Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun

Komentář Lukáše Kovandy

Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody Net4Gas, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?

Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.

Ale popořadě. Ve druhém letošním čtvrtletí se přes Česko plynovody společnosti Net4Gas přepravilo jen 151 milionů metrů krychlových plynu, tedy meziročně o bezmála 98 procent méně. Podobný fatální kolaps přepravy plynu nastal také v letošním prvním čtvrtletí. Důvod je prostý. Z důvodu odstřižení Česka od ruského plynu nyní do vlasti proudí plyn z Norska a z terminálů na zkapalněný plyn, dovážený ze zámoří. Tento plyn svoji „pouť“ končí v Česku. Nikam dále už neproudí. Takže Net4Gas tím pádem nemůže vybírat poplatky za tranzitní přepravu plynu dále.

Slovensko a Rakousko nyní už opět odebírají takřka výhradně plyn ruský – ten však k našim dvěma zmíněným sousedům proudí jinými plynovody, než jsou ty na území Česka. Přitom ještě loni na podzim proudil nemalý objem plynu z Česka na Slovensko. A společnost Net4Gas tedy mohla vybírat příslušné poplatky za tranzit.

Od sklonku loňského roku navíc společnosti Net4Gas nic neplatí ani ruský plynárenský kolos Gazprom. Ten si v minulosti pronajal plynovody na českém území, aby jimi mohl dodávat plyn z potrubí Nord Stream ze severu Německa do jeho jižní části, do Rakouska, Itálie a na Slovensko. Loni v září však došlo k fatální explozi jak na Nord Streamu, tak nikdy nezprovozněném „sesterském“ Nord Streamu 2. Tato potrubí vedla či měla vést plyn z Ruska přímo na sever Německa, avšak po explozích, při nichž došlo k jejich těžkému poškození, nyní plyn vést nemohou, i kdyby to bylo politicky průchodné – což ani není.

Gazprom tedy evidentně nevidí důvod, proč by měl společnosti Net4Gas dále platit za pronajatou plynovodní kapacitu, když žádný plyn jejich prostřednictvím posílat nebude.

Finanční tíseň společnosti Net4Gas zásadně umocňuje fakt, že při povážlivě tenčících se výnosech z přepravy plynu a pronájmu plynovodů navíc zabředla do obřího dluhu. Ten koncem loňska představoval bezmála 34 miliard korun. Pokud firmu Net4Gas nepřevezme český stát nebo nějaký jiný zájemce, ztrátu 34 miliard budou nějak muset „zalepit“ – půl na půl – Allianz a kanadští důchodci. Jestliže ovšem Fialova vláda plynovody pořídí, podle všeho s nimi převezme i dluh. Takže Allianz, ani kanadští důchodci by v takovém případě nic „zalepovat“ nemuseli. Tedy nemuseli by odepisovat příslušnou ztrátu. Ulevilo by se jim.

Jen na ponížení mimořádné valorizace penzí přitom letos česká vláda ušetřila zhruba 20 miliard korun. Takže pokud by nyní převzala dluh kanadských důchodců vzniklý na již nevyužívaných českých plynovodech – odpovídající tedy zhruba 17 miliardám korun –, vlastně by „vzala českým důchodcům, aby dala těm kanadským“.

Na to, že vládou zvažované pořízení společnosti Net4Gas, je sice možná výhodné pro kanadské důchodce, ale mnohem méně již pro ty české a vlastně celý český stát, upozorňuje ve svém nejnovějším příslušném posudku světově významná ratingová agentura Fitch (zde). Ta letos v květnu společnosti Net4Gas varovně zhoršila rating. Zhoršení ratingu, které v praxi odráží vzestup rizika bankrotu firmy, zdůvodňuje Fitch výše zmíněným citelným poklesem zisku z poplatků za přepravu a pronájmu potrubí.

Potraviny rychle zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Jak to?

Spotřebitelské ceny v Česku stoupají, a to stále velmi výrazně. Podle nejnovějších údajů, těch srpnových, totiž rostly meziročním tempem 8,5 procenta. To je vskutku stále citelná inflace. Ovšem nepřehlížejme ono slůvko „meziročním“. Ano, v porovnání s loňským srpnem ceny stále výrazně rostou. Zhruba čtyřikrát výrazněji, než by si přála Česká národní banka. Ta má ze zákona dbát také o cenovou stabilitu. A ta je plně slučitelná s dvouprocentní meziroční inflací.

Pokud se však zaměříme na vývoj v tomto roce, je obrázek mnohem příznivější. Ekonomové sice za základní ukazatel inflace považují ten meziroční. A není to žádná chyba. Krátkodobější než roční trendy ale odhalí lépe sledování inflace v kratších časových úsecích. Takže zatímco mezi srpnem 2022 a srpnem 2023 spotřebitelské ceny opravdu narostly o zmíněných 8,5 procenta, třeba mezi lednem 2023 a srpnem 2023 už jen o 1,8 procenta.

Vždyť se zaměřme například jen na ceny potravin. Například balení deseti vajec se ještě letos začátkem ledna prodávalo průměrně celorepublikově za 61,40 Kč. Nyní už vyjde jen 45,60 Kč. To značí zlevnění o bezmála 26 procent. Takže ani nejde o inflaci, ale dokonce o výraznou deflaci! O zhruba 25 procent zlevňuje letos máslo. Čtvrtkilogramová kostka másla se začátkem ledna prodávala za 65,90 Kč, nyní už je to jen za 49,50 Kč. Více než pětinové zlevnění letos zaznamenává také třeba eidamský sýr. Mouka je letos dole o zhruba třináct procent. Zlevňuje také chléb, mléko, cukr, a dokonce i vepřové, jež ještě nedávno patřilo k málu zdražujících potravin. Jednou z mála potravin, které vedle některých druhů ovoce či zeleniny zdražují, je pivo.

I tak však lze konstatovat, že obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Ta se loni stala předmětem široké společenské diskuse, do níž zasahují také vrcholní politici. I pro velké skupiny řetězců, které jinak ziskově těží z nebývale vysoké koncentrace tuzemského maloobchodního trhu, se proto stalo neudržitelné dále své nadsazené marže uplatňovat. Zároveň se poněkud zklidnila loňská vypjatá situace, vyvolaná ruským vpádem na Ukrajinu, jež řetězcům a dalším firmám a podnikům v tuzemsku poskytovala narativ, jímž mohly zdůvodnit znatelné navýšení svých marží nad rámec objektivního růstu nákladů.

Obchodní řetězce tedy zjevně v obavě například z možné kontroly marží ze strany vlády přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy využily nepřehledné situace k navýšení marží, tudíž dávají pomalu, ale přece do pořádku. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Ano, výjimkou jsou například brambory nebo jablka – v případě zeleniny či ovoce jsou však výraznější výkyvy zcela běžné.

Třeba zmíněná vejce byla letos v srpnu meziročně dražší, avšak v porovnání s letošním lednem už levnější. A tak je tomu u řady dalších položek, nejen potravinářských. Citelně, o desítky procent klesají třeba ceny energií na evropských burzách. Tyto poklesy se dříve či později propíší do faktur za elektřinu, plyn či teplo, které chodí jednotlivým tuzemským domácnostem. Pokud se tak již neděje. I to dále sníží inflaci. Takže i když je meziroční inflace nyní stále výrazná, jde především o výsledek růstu cen v druhé polovině loňska. Až druhé loňské pololetí definitivně zmizí z meziročního srovnání, což se logicky stane v lednu 2024, ukazatel meziroční inflace prudce klesne. Prostě proto, že letošní zdražování – jak jsme viděli na příkladu potravin – zdaleka není tak výrazné, ba se často vůbec žádné nekoná a na pořadu dne je zlevňování. Od ledna 2023 do srpna 2023 totiž dokonce, jak už víme, celá řada základních potravin poměrně výrazně zlevňovala.

Pro Českou národní banku, marná sláva, je však stěžejní ukazatel inflace ten meziroční. Z hlediska tohoto ukazatele – a tedy i z hlediska měnové politiky České republiky – je inflace stále vysoká – na úrovni oněch 8,5 procenta. A kolem podobné úrovně bude meziroční inflace oscilovat až do letošního prosince. Teprve v lednu 2024, jak víme, dramaticky klesne. I když v obchodech – a na fakturách – už ceny klesají leckdy po celý letošní rok. Jenže ten bude kompletně ukazatelem meziroční inflace zachycený nutně právě až v lednu 2024.

Je tedy třeba počítat s tím, že meziroční míra inflace se v příštích měsících, a až do konce roku, bude pohybovat kolem hodnoty osmi procent. K výraznějšímu snížení inflace pak dojde až v příštím roce, kdy lze z toho důvodu očekávat také celkem razantní snížení klíčových úrokových sazeb České národní banky.

Meziroční inflace za celý rok pak vykáže hodnotu 10,8 procenta. V příštím roce pak inflace klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent.

České dráhy letos opět výrazně zdraží jízdné

Například důchodci si tak za poslední necelé dva roky připlatí za vlak přes 150 procent, což je výrazně nadinflační.

České dráhy i letos masivně zdraží jízdné. V průměru o 9,5 procenta. Stane se tak od prosince. Důvodem je zejména obecná inflace, konkrétněji zdražování nafty či růst mezd, který se pochopitelně týká i pracovníků na železnici.

Dráhy tradičně upravovaly cenu jízdného – zpravidla směrem nahoru – vždy v prosinci, a to na základě inflace předešlého roku. Až do loňska tak dlouhá léta zdražovaly jen o nižší jednotky procent ročně.

Loni však byla situace diametrálně odlišná a na ni České dráhy navazují i letos. Loni v prosinci národní železniční dopravce přistoupil na úpravu cen nikoli na základě inflace roku předešlého, tj. roku 2021, ale na základě inflace loňské. Ta přitom dosáhla 15,1 procenta. Letos by inflace měla celoročně činit rovných jedenáct procent, vyplývá z nejnovější prognózy České národní banky. Chystané zdražení Českých drah se tedy vzhledem k výši inflace jeví jako přiměřené.

Zvláště neblaze ovšem takovéto zdražení dolehne na děti, studenty a seniory. Těm všem byla loni v dubnu snížena sleva na jízdném.

Jeden příklad za všechny. Pokud je řádná cena vlakové jízdenky 100 korun, platili za ni děti, studenti a důchodci ještě loni v březnu jen 25 korun. Od loňského dubna pak tedy už 50 korun. A od loňského prosince tedy průměrně zhruba 58 korun. Od letošního prosince to bude přibližně 63 korun. To značí zdražení o více než 150 procent během necelých dvou let. To je již výrazně nadinfllační vzestup ceny. Vždyť inflace za uplynulé dva roky, mezi srpnem 2021 a srpnem 2023, činí zhruba 27 procent a inflace mezi lednem 2022 a srpnem 2023 pak necelých 20 procent. Mezi březnem 2022 a srpnem 2023 činí růst cen přibližně šestnáct procent. (27.9.2023)