CzechIndustry > Česká republika není připravena recyklovat vlastní odpad, přitom ho v některých případech jako surovinu dováží ze zahraničí
Česká republika není připravena recyklovat vlastní odpad, přitom ho v některých případech jako surovinu dováží ze zahraničí
Konference „Cirkulář Chytré recyklace“ přinesla debatu odborníků z různých segmentů nakládání s odpady
Multioborovou online konferenci, která proběhla v prostředí televizního studia ve čtvrtek 23. září 2021, již viděla tisícovka diváků z řad firem, zástupců měst a obcí, veřejných institucí a široké veřejnosti. V průběhu konferenčního dne a později i ze záznamu zhlédli přednášky odborníků napříč celým řetězcem nakládání s odpady, recyklačního průmyslu a oběhového hospodářství. Následná panelová diskuse poukázala na řadu problémů, které brzdí Českou republiku v lepším využívání odpadu jako suroviny pro další výrobu. Cirkulář Chytré recyklace uspořádala Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) spolu s kolektivními systémy REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií, akumulátorů a solárních panelů.
V rámci panelové diskuse „Je současný tlak na uhlíkovou neutralitu příležitostí, jak konečně najít v odpadech opravdové cirkulární příležitosti?“ byla mimo jiné zmíněna složitost legislativního rámce pro oblast odpadů. Ta je dána především rozmanitostí a množstvím odpadových surovin jako takových, což předpokládá legislativu upravující každý typ odpadu. I tak se ale stává, že některý odpad není zatím legislativně ošetřen. To se týká například gastroodpadu, který nemá v současném zákoně o odpadech přesnou definici, na což upozornila Katarina Kajánková z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Zástupce Ministerstva životního prostředí ČR Ladislav Trylč popsal, jaké aspekty hrají roli v přípravě legislativy. Oblast odpadů nespadá jen do gesce ministerstva životního prostředí, ale navazuje na ni řada legislativních opatření z jiných ministerstev, například ministerstva financí, nebo ministerstva průmyslu a obchodu. Klíčovou roli pak představuje i harmonizace tuzemské legislativy s legislativou EU. Navíc tím, jak je oblast odpadu komplikovaná, vyžaduje i diskusi s mnoha stakeholdery, kteří často disponují různými pohledy na problematiku nakládání s odpady.
Na to, že je Česko z osmdesáti procent závislé na dovozu druhotné suroviny pro průmysl ze zahraničí, upozornil Patrik Luxemburk ze společnosti Stabilplastik, která vyrábí přepravní palety z recyklovaných plastů. Dle jeho slov se stala Česká republika v této oblasti přepracovací kapacitou Spolkové republiky Německo. Na jeho slova navázal David Vandrovec ze společností REMA, který v této souvislosti poukázal na to, že v České republice chybějí dostatečné recyklační kapacity, a proto se nedaří maximalizovat efektivní využití druhotné suroviny. Navíc zde také schází vhodné prostředí, které by recyklaci lokálního odpadu podporovalo.
