Česko je nejvhodnější destinací pro výrobu v Evropě. Je také ve výborné pozici pro post-koronavirový restart

I letos zaujala Česká republika pozici v první desítce zemí z celého světa, jejichž žebříček každoročně sestavuje realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika. Od roku 2016, kdy byla ČR do žebříčku poprvé zahrnuta, se tak pravidelně řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi a i v tomto parametru Česko uspělo. 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „To, že se Česká republika dlouhodobě drží mezi zeměmi vhodnými pro výrobní sektor, je pro naši ekonomiku pozitivní zpráva. Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, zdejší vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu.“

V Evropě jsme jedničkou, ve světě patříme ke špičce

V rámci Evropy je Česko letos stejně jako loni nejlépe hodnocenou zemí z pohledu základního hodnocení, které přikládá stejnou váhu provozním podmínkám a nákladové konkurenceschopnosti země. V první pětce jsme z Evropy jedinou zemí a řadíme se po bok špičkových výrobních destinací, jakými jsou Čína, USA a Indie, které letos i loni zaujaly první tři pozice. Kanada si udržela pátou příčku, letos za Českou republikou.

Tabulka 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní hodnocení

Pořadí / Země

1.         Čína

2.         USA

3.         Indie

4.         Česká republika

5.         Kanada

Velmi pozitivní je také umístění ČR v žebříčku hodnotícím rizika: letos zaujala sedmé místo (loni čtvrté), z Evropy ji předčilo jen Německo na čtvrtém místě. Opět se tak řadíme ke špičkovým destinacím a umisťujeme se výše než třeba Švédsko, Rakousko či Spojené Království.

Graf 2: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení rizik

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Česko pro globální firmy, které zvažují, kam umístit výrobu, představuje ideální zemi především díky vhodné kombinaci klíčových parametrů. V otázce efektivity nákladů ho předhánějí levnější asijské země, kterých je v první desítce hned osm, v otázce rizika třeba stabilnější USA či Německo. Pokud ale veškeré aspekty vyhodnotíme a zvážíme, nabízí Česko výrobcům skutečně optimální podmínky.“

Zotavení z krize: jsme připraveni

Vedle obvykle posuzovaných kritérií se hodnocení letos zaměřilo i na schopnost zotavení z koronavirové krize, opětovného restartu. Česko se umístilo velmi dobře: ve druhé čtvrtině nejlépe způsobilých zemí. Zařadilo se tak po bok Kanady či USA nebo z Evropy Rakouska, Spojeného království a Švédska. Blízké Polsko či Maďarsko naopak takové úrovně schopnosti znovuzotavení nedosáhly: jsou až ve třetí čtvrtině.

Graf 3: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení schopnosti zotavení

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Ukazuje se, že kroky podniknuté v rámci karanténních opatření měly smysl, naše země reagovala rychle, a je tak nyní schopna lépe a dříve začít opět fungovat i ve výrobním sektoru. Můžeme tak být mezi prvními zeměmi, které výrobu zase obnovují v maximálním možném rozsahu, a brzy se znovu zapojit do světové ekonomiky.“

Cesty ke zvýšení odolnosti vůči příštím krizím

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Ekonomická aktivita byla krizí samozřejmě narušena a data, která máme k dispozici, nám ukazují klady i zápory globálního propojení napříč zeměmi. Logickým řešením problémů by se mohl zdát reshoring neboli návrat výroby do původních zemí, nicméně v širším měřítku není reálný a v nejbližší době ho neočekávám. Pro zvýšení své odolnosti pro případ další vlny pandemie a karanténních opatření se výrobci zaměřují spíše na to, jak zajistit fungování dodavatelského řetězce, aby nebyly přerušeny dodávky materiálu či součástek.”

Kroky, které výrobci nejpravděpodobněji podniknou ve snaze lépe zvládnout případnou další krizi:

► Okamžitě či v krátkodobém horizontu: větší zásoby produktů a součástek

► Ve střednědobém horizontu: diverzifikace zdrojů součástek, s důrazem na ty lokální nebo blízké

► V dlouhodobém horizontu: v některých sektorech reshoring, vzájemné přiblížení výroben a zdrojů součástek, restrukturalizace dodavatelského řetězce, jež opět umožní řízení zásob způsobem just-in-time

Ferdinand Hlobil: „Firmy nyní hledají cesty, jak snížit závislost na asijských zemích, a pracují na nových strategiích řešení. Aktuálně ale jen pár z nich uvažuje o možnosti přesunu výroby do Evropy. Pokud k němu v nějaké míře dojde, Česká republika je díky vhodným podmínkám, které koronavirová krize příliš nezměnila, v dobré pozici stát se cílem těchto snah.“

O průzkumu

Žebříček Manufacturing Risk Index společnosti Cushman & Wakefield posuzuje každou zemi podle 20 proměnných, z nichž vycházejí tři vážené žebříčky hodnotící podmínky, náklady a rizika pro výrobu. Zdrojová data žebříčku pocházejí z řady spolehlivých zdrojů, jako je Světová banka, UNCTAD či Oxford Economics.

Souhrnný report s výsledky průzkumu a grafy v odpovídajícím rozlišení si můžete stáhnout z webu Cushman & Wakefield. (2.7.2020)