedostalo sklo barevné. Ale také se tam nesmí připlést žádná jiná nečistota, kov, keramika nebo porcelán. Vytříděné „čisté“ sklo se v rámci recyklace rozdrtí a přidá do výchozí směsi pro výrobu nového skla. Ušetří se při tom mnoho energie a surovin – a peněz. Využitelných je téměř sto procent.
„Do budoucna bude nutné se zaměřit na to, aby plasty, které budou uváděny na trh, bylo možné znovu použít. Pomohlo by, kdyby plasty nebyly vyrobeny z různých materiálů. Například u PET lahví jsou na škodu při jejich recyklaci PVC fólie nebo exotické barvy. PE víčka sice použít lze, ale jiným způsobem zpracování,“ shrnul Aleš Choutka.
Řešení problému s odpady by ale mělo začít předcházením jejich vzniku. „Dosavadní systémy výroby a spotřeby bohužel neposkytují mnoho možností, aby se předcházelo vzniku odpadů a snižovalo se tak jejich množství. Je třeba na to poukázat a začít pracovat na přehodnocení celého životního cyklu – od návrhů výrobků a balení až po volbu materiálů. Stejně tak považujeme za nešťastnou tu část nového zákona, která je zaměřena pouze na produkci potenciálních surovin z pohledu kvantity a doslova jde proti kvalitě vyseparovaných komodit,“ dodal k této problematice Aleš Choutka z Obcejinak.cz.
CO PATŘÍ a NEPATŘÍ do tříděného odpadu
PLASTY
Patří sem:
► sešlápnuté PET lahve
► nápojový karton
► sáčky, tašky, fólie
► plastové obaly od potravin (kelímky, vaničky apod.)
► plastové obaly od drogerie (mýdlo, čisticí prostředky, kosmetika)
► CD/DVD obaly
► strečové fólie
Nepatří sem:
► linoleum
► PVC
► pryžové výrobky
► molitan
► videokazety
► obaly od olejů nebo silně znečištěné zbytky jídla
► obaly od nebezpečných látek
► plastové trubky, podlahové krytiny
► kelímky od kávy
PAPÍR
Patří sem:
► noviny, časopisy, letáky
► knihy (bez pevných desek)
► brožury
► katalogy
► kancelářský a balicí papír
► čisté papírové obaly
► krabice, karton a lepenka
► obálky i s okénkem
Nepatří sem:
► mokrý, mastný, znečištěný papír
► voskovaný papír
► nápojový karton
► papírové kapesníky a ubrousky
► pauzovací papír
► uhlový papír (kopírák)
► pořadače s kovovými komponenty
► obvazy
SKLO
Patří sem:
► lahve od nápojů
► zavařovací sklenice
► flakony
► tabulové sklo
Nepatří sem:
► porcelán
► keramika
► drátěné sklo
► zrcadla
► varné sklo
► zářivky a výbojky
► běžné žárovky
BIOODPAD
Patří sem:
► zbytky jídla rostlinného původu (např. zbytky chleba)
► zbytky ovoce a zeleniny
► květiny
► kávová sedlina a filtry
► čajové sáčky
► hrnkové květiny včetně hlíny
► skořápky od vajec a ořechů
► odpad ze zahrady (tráva, větve, dřevo,...)
Nepatří sem:
► maso, kosti, oleje a tuky
► tekuté a silně mastné potraviny
► cigaretové oharky
► smetky
► letáky a noviny
(5.9.2020)
