Češi vnímají nezastupitelnost vesmírných technologií, a to i přesto, že o nich vědí velmi málo

Srpnový výzkum agentury STEM/MARK zjišťoval postoj české veřejnosti ke kosmickému průmyslu a vesmírným technologiím. Celým výzkumem se prolíná relativně nízká míra informovanosti populace o vesmíru. Ačkoli vesmírné technologie jsou pro nadpoloviční většinu dotázaných atraktivní téma, nedostatek informací se ukazuje jako hlavní překážka pro pochopení problematiky.

Nadpoloviční většina dotázaných (56 %) si uvědomuje, že se bez vesmírných technologií neobejde. Podpora přitom roste se vzděláním a zájmem o problematiku, ale klesá s přibývajícím věkem. Ukazuje se také, že “závislost“ na kosmických technologiích prakticky nesouvisí se zájmem o ně. I lidé, kteří dění v kosmickém průmyslu aktivně nesledují si jsou vědomi toho, že vesmírné technologie jsou všude kolem nás a náš každodenní život je na nich doslova závislý. Družicemi jsou dnes například řízeny informace o aktuálním čase v mobilním telefonu, předpověď počasí, a dokonce i ovoce a zelenina je dnes pěstována s nápovědou družic, které zemědělci využívají k přesnému určení vhodného času sklizně. Díky komunikačním družicím můžeme také využívat internet skoro kdekoli na planetě, telefonovat i z těch nejméně dostupných míst nebo sledovat v přímých přenosech sportovní události.  Kromě řady těchto výhod zlepšuje využití vesmíru výrazně naši schopnost předvídat hrozby a rychleji, efektivněji a přesněji reagovat na případné krize s cílem jim předejít.

Pro zkušené investory může být investice do space atraktivní

„Ačkoli se vesmírné technologie ukazují jako důležité téma, povědomí o tom, co se v kosmickém průmyslu děje, lidem chybí. Nejsou tak mnohdy schopni odpovědět na otázky týkající se například ničení kosmického odpadu nebo jaká pravidla je potřeba nastavit pro privatizaci vesmíru,” říká Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK. Nedostatek informací se odráží také při pohledu na investiční příležitosti v kosmickém průmyslu. Neznalost problematiky vnímá jako hlavní investiční překážku téměř 62 % respondentů. Z průzkumu také vyplynulo, že mužům připadá investice do vesmíru atraktivnější třikrát častěji než ženám. O samotných možnostech podnikání či investování v kosmickém průmyslu pak mají větší představu pouze lidé, kteří se o kosmické technologie aktivně zajímají, kterých ale není ani 10 % z celkového počtu respondentů. Ukázalo se také, že lidé, kteří mají o investice aktivní zájem, je hodnotí jako viditelně méně rizikové.

Těžbu surovin ve vesmíru podporuje více než polovina dotázaných – musí být ale dostupná, legální a finančně efektivní

Optimistický pohled zaujímají lidé při otázkách týkajících se osídlování vesmíru. Možnost kolonizace Marsu nevylučují dvě třetiny respondentů. Nadpoloviční většina (65 %) z nich věří, že kolonizace se uskuteční do 50 let a bude probíhat prostřednictvím stavby základen. I přesto, že osídlování Marsu jsou lidé naklonění, kosmickou turistiku nepovažují za příliš pravděpodobnou. V populaci mají takové cesty do vesmíru přibližně vyrovnaný počet podporovatelů i odpůrců. Zatímco mladí více touží po kosmické turistice či procházce po Měsíci, lidé ve středním věku po možnosti vidět Zemi z jiného úhlu pohledu.

Jako stejně kontroverzní téma se jeví komerční využití vesmíru a jeho industrializace. I proto převládá názor, že v otázkách nakládání s vesmírem by měla panovat shoda napříč celým světem. Monetizaci vesmíru častěji podporují lidé s aktivním zájmem nebo potenciální investoři. Nadpoloviční shoda naopak panuje v otázce těžby surovin ve vesmíru. Měla by být ale dostupná, legální a finančně efektivní. S tím souvisí i nastavení určitých globálních pravidel. (15.10.2023)