Češi utrácí více, než se čekalo

Komentář Lukáše Kovandy

S nástupem podzimu a nástupem topné sezóny překvapivě navýšili své spotřební výdaje, zatímco v létě je snižovali.

Lidé v Česku v září utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby tak překonaly všechny expertní odhady. Meziročně sice stále vykazují pokles, o 5,6 procenta, ten je však citelně nižší, než se předpokládalo. Čeští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že maloobchodní tržby vykážou za září meziroční pokles 7,8 procenta.

V porovnání se srpnem lidé v Česku své spotřebitelské výdaje ovšem navýšili, meziměsíčně o 0,8 procenta. Obecně se přitom čekalo, že se jejich výdaje dále meziměsíčně sníží, podobně jako předtím v srpnu a červenci.

Češi v září znatelně omezili své výdaje zejména za výrobky pro domácnost a za elektroniku. Tržby obchodníků za výrobky pro domácnost klesly o zhruba desetinu, tržby za mobily, počítače a další podobné vybavení byly meziročně nižší po očištění o inflaci o zhruba osm procent. Naopak Češi reálně – po očištění o inflaci – navýšili meziročně své výdaje za léky a zdravotnické potřeby.

Je patrné, že lidé v Česku šetří na zboží a službách zbytné povahy, jako jsou právě farmaceutické výrobky. Utrácí ale letos také více než loni za kosmetiku, oděvy a obuv a třeba i sportovní potřeby. To je však dáno tím, že loni v první polovině roku ještě panovaly restrikce související s šířením covidové pandemie, které v důsledku omezovaly výdaje Čechů za dané zboží.

Letos citelněji omezili své výdaje za zmíněnou elektroniku, za potraviny, ale obecně také za zboží nakupované přes internet, v čemž se opět zrcadlí odeznění pandemie a alespoň částečný návrat k nakupování v kamenných obchodech.

Blížící se topná sezóna ovšem Čechy v září nevylekala tolik, jak se čekalo a jak by se mohlo zdát z šetření jejich spotřebitelské nálady. Ta je nejníže v historii měření od roku 2003. Zdá se však, že Češi o prázdninách očekávali tíživější dopad energetické drahoty. Připravili se tak na horší scénář, než jaký nastal, takže následně v září přece jenom omezili své výdaje méně, než jak v létě zamýšleli.

Za celý letošní rok je ovšem i tak třeba počítat s poklesem maloobchodních tržeb o 2,2 procenta. V posledních třech měsících roku totiž energetická drahota dolehne na spotřebitelské útraty citelněji než v září. Slabší než očekávané snížení spotřebitelských výdajů ovšem z hlediska České národní banky znamená, že inflační tlaky budou zmírňovat pomaleji. To však ČNB samo o sobě nepřiměje k tomu, aby přehodnotila svoji stávající měnovou politiku. Základní úroková sazba by tak neměla překonat stávající úroveň rovných sedmi procent. Prvotní sestup z této úrovně ale může v příštím roce nastat o něco později, než se dosud mínilo.

Přehřátý český trh práce chladne, v příštím roce poroste nezaměstnanost

Volných pracovních míst je poprvé za více než čtyři roky méně než 300 tisíc.

Míra nezaměstnanosti v Česku vykázala v říjnu podle očekávání úroveň 3,5 procenta. Česko tak má nadále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Nezaměstnanost v Česku je nižší i než v Japonsku, což je učebnicový příklad země s dlouhodobě extrémně nízkou mírou nezaměstnanosti.

I tak je však patrné určité ochlazování nadmíru přehřátého českého trhu práce. Počet hlášených volných pracovních míst totiž letos v říjnu klesl pod úroveň 300 tisíc, a to vůbec poprvé od května 2018. Jinými slovy, trh práce v Česku nadále zůstává přehřátý, ovšem nejméně za posledních takřka 4,5 roku. To je projev ekonomického útlumu, jímž české hospodářství prochází a který bude ještě patrnější v příštích měsících a v příštím roce.

Energetická drahota a obecná inflace a snižování kupní síly u nás i v zahraničí, které je provází, zhoršuje odbytové možnosti českých zaměstnavatelů, kteří jako ostatní současně čelí rostoucím cenám energií. Tento dvoustranně nepříznivý tlak na jejich hospodaření ještě zesílí v příštím roce, pročež trh práce v Česku bude dále chladnout.

Nakonec se tak bude nejen dále snižovat počet volných pracovních míst, ale začne znatelněji narůstat míra nezaměstnanosti. Ta za letošní rok vykáže průměrnou úroveň 3,5 procenta, v roce 2023 už to budou celoročně rovná čtyři procenta.

Průmysl je odolnější, než se čekalo

Pomáhá mu obnova mezinárodních dodavatelských řetězců.

Průmyslová výroba v září překonala většinu expertních odhadů. V meziročním pohledu vykázala růst 8,3 procenta, zatímco mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.

V příštích měsících je ovšem třeba počítat s útlumem průmyslové výroby, který ovšem bude opticky tlumit nízká srovnávací základna loňského roku. Zhruba čtvrtina průmyslových podniků, citelně více než v červenci, nyní dle říjnových dat ČSÚ uvádí nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru dalšího růstu. Tudíž je třeba počítat s dalším ochabnutím poptávky v posledních třech měsících letošního roku. Hlavní překážkou růstu byl i v říjnu nadále nedostatek vstupního materiálu. Tento důvod jako překážku však již uvádělo citelně méně podniků než ještě v červenci. Do zbývajících měsíců roku lze v tomto ohledu čekat další zlepšení. Nebude ovšem takové, aby převážilo výše zmíněný efekt uvadající poptávky.

Za celý letošní rok tak průmyslová výroba vykáže růst 2,3 procenta, což značí výrazné zpomalení z loňské úrovně růstu ve výši rovných osmi procent. V příštím roce tempo jejího růstu nepatrně zrychlí, nad hodnotu tří procent. Útlum tuzemské průmyslové výroby tak bude pokračovat, byť průmysl sám o sobě do recese nespadne. (8.11.2022)