Společný postup, který má přinést snazší a levnější výstavbu jaderných zdrojů, oznámila v pondělí na stránkách evropských médií Česká republika (ČR), Francie a další členské země Evropské unie (EU). Zařazení jádra a plynu mezi udržitelné činnosti v rámci společného klasifikačního systému, tzv. taxonomie, pro podporu investic do udržitelného růstu, má být součástí společného postupu České republiky s Francií.
V prohlášení o jaderném spojenectví mj. stojí: „Má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii. Pro všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro zajištění nízkouhlíkové budoucnosti.“ Ačkoliv Evropská komise ve své strategické vizi Čistá planeta pro všechny z roku 2018 považuje obnovitelné a jaderné zdroje za páteř bezuhlíkové evropské energetické soustavy, nepodniká žádné kroky, aby vedle obnovitelných zdrojů zajistila stabilní prostředí pro investice do velkokapacitních nízkouhlíkových jaderných zdrojů. Při jednáních o udržitelných činnostech v taxonomii přínos jaderných zdrojů k dekarbonizaci není zohledňován, stejně tak jako v evropské strategii pro integraci energetického systému nebo evropské vodíkové strategii.
„S Francií máme podobné zájmy, jsme jaderně orientované země, proto jsme dohodli společný postup. Chceme, aby Brusel uznal jádro a plyn za udržitelné činnosti podle taxonomie. Tím se otevře cesta k lacinějšímu financování a výstavbě nových jaderných zdrojů,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Spojenectví vychází z ideální příležitosti, Francie se od ledna ujme předsednictví v Radě EU, od července ji vystřídá ČR.“
K prohlášení se kromě Francie a ČR připojily Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Postup koordinuje francouzský ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire. Společný dokument vyšel prostřednictvím Leading European Newspaper Alliance (LENA) v evropských mediích Le Figaro, La Repubblica, Le Soir, La Tribune de Genève, El Pais, Tages Anzeiger, Die Welt a Gazeta Wyborcza.
„Jádro je jako stabilní a nízkouhlíkový zdroj energie pilířem Státní energetické koncepce. Zaprvé chrání spotřebitele před kolísáním cen, kterého jsme v současné době svědky u zemního plynu. Zadruhé rozhodujícím způsobem přispívá k nezávislosti našeho zásobování elektřinou a energií. Je to dostupný zdroj bezuhlíkové elektřiny, který může zajistit velký objem konkurenceschopné elektřiny bez zvyšování naší závislosti na dodávkách energie z třetích zemí, “ upřesňuje Karel Havlíček.
Evropská jaderná energetika prokazuje svoji spolehlivost a bezpečnost už víc než 60 let. Je to jedno z nejvíce regulovaných odvětví na světě se 126 jadernými reaktory provozovanými ve 14 členských státech. Díky neustálé výměně poznatků a informací může jaderná energetika splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy na světě, což platí i pro nakládání s odpady. Potřebu nové výstavby jaderných zdrojů v EU pro dosažení klimatické neutrality potvrzuje Mezinárodní energetická agentura, která v zářijovém doporučení České republice zdůraznila fakt, že je třeba urychlit přípravy výstavby nových jaderných zdrojů.
„Je naprosto nezbytné, aby byla jaderná energie do konce roku 2021 zařazena do evropského rámce udržitelného financování. Vědecké posudky týkající se jaderné energetiky, které Evropská komise vyžadovala, vyznívají stejně: neexistují žádné vědecké důkazy, že by jaderná energie byla vůči životnímu prostředí méně šetrná než jiné zdroje energie zařazené do taxonomie,“ zdůrazňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro jadernou energetiku Tomáš Ehler.
Doplňuje ho náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla: „Obnovitelné zdroje energie sice v přechodu k nové energetice hrají klíčovou úlohu, nemohou však vyprodukovat dostatečný objem nízkouhlíkové elektřiny, která by dokázala pokrýt potřeby ČR, natož Evropy.“
„Jaderná energie představuje pro Evropany příležitost pokračovat v rozvoji průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou, vytvářet tisíce pracovních míst, posilovat vedoucí postavení v ochraně klimatu a zajistit pro Evropu dostatek energie v době, kdy bude narůstat potřeba elektrické energie v souvislosti s elektromobilitou a současně docházet k útlumu emisních zdrojů,“ uvádí náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová a dodává: „Je zásadní, že se nám podařilo zmobilizovat další projaderné členské země a společně s Francií se společně ozvat na podporu jaderné energie v EU. Jedna věc je podporovat nárůst obnovitelných zdrojů v našich energetických mixech a věc druhá je zásadním způsobem podkopat naši energetickou bezpečnost odmítáním ostatních zdrojů. V tomto táhneme s Francií jako nastupující předsednickou zemí za jeden provaz a jako předsednická země na FR PRES navážeme od června 2022.“
Společné prohlášení potvrzuje, že si Evropská unie uvědomuje potřebu energetické soběstačnosti a význam spolupráce napříč evropskými zeměmi. Jádro rozhodujícím způsobem přispívá k nezávislosti zásobování elektřinou a energií. Jde o dostupný zdroj bezuhlíkové elektřiny, který může zajistit velký objem konkurenceschopné elektřiny bez zvyšování závislosti na dodávkách z třetích zemí.
PROHLÁŠENÍ O JADERNÉM SPOJENECTVÍ
Proč Evropané potřebují jadernou energii
Jde o hodně: chceme skutečně bojovat proti klimatické změně a dosáhnout energetické nezávislosti, nebo ne? Budeme se při dekarbonizaci naší ekonomiky spoléhat na naše nejlepší prostředky, nebo ne?
► Klimatická změna není nejdůležitější bitvou budoucnosti, ale dneška. V poslední zprávě o klimatické změně Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) formuloval prognózy naprosto jasně: náš cíl v oblasti globálního oteplování, tj. 1,5 °C až 2 °C do konce 21. století, nebude nikdy dosažen, pokud v příštích osmi letech radikálně nesnížíme emise skleníkových plynů.
► Vzestup cen energie rovněž ukázal, jak je důležité co nejrychleji snížit naši energetickou závislost na třetích zemích. Napjaté situace v zásobování se budou vyskytovat čím dál tím častěji a my nemáme jinou možnost než diverzifikovat naše zdroje. Měli bychom dbát na to, abychom nezvyšovali svoji závislost na dovozu energie z oblastí mimo Evropu.
► Dekarbonizace vyžaduje okamžité a hluboké změny ve výrobě a spotřebě, aby nebyly tak uhlíkově náročné. To znamená masívní elektrifikaci naší spotřeby a rozvoj nízkouhlíkových energetických odvětví a zdrojů, například vodíku, které rovněž vyžadují výrobu elektrické energie.
► Součástí řešení musí být jaderná energie. Obnovitelné zdroje energie sice v našem přechodu k nové energetice hrají klíčovou úlohu, potřebujeme ale také další bezemisní zdroje energie, které by dokázaly pokrýt naše potřeby na odpovídající a konstantní úrovni. Jadernou energii potřebujeme. Již dnes představuje zhruba polovinu celkové evropské výroby bezuhlíkové elektřiny.
► Jádro je klíčový, cenově dostupný, stabilní a nezávislý zdroj energie. Zaprvé chrání evropské spotřebitele před kolísáním cen, kterého jsme v současné době svědky u zemního plynu. Zadruhé rozhodujícím způsobem přispívá k nezávislosti našeho zásobování elektřinou a energií. Je to dostupný zdroj bezuhlíkové elektřiny, který může zajistit velký objem konkurenceschopné elektřiny bez zvyšování naší závislosti na dodávkách energie z třetích zemí.
► Jaderná energie je bezpečná a inovativní. Evropská jaderná energetika prokazuje svoji spolehlivost a bezpečnost již více než 60 let. Je to jedno z nejvíce regulovaných odvětví na světě, se 126 jadernými reaktory provozovanými ve 14 členských státech. Díky neustálé výměně poznatků a informací mezi příslušnými může jaderná energetika splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy na světě. To platí zejména pro nakládání s odpady.
► Evropská jaderná energetika je technologicky vyspělým odvětvím, jemuž ve světovém měřítku náleží přední místo. Její rozvoj by mohl v blízké budoucnosti zajistit vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro více než milión Evropanů. S rostoucí spoluprací mezi členskými státy budeme brzy schopni vyrábět nové moderní reaktory, jejichž příkladem je projekt malého modulárního reaktoru (Small Modular Reactor - SMR).
► Proto je třeba k jaderné energii přistupovat stejně jako k ostatním nízkouhlíkovým zdrojům energie. Evropské smlouvy umožňují, aby si každý členský stát definoval vlastní energetický mix. Naše práva musí být zaručena a se všemi nízkouhlíkovými technologiemi sloužícími k výrobě elektřiny by se mělo zacházet stejně.
► Je proto naprosto nezbytné, aby byla jaderná energie do konce roku 2021 zařazena do evropského taxonomického rámce. Všechny vědecké posudky o ekologických dopadech jaderné energetiky, které Evropská komise vyžadovala, vyznívají stejně: neexistují žádné vědecké důkazy, že by jaderná energie byla vůči životnímu prostředí méně šetrná než jiné zdroje energie zařazené do taxonomie.
► Máme-li v klimatickém boji zvítězit, potřebujeme jadernou energii. Pro nás všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro nízkouhlíkovou budoucnost. Celkově vzato je jaderná energie čistým, bezpečným, spolehlivým a konkurenceschopným nízkouhlíkovým zdrojem energie. Jaderná energie je pro nás Evropany příležitostí pokračovat v rozvoji průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou, vytvářet tisíce pracovních míst, posilovat naše vedoucí postavení v ochraně životního prostředí a zajistit pro Evropu strategickou autonomii a energetickou soběstačnost. Nepromarněme tuto životně důležitou šanci.
Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:
* Bulharsko: ministr energetiky Andrey Zhivkov
* Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček
* Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä
* Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher
* Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić
* Maďarsko: vicepremiér a ministr financí Mihály Varga
* Polsko: ministr financí, rozvojových fondů a regionální politiky Tadeusz Kościński a ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka
* Rumunsko: ministr energetiky a prozatímní ministr hospodářství, podnikání a cestovního ruchu Virgil Popescu a ministr financí Dan Vîlceanu
* Slovensko: vicepremiér a ministr financí Igor Matovič
* Slovinsko: ministr financí Andrej Šircelj a ministr infrastruktury Jernej Vrtovec (11.10.2021)
