Komentář Pavla Peterky
Ekonomický vývoj v České republice byl ve čtvrtém čtvrtletí dle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu nad očekáváními. Očekávání mezičtvrtletního růstu v posledním kvartálu loňského roku hovořily o růstu HDP o 0,1 %. Zpomalení ekonomiky v tradičně silném čtvrtletí, kam se vedle zvýšené ekonomické aktivity v okolí svátků propisuje i snaha firem dosáhnout stanovených hospodářských výsledků pro daný rok, ukazovalo na nedůvěru v českou ekonomiku, která je závislá na průmyslu. Ten se na celém globálním trhu musí potýkat s nedostatky výrobních vstupů a hrozbou uzavírek ekonomiky vlivem šíření viru COVID-19.
Nejnovější data však ukazují na slušný mezičtvrtletní růst o 0,9 %, což je devětkrát více, než bylo očekáváno. Pro českou ekonomiku pozitivně vyzněla dobrá nálada na domácím i světových trzích, což je projevilo ve velmi silné domácí i zahraniční poptávce. To výrazně pomohlo průmyslu, kde trhy naopak očekávaly zpomalení vlivem globálních problémů s úzkými hrdly, drahými energiemi, dopravou apod. I díky dobrému výkonu průmyslu a silné poptávce zrychlil růst HDP v ČR z 3,3 % na 3,6 % ve čtvrtém kvartálu.
Dobrá nálada a silná poptávka se v České republice mohla opřít i o velmi silný trh práce. Nezaměstnanost dle dat statistického úřadu v prosinci meziročně klesla o 1,1 % na 2,2 %. Nedostatek pracovní síly tlačí na růst mezd, což dále podporuje domácí poptávku a spotřebu domácností. Souběžným efektem je však tlak na vyšší inflaci. Ta může v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně růst i o deset procent.
Nad očekávání dobrý výsledek české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí by v následujících dnech mohl vést k mírnému posílení české koruny, která zakončila leden nejsilněji za téměř 11 let.
Autor je hlavní ekonom společ nosti Roklen Holding (1.2.2022)
