.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Poslanci včera schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž je v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušností legislativy Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Evropská legislativa uvádí v zásadě tři způsoby, jak jednotlivé členské státy mohou mimořádně čelit současné energetické krizi, tedy zejména cíle podporovat odběratele energií (viz zde, str. 7, článek 14; anglická verze je ale přesnější než český překlad, který v klíčové pasáži obsahuje zásadní nedostatky).
Prvním způsobem je včera i právě českou Sněmovnou schválená opatření spočívající tedy v zavedení horní hranice ceny elektřiny u jejích výrobců. Pro jednotlivé typy elektráren s výhlídkou plynových a černouhelných (jde tedy o jaderné, hnědouhlené, větrné, solární, vodní a další) se na základě této novinky stanoví horní hranice – strop. Takže například pro jaderné elektrárny strop odpovídá 70 eur za megawatthodinu. Pokud se tedy na energetické burze postaví cena elektřiny na úrovni třeba 200 eur za megawatthodinu a elektrárenská společnost – v českém kontextu tedy ČEZ – prodává svoji jadernou elektřinu za tuto burzovní, tedy tržní cenu, odvede stát 90 procent z rozdílu mezi tržní cenou a stropem. Odvede tedy 90 procent ze 130 eur, protože 200 - 70 = 130 eur. Například pro větrné elektrárny strop stanovená vládou odpovídá 180 eur za megawatthodinu.
Druhým způsobem, který legislativa EU uvádí, je cílené snižování poptávky po elektřině napříč ekonomikou členských zemí, což přispěje ke snížení cen energií.
A konečně třetím způsobem je podpora prostřednictvím takzvaného solidárního příspěvku neboli daně z mimořádných či neočekávaných zisků. Tu česká Sněmovna schválila již letos 4. listopadu. Ta se má zavést od příštího roku a spadnout na petrochemické a energetické firmy, včetně výrobců, a také na banky. Jenže legislativa EU nepočítá s tím, že by se tato daň vztahovala na výrobce elektřiny, protože na ně se vztahuje již výše zmíněné odvody plynoucí ze stropů, kterou včera česká Sněmovna schválila. Evropská legislativa uvádí (viz zde, str. 7, článek 14 ) , že daň z opět mimořádných zisků má dopadnout na společnost činné v odvětvích zpracovávajících surovou ropu, zemní plyn, uhlí a konečně také v odvětví rafinačním. Tedy nikoli na odvětví výrobců elektřiny.
Evropská legislativa tedy nehovoří o dani z neočekávaných zisků uvalených na banky nebo také právě na výrobce elektřiny. V případě výrobců elektřiny ale proto může nastat závažná právní kolize, neboť na ně mají dolehnout ještě včera Sněmovně schváleny odvody plynoucí ze zavedení stropů. Ty mají platit už od letošního 1. prosince.
Ve výsledku to znamená, že de facto dochází ke dvojímu mimořádnému daňovému (či odvodovému) zatížení výrobců elektřiny v ČR. Elektrárenské společnosti, jako je ČEZ, tedy odvedou 90 procent z rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a stropem. A z hrubého zisku, který díky tomu vytvoří, ještě budou povinny odvést nejen běžnou daň z příjmu právnických osob, ale navíc ještě daň z neočekávaných zisků. Mimořádnou daň z neočekávaných zisků tedy budou odvádět už ze zisků, které byly poníženy uvedeným zvláštním zastropováním.
Právě dvojí daňové/odvodové mimořádné zatížení je z právního hlediska sporné a dle řady expertních právních názorů velmi obtížně hájitelné. Proč právě může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu.
Benzín i nafta v Česku prudce zlevňují
A budou i nadále, v Číně totiž zuří covid, v USA hrozí recese a EU se zdráhá stanovit přísnější strop na ruskou ropu.
Pohonné hmoty v Česku za týden zlevnily o více než korunu. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 40,51 Kč, před týdnem byl o 1,03 koruny dražší. O 1,90 koruny na litru se snížila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 42,85 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
V příštím týdnu pohonné hmoty dále výrazně zlevní, benzín o zhruba korunu na litr, nafta o 1,70 koruny na litr. Pokračuje totiž pokles cen ropy na světových trzích a zlevňují rovněž paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Koruna navíc během listopadu citelně zpevnila vůči dolaru, což jen přispívá ke snížení cen pohonných hmot v ČR.
Ropa Brent za poslední dva týdny zlevnila o zhruba osm procent, v přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu – o více než jedenáct procent. Velkoobchodně prodávaná nafta na burze v Rotterdamu stojí nyní v přepočtu do korun o bezmála dvanáct procent méně než před dvěma týdny. Tento vývoj teprve ještě čerpací stanice v Česku do svých cen plně promítnou.
Barel ropy Brent se v tomto týdnu prodává na světových trzích v přepočtu do české měny za méně než 2000 korun, a to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Před tímto týdnem se naposledy za cenu pod touto psychologickou hranicí prodával letos 21. února.
Bezprostředně ropa zlevňuje z toho důvodu, že EU zvažuje vyšší než očekávanou úroveň stropu na vyváženou rukou ropu. Rekordní počet nakažených covidem a hrozba recese v USA pak ve výhledu tlumí poptávku po ropě, což rovněž tlačí její cenu dolů.
Představitelé EU nyní zvažují strop na ruskou ropu vyváženou po moři na úrovni 65 až 70 dolarů za barel, což je výrazně výše, než mnozí očekávali, když skupina zemí G7 s myšlenkou stropu přišla.
Strop má být uplatněn například skrze západní pojišťovací společnosti, jimž bude zapovězeno pojistit tanker vyvážející ruskou ropu, pokud by tato měla být prodávána za cenu nad úrovní stropu.
Čím vyšší úroveň stropu je, tím nižší tlak na růst cen ropy ovšem vyvolává, neboť ruská odveta v podobě omezení dodávek ne světové trhy by měla větší dopad při nižším stropu. Při vyšší úrovni stropu bude dopad ruské odezvy na světové ceny ropy jen minimální, protože ruská ropa Ural se už nyní obchoduje právě za ceny kolem úrovně stropu, jak ji navrhuje EU.
Vždyť průměrná prodejní cena barelu Uralu činila letos od poloviny října do poloviny listopadu zhruba 71 dolarů za barel, vyplývá z údajů ruského ministerstva financí. Od začátku listopadu barel ropy Brent zlevnil o zhruba deset dolarů, což vytváří další tlak na pokles ceny barelu Uralu – který se kvůli sankcím prodává ve slevě zhruba dvacet dolarů na barel oproti ceně barelu Brentu. Barel Uralu se tak nyní – při ceně barelu Brentu zhruba 85 dolarů – prodává za cenu, jež je pravděpodobně dokonce i mírně pod úrovní stropu navrhovaného EU.
Navíc, podle čerstvé zprávy americké centrální banky americkým zákonodárcům je nyní pravděpodobnost recese v USA v příštím roce takřka padesátiprocentní, a to zejména z důvodu zvyšujících se úrokových sazeb, které mají tlumit inflaci. Aby toho nebylo málo, denní počet nových případů nákazy covidem-19 se v Číně přiblížil úrovni 30 tisíc, což je nejvíce za celou dobu pandemie. Hrozí tedy, že poptávka po ropě ze strany jejího největšího světového dovozce citelně ochabne, právě kvůli probíhajícím a vyhlíženým tamním pandemickým omezením a lockdownům.
Akcie Manchesteru United v úterý zdražily nejvíce v historii
Zrovna v den, kdy Ronaldo v klubu „na hodinu“ skončil.
Akcie anglického fotbalového klubu Manchester United včera na newyorské burze zdražily nejvíce v historii, a to o 14,7 procenta. Tržní hodnota velkoklubu tak během jediného dne vzrostla v přepočtu o zhruba 7,4 miliardy korun. A to zrovna v den, kdy „Rudé ďábly“ na hodinu opustila jejich největší hvězda – a patrně největší hvězda současného světového fotbalu vůbec – Cristiano Ronaldo.
Okamžitým odchodem Ronalda po vzájemné dohodě Manchester United ušetří v přepočtu zhruba 322 milionů korun, které by mu musel jinak vyplatit za zbývajících sedm měsíců jeho kontraktu. To však není důvod, proč včera rostly akcie klubu „jako z vody“.
Tím je to, že shodou okolností také včera oznámili vlastníci klubu, americká rodina Glazerů, že prověřuje možnosti jeho prodeje. Tržní hodnota Manchesteru United je nyní v přepočtu 58 miliard korun. Prodejní cena bude ale pravděpodobně mnohem vyšší. Připomeňme, že jiný proslulý anglický klub, Chelsea, byl letos v květnu prodán v přepočtu za zhruba 125 miliard korun. Manchester United by mohl mít prodejní cenu kolem 150 miliard korun.
Rodina Glazerů vlastní Manchester United od roku 2005. Klub tehdy přes odpor podstatné části fanouškovské základny pořídil již zesnulý floridský realitní magnát Malcolm Glazer. Ten zemřel v roce 2014. V polovině předminulého desetiletí za klub zaplatil v přepočtu dle tehdejšího kursu postupně necelých 40 miliard korun.
Většinový podíl v klubu nyní vlastní šest Glazerových dětí. Právě tito potomci nyní zvažují prodej menšinového podílu v klubu a nelze vyloučit, že časem by klub mohl většinově ovládnout nový investor. S menšinovou částí akcií klubu se od srpna 2012 obchoduje na newyorské burze.
Glazerovi dlouhodobě čelí kritice, že klub zadlužují, neinvestují do něj a nepracují koncepčně s mladými talenty. To je klíčový důvod, proč akcie na možný odchod Glazerů reagují tak příznivě.
Glazerovi opravdu přivedli legendární klub do velkých dluhů. Ostatně Malcolm Glazer klub na dluh z velké části pořídil. Dluh se nyní pohybuje v přepočtu kolem 20 miliard korun.
Značné zadlužení Manchesteru United jej nyní kvůli inflaci a růstu úrokových sazeb a zatěžuje mnohem více než v minulých letech. Inflace v Británii letos vystoupala na 40letá maxima, což signalizuje další růst úrokových sazeb na ostrovech, ale i jinde. Klubu, jenž finančně krvácel už během covidových uzavírek, se tak financování dále notně prodraží. Pro Glazerovi tak půjde o ještě těžší kouli u nohy…
Nejdražší ulice v Česku? Pražské Příkopy po desetiletích sesazeny z trůnu
Česko má po desetiletích novou nejdražší ulici. Na čele žebříčku lukrativních adres střídá pražská Pařížská nedaleké „Příkopy“. Vyplývá to z nyní zveřejněné analýzy poradenské společnosti Cushman & Wakefield (zde). Ta pro letošek vyčísluje nájemné maloobchodní provozy v Pařížské na 2719 eur za metr čtvereční ročně, což odpovídá zhruba 66 200 korunám. V případě ulice Na Příkopě činí tentýž údaj 2460 eur, tedy přibližně 59 900 korun.
To znamená, že Pařížská je celkově 30. nejdražší ulice v Evropě, zatímco „Příkopy“ obsazují 33. příčku. Obě ulice představují rovněž dvě vůbec nejdražší adresy zemí bývalého východního bloku. Nejdražší Budapešťská ulice je v Evropě na 40. místě, další drahé ulice bývalého východního bloku, včetně Varšavské a Bratislavské, jsou až v páté desítce evropského pořadí.
V médii tradičně a nejčastěji citovaném žebříčku společnosti Cushman & Wakefield, „nejdražších ulic světa“, obsazuje Pařížská 17. příčku. To je však dáno tím, že tento „světový“ žebříček je pořadím vždy pouze těch ulic, které ve své zemi obsazují v pořadí první příčku. Tedy žádná ze zemí, jež poradenská společnost sleduje, nemá v tomto „světovém“ pořadí více než jednoho reprezentanta.
Sedmnáctá pozice ve světovém žebříčku je nejvyšším umístěním české ulice od roku 2005, kdy rovněž sedmnácté skončily „Příkopy“. Třeba v roce 2011 klesly „Příkopy“ – coby nejdražší česká adresa – ve světě až na 28. příčku. Nutno také říci, že v době covidu, loni a předloni, se žebříček nesestavoval.
Právě covidová doba a její důsledky představují klíčový důvod, proč ulice Na Příkopě letos přelomově opustila trůn, která obsazovala trvale minimálně po dvě desetiletí (viz tabulka níže). Oproti předcovidové době klesly nájmy v ulici Na Příkopě ve vyčíslení společnosti Cushman & Wakefield o třináct procent, zatímco v Pařížské jsou letos stejné jako před covidem. Pařížská tak podává nadprůměrný výkon i v celoevropském měřítku, protože kontinentálně jsou příslušné nájmy podle společnosti Cushman & Wakefield průměrně stále o osm procent níže v porovnání s předcovidovou dobou.
Covid „zasadil ránu“ spíše „Příkopům“ než Pařížské, jelikož ceny nájmů se v první jmenované ulici více odvozují od intenzity turistického ruchu a od obecného zájmu o kancelářské prostory. Jak turistický ruch, tak poptávka po kancelářích během covidu citelně utrpěly, neboť zahraniční turisté ve velkém přestali Česko kvůli restrikcím navštěvovat, zatímco trendem covidových se stala práce z domova, tedy „home office“.
Naopak cena nájemného v Pařížské je více než v případě „Příkopů“ odvozena od toho, jak se daří prémiovým rezidenčním nemovitostem a také segmentu luxusního maloobchodu. Rezidenční nemovitosti prožily během pandemie nebývalý boom a luxusní značky nakonec nebyly pandemie tak poškozeny jako běžný maloobchod.
Jedním z důvodů, proč pandemie tolik nepoškodila segment luxusního maloobchodu, je to, že si lidé během pandemie uvědomili, že život může být krátký a chtějí si jej více užít teď a tady. Tak vysvětluje generální ředitel automobilky Rolls-Royce, tradičního symbolu luxusu, to, že jeho společnost měla loni – ve druhém covidovém roce – historicky rekordní celosvětové tržby (zde).
