Díky tomu je systém netransparentní a vede k šedé ekonomice. Jak ukazují zahraniční zkušenosti, ochranu pacienta při výdeji léků zajistí pouze vysokoškolsky vzdělaný lékárník.
V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny proběhl 19. 5. II. Celonárodní sněm lékárníků 2019. Hlavními tématy byla potřeba reformy lékárenství, kdy je ve veřejném zájmu ochrany pacienta zachování této služby, a přechod k úhradám za léky ze zdravotního pojištění z prodeje léků směrem k poskytování odborných služeb pacientovi. V Německu je síť lékáren regulována a především bonusy a množstevní slevy zůstávají, na rozdíl od České republiky, ve zdravotních pojišťovnách. V případě výdeje online léků zásilkově na recept jsou v Německu jasně nastavená přísná pravidla.
"Abychom jako lékárníci ochránili pacienta a zajistili mu odbornou péči, musí fungovat online vydávání léků na recept v pouze vysoce regulovaném prostředí. Musíte mít pevné ceny, dodávky za stejné ceny léků jako v kamenné lékárně, kdy majitelem lékárny musí být pouze lékárník. V Německu můžete jako lékárník vlastnit pouze čtyři lékárny, což je důležité, neboť nevznikne monopol, který si bude neřízeně určovat ceny", uvedl Martin Didunyk, lékárník a provozovatel 4 veřejných lékáren v Německu. "V České republice obchodníci rádi hovoří sice o liberalizaci trhu, nicméně ceny léků ze zdravotního pojištění přeci vždy budou regulovanou komoditou, je to takový protimluv," dále uvedl.
O nutnosti reformy českého lékárenství hovořili ve svých přednáškách odborníci domácí scény farmacie. V porovnání s evropským lékárenstvím Česká republika patří svým systémem úhrad k nejméně přehledným. NKÚ dlouhodobě poukazuje, že na reálné ceny léčiv a zdravotnických prostředků má vliv i sjednaná výše finančních bonusů, které jen posiluje danou netransparentnost při reálném obchodním a platebním styku ve zdravotnictví a de facto se jedná o skryté financování mimo oficiální systém regulované cenotvorby léčiv. V koncové cenotvorbě však má naprosto zásadní roli.
"Dlouhodobě usilujeme o jednoduché a transparentní nastavení cen za léky. Stejné ceny, stejné doplatky. Farmaceut chránící zdraví pacienta ohodnocený za výkon, nikoliv za prodej léků v maximální ceně pacientovi. České lékárenství potřebuje rychlou a jednoduchou reformu. Posílení role lékárníka podporují všichni členové komory. Není možné, aby naší práci ovlivňovaly businessové zájmy a diktovaly nám jaké léky a doporučení pacientům máme dávat. Je v zájmu pacientů, aby bylo zachováno toto svobodné povolání," prezentoval na sněmu lékárníků Mgr. David Gregor, který se hodlá ucházet o post na prezidenta České lékárnické komory v letošních podzimních volbách.
Dle českých lékárníků komplikovaný systém úhrad nahrává určitým zájmovým skupinám. Na jedné straně jsou vyváděné miliardy mimo systém regulovaných cen a k nim stanovených úhrad, na druhé straně jsou likvidovány malé lékárny, neboť nejsou lékárníci řádně zaplaceni, což je zcela v rozporu s fungováním evropského veřejného lékárenství. Ministerstvo zdravotnictví sice přijalo na základě kontrolní zprávy NKÚ opatření k transparentnímu účtování poskytovaných bonusů, platí však, z nepochopitelného důvodu, pouze ve státních nemocnicích. Nereflektuje tak vyváděné finanční prostředky kapitálově silných skupin, které mají mimo jiné propojenu výrobu, distribuci a vlastnictví lékárny, přitom jde de facto o pojišťovací podvod.
"V rámci tzv. Dohodovacího řízení s pojišťovnami jsme vznesli jasný požadavek, aby pojišťovny pravidelně zveřejňovaly výdaje za léky z veřejného zdravotního pojištění a aby bonusy a slevy poskytnuté výrobci byly příjmem zdravotních pojišťoven. Požadujeme navýšení plateb do výkonu lékárníka, např. v Německu je dispenzační taxa na úrovni 8,10€ b. DPH za recept, jak uvedl kolega Didunik ve své prezentaci. Tato opatření pak povedou k zachování lékárenské péče i na venkově a nebudou zavírat malé lékárny, které jsou nyní likvidovány šedou ekonomikou. Stejně tak se nám nelíbí to, že pokud je stanoven fond na podporu jedinečných lékáren, nemáme možnost sami určovat pravidla pro dotace, ale určují je ti, co by nejraději žádné dotace nevypláceli. Nechceme tedy další peníze ze státního rozpočtu, chceme finanční prostředky, které mizí v daňových rájích," dlouhodobě vysvětluje Marek Hampel, koordinátor segmentu a předseda Grémia majitelů lékáren ČR.
O netransparentně nastaveném systému úhrad za léky z veřejného pojištění hovořil ve své prezentaci iJUDr.Ondřej Dostál, konzultant mezinárodní poradenské společnosti PwC Česká republika. Dle jeho stanoviska je systém zbytečně komplikovaný a netransparentní. Zákon o léčivech je již natolik nepřehledný, že nahrává lobbistickým skupinám k prosazování svých zájmů na úkor pacienta. V poslanecké sněmovně jsou předkládány stále jiné novely a pozměňovací návrhy, které systém ještě více destabilizují a deformují.
Slovenští lékárníci prezentovali nefunkčnost emergentního systému dodávek léků z praxe. Bez ohledu na negativní stanovisko odborné veřejnosti a zkušeností právě ze Slovenska české ministerstvo zdravotnictví emergentní systém silově prosazuje. V rámci předkládaného systému dochází evidentně k zatajování důležitých argumentů české veřejnosti.
"Emergentní systém dodávek léků je jednoznačně zneužíván. Mělo jít o doplňkovou službu, která řeší výpadky důležitých léků pacientů pro naše lékárny v řádu jednotek. Místo toho již musíme v tomto systému objednávat léky, které by měl pacient standardně dostávat při první návštěvě lékárny. Jde o další instrument, jak likvidovat nezávislé lékárny, které nejsou propojeny vlastnicky s distribucí či výrobcem léčiv. Na Slovensku sílí tlaky na ministerstvo, aby byl emergentní systém zrušen," uvedla Beáta Valocká, doktorka farmacie a členka pracovní skupiny při MZ SK.
Negativní odborné stanovisko vůči emergentnímu systému kromě lékárníků v rámci legislativního procesu navíc nově dalo Ministerstvo spravedlnosti ČR a Úřad pro hospodářskou soutěž. Tuto informaci prezentoval ve svém vystoupení advokát JUDr. Jakub Svoboda z advokátní kanceláře Arzinger&Partners.
Podle zkušeností z Evropy za nedodávkami léků nemohou jejich reexporty, jak mylně uvádějí někteří čeští úředníci. Je zcela na politické reprezentaci, kdo bude mít benefit z volného pohybu léků. Například v Dánsku je to pacient, v Německu zdravotní pojišťovny a ve Švédsku lékárny, nikde ale tyto benefity nepřechází mimo zdravotní systém, tj. do kapes majitelů nadnárodních koncernů.
O otázkách paralelního obchodu - reexportu - otevřeně hovořil Ernest Kasper, generální sekretář European Association of Euro-Pharmaceutical Companies z Bruselu. "Paralelní obchody jsou zcela výjimečně důvodem výpadku léčiv na trhu. Naopak často paralelní export/import dokáže, substituovat výpadek léčiva na trhu prakticky vždy operativněji než sám výrobce. Je důležité, aby se koncepčně stanovilo, kdo má být příjemcem z rozdílu ceny při dovozu léků do České republiky. Jeden z nejtransparentnějších příjemců musí být samozřejmě zdravotní pojišťovna," uvedl.
"Závěrem lékárníci přijali usnesení, že příliš liberalizovaný systém v českém lékárenství není ku prospěchu pacienta. Přináší sebou mnoho negativních jevů jako jsou například: nerovnoměrný přístup k primární zdravotní péči, nepředvídatelné a nespravedlivé doplatky, nerovnoměrnou síť lékáren a prostor pro vyvádění peněz z regulovaného systému cenotvorby léčiv. Z příspěvků zahraničních kolegů jasně vyplývá, že stav je řešitelný celkem jednoduchými legislativními opatřeními dle vzoru okolních zemí EU. Zavedení diskutovaných principů do českého právního řádu by mělo vést k zachování kvality a dostupnosti lékárenské péče, ohodnocení lékárníka za odbornou činnost a ztransparentnění systému cenotvorby a úhrad léčiv. Hlavním pilířem těchto reforem jsou stejné ceny a doplatky za regulovaná léčiva na recept ve všech lékárnách v ČR. I z tohoto důvodu se sněm rozhodl pro zorganizování veřejné petice na jejich podporu," uvedl závěrem sněmu Mgr. Aleš Nedopil, hlavní organizátor akce a předseda spolku Vaši Lékárníci CZ z.s. (21.5.2019)