Česká republika společně s dalšími státy vyzývá k lepší ochraně evropského trhu s plynem

Evropskému trhu s plynem hrozí zavádění nových poplatků za jeho přepravu přes jednotlivé země, což by mohlo narušovat jeho fungování, vytvářet bariéry pro obchod a bránit přeshraniční spolupráci. Důsledkem jednostranných opatření přijímaných některými zeměmi mohou být nespravedlivé podmínky pro hospodářství v jednotlivých zemích Evropy, ale také zvýhodňování dodávek ruského plynu oproti bezpečnějším alternativám v čele s plynem z Norska či LNG ze Spojených států amerických. Cílem iniciativy České republiky, ke které se přidávají další země střední a východní Evropy, je tomuto vývoji zabránit.

„Evropa odvedla obrovský kus práce, dokázala se postavit ruskému zneužívání energetiky jako zbraně a dokázala se zbavit závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Vyžádalo si to velké úsilí, zásadní investice i obdivuhodnou změnu našeho přístupu ke spotřebě plynu. Měli bychom se tedy vyvarovat kroků, které odvedenou práci naruší, poškodí tak naši jednotu a posílí ruského agresora," vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela českou iniciativu.

Evropský trh s plynem totiž čelí výzvě v podobě zavádění poplatků za přepravu plynu, které by mohlo vést k rozdrobení a narušení jeho jednotnosti. Tyto poplatky by mohly vytvořit bariéry pro volný obchod s plynem mezi zeměmi Evropské unie (EU), což by mělo za následek nerovné podmínky pro hospodářství jednotlivých států, zvýšení výdajů za energie na straně domácností a omezení přeshraniční spolupráce. Prvním takovým krokem je německý poplatek za export plynu, jehož cílem je pokrýt náklady spojené s požadavky na ukládání plynu v zásobnících.

Tento poplatek nyní činí 1,86 eura za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa, s možností prodloužení platnosti až do roku 2027. Podobný poplatek zvažuje zavést i Itálie či další země, což naznačuje možný negativní trend rozšiřování takových poplatků po celé Evropě. Tento vývoj by mohl vést k dalšímu narušení evropského trhu s plynem a ztížit spolupráci a integraci mezi státy.

To má významné důsledky pro celý evropský trh s plynem. Zvyšuje náklady pro dovozce plynu, což vede k vyšším cenám pro koncové spotřebitele a může oslabovat konkurenceschopnost podniků. Poplatek rovněž narušuje úsilí o diverzifikaci zdrojů plynu a zvýhodňuje dodávky plynu z Ruska, což je v rozporu s geopolitickými a cíli EU zbavit se závislosti na dovozech energií z Ruska a posílit energetickou bezpečnost.

Česká republika spolu s podporou Rakouska, Maďarska, Polska a Slovenska vyzývá k lepší ochraně evropského trhu s plynem. Tyto země upozorňují na negativní důsledky podobných poplatků a obdobných opatření a volají po koordinovaném evropském řešení, které by zajistilo spravedlivé a udržitelné podmínky na trhu s plynem, podpořilo diverzifikaci zdrojů a zajistilo bezpečnost dodávek.

Aby se předešlo narušení fungování evropského trhu s plynem, je nezbytná koordinovaná reakce na úrovni EU. To zahrnuje společné úsilí a koordinaci na evropské úrovni, aby se zajistilo, že energetické politiky jednotlivých států podporují integraci trhu, diverzifikaci a udržitelnost.

Zmíněná koalice zemí podporovaná dalšími státy požádala 20. února stávající belgické předsednictví o zařazení bodu k tomuto tématu na agendu jednání ministrů pro energetiku 4. března tak, aby o něm byla vedena celoevropská debata. (22.2.2024)