Návrat celoevropsky přísně chráněného vlka do naší krajiny s sebou v posledních dvou letech přináší řadu nejasností a konfliktů. Dochází zejména ke škodám na hospodářských zvířatech, ale i k obavám veřejnosti z případného napadení těmito šelmami. Systematickou reakci na rozšíření vlčí populace v Česku umožní nová strategie rezortu životního prostředí „Program péče o vlka“.
Ten je souborem opatření směřujících k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí, včetně budoucího stanovení tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka. Program péče připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a vědci, připomínkovali ho pak zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Ministerstva zemědělství a dalších subjektů. Aktualizace “programu péče” proběhne za dva roky.
Vlci se u nás před sedmi lety nerozmnožovali, vyskytovali jen v oblasti Beskyd, při hranici se Slovenskem, kam zasahuje západní okraj karpatské populace tohoto druhu. V posledních letech se k nám však šíří vlci také z tzv. středoevropské nížinné populace, ze sousedního Německa a západního Polska. Návrat vlka do naší krajiny, kde byl před bezmála 200 lety vyhuben, s sebou přináší řadu nejasností a konfliktů.
Rezort životního prostředí proto přistoupil ke zpracování Programu péče o vlka, který se primárně zaměřuje na řešení konfliktů spojených s návratem vlka do naší krajiny. Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže - nejde tedy o legislativní normu, ale o managementový plán (plán přístupu), jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s Ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat.
„Program péče je strategický dokument, který určuje základní kroky, které je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka řešit. Ministerstvo už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu. To byl také jeden z požadavků chovatelských svazů,“ vysvětluje Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP.
„Pro udržování naší krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách. Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto zaobírá specifikací účinných opatření k ochraně stád, připravuje také „manuál“ pro případy výskytu problematických vlků,” dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.
Na přípravě Programu se kromě Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR podíleli také odborníci a vědci z univerzit a dalších institucí. Již v průběhu zpracování byl program konzultován se zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) a také Ministerstva zemědělství a řadu konkrétních návrhů a připomínek se podařilo zapracovat.
V Programu péče je také zakotven úkol ve spolupráci s Německem a Polskem (resp. v oblasti Karpat se Slovenskem) stanovit do příštího roku tzv. příznivý stav populace – tedy velikost populace (a odpovídající podíl z hlediska území ČR), při jejímž dosažení může ČR společně s okolními státy začít jednat s Evropskou komisí o úpravě evropské legislativy a stanovení případných kvót pro lov vlka. Konkrétní cílové počty vlků zatím nejsou stanoveny ani v okolních státech (jako je třeba Sasko, kde se populace vlka rozvíjí od r. 2000 a první program péče byl přijat v r. 2009) a jednou z mála zemí v rámci EU, která uvádí konkrétní hodnotu "životaschopné populace" vlka pro své území (nikoli limitního stavu) je Francie, jde však o zemi, kde se vývoj vlčí populace řeší již řadu let a tento údaj je součástí až nejnovějšího, v pořadí již třetího managementového plánu z roku 2018.
Součástí programu je i opatření, které by mělo reagovat na situace, kdy se nějaký vlk chová nestandardně. Takového chování je potřebné řádně vyhodnotit a jedince s narušeným, problémovým chováním, u nichž by hrozilo např. ohrožení bezpečnosti nebo specializace takových jedinců na hospodářská zvířata, z přírody odstranit. Postup eliminace problémového jedince je možný pouze na základě výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny (a příslušné evropské legislativy). Program péče ukládá stanovit detailní postup v těchto případech, a to až do úrovně faktického provedení, na kterém bude participovat jak státní správa v oblasti ochrany přírody a myslivosti, tak konkrétní uživatelé honiteb.
Nejzávažnějším problémem výskytu vlka v krajině jsou škody, k nimž dochází na hospodářských zvířatech. Mezi hlavní cíle Programu péče o vlka proto patří zejména zajištění fungujícího systému pro poskytování finanční podpory na realizaci preventivních opatření na ochranu stád a zlepšení postupu šetření a vyplácení náhrad vzniklých škod. Významná je také kvalitní informovanost laické i odborné veřejnosti, tedy např. zabezpečení potřebného monitoringu a sběru dalších informací, jejich sdílení mezi zainteresovanými subjekty (orgány státní správy, chovateli, myslivci).
Jedním z důležitých témat programu je již zmíněné financování preventivních opatření. „V současné době je lze hradit díky Operačního programu Životní prostředí. Jde však o komplikovaný a administrativně náročný nástroj,“ podotýká Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP. A dodává: „Usilujeme proto o co nejefektivnější nastavení podmínek podpory tak, aby byla pro chovatele co nejdostupnější. Logicky by nejvhodnějším řešením bylo provázání se systémem ostatních podpor v oblasti zemědělství, zatím se k tomuto návrhu ale Ministerstvo zemědělství nepřiklonilo, diskutujeme a hledáme tedy alternativní řešení.“
Programy péče jsou přijímány zpravidla na období 10 let, v případě vlka však MŽP počítá s jeho aktualizací v kratším termínu, a to již za 2 roky. Do této doby by již měla být realizována některá významná opatření, např. stanovení velikosti populace (tzv. příznivého stavu druhu podle požadavků evropských předpisů) nebo nastavení podmínek podpory zavádění opatření k ochraně stád v programovém období 2021-2027. (19.3.2020)
