Česko je letos pátým největším vývozcem elektřiny v EU

Elektřinu však tuzemské domácnosti mají jednu z nejdražších. Letošní pokles burzovních cen elektřiny v EU škodí českému zahraničnímu obchodu, avšak méně, než kolik získává souvisejícím zlevněním plynu a ropy.

Česká republika letos v prvním pololetí vyvezla o 3,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Větším čistým vývozcem elektřiny jsou v EU jenom Francie, Švédsko, Španělsko a Nizozemsko.

Pokud však bereme v potaz vedle situace v letošním prvním pololetí také situaci v letech 2021 a 2022, je Česko nadále v souhrnu třetím největším čistým vývozcem elektřiny v EU. Před Českem se za období od začátku roku 2021 až do poloviny letoška v EU umisťují pouze Francie a Švédsko.

Údaje vyplývají z nově zveřejněné statistiky britské společnosti EnAppSys, která je od tohoto roku součástí norské skupiny Montel, viz zde. Data za první pololetí 2021 jsou zde, za druhé pak zde. Data za rok 2022 se nacházejí pod odkazem zde.

Loni v prvním pololetí dosahoval čistý vývoz elektřiny z ČR celkem pěti milionů megawatthodin, předloni v prvním pololetí to byly 3,3 miliony.

Přesto, že Česko střednědobě představuje třetího největšího vývozce elektřiny v EU, české domácnosti čelí jedněm z nejvyšších cen této energie. Loni ve druhém pololetí například platily za elektřinu včetně daní a poplatků čtvrtou nejvyšší cenu v EU a 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích Visegrádské čtyřky, které se přitom v posledních letech i letos zpravidla řadí k čistým dovozům elektřiny. Za megawatthodinu elektřiny loni ve druhém pololetí české domácnosti platily 9412 korun, ukazují data Eurostatu (zde). Jedná se o nejnovější dostupná data.

Letošní meziroční pokles čistého vývozu elektřiny z ČR, stejně jako citelný pokles její burzovní ceny, k němuž letos v EU dochází, negativně poznamenávají vývoj salda zahraničního obchodu ČR. Toto saldo však letos i tak skončí „v plusu“, zhruba 130 miliard korun, na rozdíl od loňského historicky rekordního schodku, přes 200 miliard. Společně s cenou elektřiny na burzách EU klesá totiž také cena plynu, která vlastně cenu elektřiny určuje. Česko, resp. jeho zahraniční obchod, jakožto čistý dovozce nejen plynu, ale také ropy a ropných produktů totiž letos těží z propadu cen těchto surovin více, než kolik ztrácí meziročně levnější exportovanou elektřinou a rovněž meziročně nižším objemem jejího čistého vývozu.

Nynější deště přejí houbám

Lidé v Česku by si jich letos mohli z lesů odnést za více než pět miliard korun. Kilogram hub je letos nejdražší v historii, vyjde na 220 korun – na rok 2013, tak zlý pro pojišťovny, ale celkový sběr hub a jejich cena stačit nebudou.

Díky deštivému počasí, které v Česku panuje už od posledního červencového týdne, je nyní pravděpodobnost růstu hub na drtivé většině území ČR vysoká, nebo dokonce velmi vysoká. Vyplývá to z dnešních údajů Českého hydrometeorologického úřadu (zde). Rozbíhá se tedy houbařská sezóna. Letos však opožděně, neboť v úvodní části léta panovalo příliš teplé a suché počasí. Pokud by však v probíhající druhé polovině léta pokračovalo nadále deštivé počasí, může jít letos nakonec i o mírně nadprůměrnou houbařskou sezonu. V českých lesích by tak lidé letos mohli nasbírat 24 tisíc tun hub, a to v souhrnné hodnotě 5,3 miliardy korun.

V letošním roce lze předpokládat cenu za kilogram hub odpovídající zhruba 220 korunám. Kilogram hub je tak totiž letos o přibližně pět procent dražší než loni, a to kvůli obecné inflaci v ekonomice, ale také kvůli druhům hub, které by ve druhé polovině léta mohly výrazněji růst.

Loni lidé v Česku nasbírali zhruba 25 tisíc tun hub za celkovou částku přibližně – podobně jako letos – 5,3 miliardy korun, ukazují data České zemědělské univerzity (zde). Historicky poprvé loni vyšel kilogram hub na více než 200 korun, když mezi roky 2021 a 2022 podražil o bezmála 43 procent. V letech 2017 až 2021, před nástupem mimořádné inflace v ČR, přitom kilogram sebraných hub v průměru zlevňoval, a to o zhruba dvě procenta ročně, plyne z uvedených dat České zemědělské univerzity. Ještě v roce 2021 vyšel kilogram hub sebraných v Česku průměrně na necelých 147 korun.

Dosud rekordní sezónou z hlediska tuzemských houbařů byla ta roku 2013, kdy nasbírali 33 tisíc tun hub. Není zcela náhodné, že rok 2013 byl zároveň za poslední dvě desetiletí rekordní – přesněji, rekordně katastrofální – také z hlediska pojišťoven. Alespoň tedy jejich plnění v souvislosti s živelními pohromami.

V roce 2013 živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před desíti lety totiž ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.

Co je však katastrofou pro pojišťovny, dělává radost právě houbařům. V roce 2013 si totiž z lesů odnesli nejen zmíněné rekordní množství hub, ale také s nimi spojenou finanční sumu. Kdyby si totiž ten samý objem hub měli koupit na trhu či v obchodě, stálo by je to 5,4 miliardy korun. To v cenách letošního roku odpovídá takřka osmi miliardám korun, a to kvůli inflaci posledních deseti let a souvisejícímu znehodnocení kupní síly české měny.

Naopak, roky, které jsou příznivé z hlediska živelního plnění pojišťoven, bývají pohromou po houbaře. Příkladem takového roku je rok 2018. Byl nevídaně suchý a teplý, takřka nepršelo, takže pojišťovny na pojistném plnění v důsledku živelních pohrom vydaly klientům pouze 3,6 miliardy korun, tedy ani ne polovinu zmíněné sumy z roku 2013. Zato Češi si v roce 2018 odnesli z lesů houby pouze za 2,9 miliardy korun. Suché a teplé počasí a minimum nové vláhy pochopitelně houbám nepřálo, takže Češi nasbírali pouze 16,5 tisíce tun, tedy polovinu objemu nasbíraného v rekordním roce 2013.

Zahraniční obchod ČR hlásí nejlepší výsledek za více než dva roky

Hlavně díky vývozu aut a výraznému zlevnění plynu či ropy. Slábnoucí koruna – dnes až nad 24,30 za euro – mu jedině dále pomůže.

Český zahraniční obchod se zbožím letos v červnu překonal většinu expertních dohadů, když vykázal přebytek 18,2 miliardy korun. Jedná se o jeho nejvyšší přebytek za celé období od dubna 2021, tedy za více než dva roky. Zahraničnímu obchodu České republiky svědčí zejména dvě věci, a to výrazný meziroční pokles cen energetických surovin, zejména plynu a ropy, na světových trzích a pak také zlepšení situace v oblasti mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, které mocně pohání tuzemskou výrobu a export automobilů.

V minulém roce zahraniční obchod Česka – čistého dovozce plynu a ropy – trpěl dramatickým zdražováním obou surovin, které nastalo v důsledku války na Ukrajině.  Trpěl natolik, že výsledkem byl celoročně nejhlubší nominální schodek zahraničního obchodu v historii České republiky, přesahující 200 miliard korun. Letos však už bude výsledek zahraničního obchodu celoročně výrazně „plusový“, odpovídající přebytku zhruba 130 miliard korun.

Export bude nadále pohánět silný vývoz automobilů, těžící z realizace zakázek nahromaděných v době světové logistické krize. Zároveň lze předpokládat nadále poměrně nízké ropy a ropných produktů a zejména plynu – alespoň tedy v porovnání s loňskem. I to českému zahraničnímu obchodu pomůže. Zároveň ztráta v oblasti vývozu rovněž zlevňující elektřiny, jejímž je Česko jedním z největších vývozců na světě – nebude tak masivní, aby výsledek zahraničního obchodu jako celku citelněji poznamenala.

Vývozu by měla pomoci také nyní i ve výhledu slábnoucí koruna, která zvýší konkurenceschopnost tuzemského exportu na zahraničních trzích.

Koruna se v pátek i dnes obchoduje až za více než 24,30 za euro, což je její letošní nejslabší úroveň. V letošním roce pak nelze vyloučit její oslabení až k úrovni 25 korun za euro. A to zejména vlivem snižování rozdílu mezi úroky na koruně a úroky na euru a také vlivem zásahu České národní banky, která se minulý týden rozhodla formálně ukončit svoji bezmála patnáctiměsíční intervenci – přímou i jen slovní – za silnější korunu. (8.8.2023)