Komentář Lukáše Kovandy
Česká národní banka přitvrzuje, úroky hypoték mohou vzrůst až k 7 %.
Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.
Dosud se předpokládalo, že zvyšování sazby kulminuje kolem úrovně pěti procent a poté bude případně ČNB působit protiinflačně jinak, například dalším prodejem části výnosů ze svých devizových rezerv.
Morův kolega z bankovní rady Tomáš Holub se ale už předevčírem vyjádřil v tom smyslu, že preferuje další zvyšování sazby před prodejem rezerv. Evidentně tedy tento pohled není v bankovní radě ČNB ojedinělý.
Boj proti inflaci prostřednictvím prodeje části rezerv je přijatelnější pro české firmy a podnikatele. Ti si již delší dobu stěžují, že přílišné zvyšování základní sazby může zadusit jejich byznys, neboť ruku v ruce s ním roste například úročení firemních úvěrů, takže se zhoršuje dostupnost financování třeba nových investic.
Už nyní je patrné, že česká ekonomika bude válkou na Ukrajině zasažena obzvláště tíživě. Čímž se problémy tuzemských firem a podnikatelů ještě prohloubí. Nová analýza Erste Bank prognózuje české ekonomice letos růst pouze 0,6 procenta, zatímco ještě v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu to byla 3,2 procenta. Erste Bank konstatuje, že českou ekonomiku tak vpád ruských vojsk na Ukrajinu a jeho ekonomické důsledky poškodí vůbec nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy. Další růst úrokových sazeb v podání ČNB může výkon české ekonomiky ještě zhoršit a zatáhnout ji do recese.
Odprodej rezerv ČNB by samozřejmě preferovaly také domácnosti – ty, které si vzaly nebo by si rády vzaly hypotéku. Při růstu základní sazby ČNB k úrovni šesti procent je třeba počítat také s růstem tržních úrokových sazeb a se vzestupem průměrné sazby hypoték k hodnotě v pásmu od šesti do sedmi procent.
Růst hypotečních sazeb podpoří také růst úroků na dluhopisech vlády ČR. Úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR se dnes poprvé od roku 2011 dostal nad psychologickou úroveň čtyř procent, i pod vlivem Morova zmíněného vyjádření. To znamená, že banky v ČR budou požadovat o to vyšší úrok na hypoteční půjčce, neboť jinak se jim vyplatí dát své peníze do bezpečnějších vládních dluhopisů.
Růst úroků na dluhopisech české vlády z podstatné části odráží mohutný celosvětový výprodej dluhopisů, který nastal po předvčerejších jestřábích signálech šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Ten signalizuje nečekaně razantní zvyšování základní úrokové sazby americké centrální banky. Nevylučuje ani zvýšení hned o 0,5 procentního bodu, a to na jejím květnovém zasedání. Takto citelně centrální banka USA zvyšovala sazbu naposledy v roce 2000. Zpravidla ji zvyšuje o 0,25 procentního bodu. Banka Goldman Sachs dokonce prognózuje, že americká centrální banka zvýší svoji základní sazbu o 0,5 procentního bodu letos hned dvakrát.
Příspěvek na ubytování uprchlíků z Ukrajiny by stát měl vyjít maximálně na 2,5 miliardy korun
Vláda ale zřejmě bude muset nabídnout více než 3000 korun na hlavu.
Vláda dnes projedná příspěvek lidem v ČR na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Příspěvky by podle návrhu příslušného opatření měly být vypláceny zhruba od poloviny dubna, a to za období už od začátku března. Zatím má platit, že jejich vyplácení skončí ke konci června. Celkově by tedy pokrývalo období čtyř měsíců. Za ubytovanou osobu by stát vyplácel 3000 korun za měsíc, maximálně však 9000 nebo 12 tisíc korun. To má předejít spekulacím při vyšším počtu ubytovaných a zároveň zohledňovat častý počet ubytovaných, který představuje tři osoby – typicky matku a dvě děti.
Pokud by v daném období čtyř měsíců činil průměrný počet příslušným způsobem ubytovaných Ukrajinců zhruba 200 tisíc osob, pak se stále náklady vejdou do 2,5 miliardy korun. Jestliže by se ale vyplácela na osobu vyšší částka, konkrétně 4000 korun, celkové náklady už překročí tři miliardy korun. Vzhledem k tomu, že uprchlíků nakonec může být v Česku až 500 tisíc, znamená to, že maximálně by příspěvky za jejich ubytovávání měly stát vyjít na zhruba šest miliard korun. To je stále ještě přijatelná částka, zvláště pak za pomoc bližním v nouzi. Rozpočet si tedy může příspěvky dovolit. Výraznější nápor na veřejné finance ČR, který už začínal představovat problém, by nastal tehdy, pokud by se ubytování uprchlíků muselo plošně realizovat i ve druhém letošním pololetí.
Vyplácení vyšší částky, než jsou tři tisíce koruny, může být nakonec nutné z toho důvodu, že již pomíjí prvotní euforie z pomoci uprchlíkům v nouzi a bude tak třeba lidi v Česku k ubytovávání finančně výrazněji motivovat. Navíc lidé v ČR pociťují den ode dne sílící inflační tlaky, které nyní zasahují citelně také potraviny. Opodstatněná obava z rekordního zdražování a poklesu vlastní životní úrovně už nyní mnohé Čechy vede ke zvýšené tvorbě úspor, což oslabuje – a zvláště dále znatelně oslabí – jejich ochotu Ukrajince ubytovávat. (23.3.2022)