Z 1,6 bilionu korun státního dluhu na konci roku 2019 na 2,5 bilionu korun na konci roku 2021. Česká republika se v letech 2020 a 2021 zadlužovala rekordním tempem, které nemá v jejích novodobých dějinách obdoby. Náklady na pomoc státu v boji s nemocí COVID-19 přitom tvořily jen menší polovinu tohoto zadlužení, konkrétně 351 miliard korun za roky 2020 a 2021.
V porovnání k HDP se státní dluh za poslední dva roky zvýšil z 28,5 % na téměř 41 %. „Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy dříve nezažila a pevně věřím, že už ani nikdy nezažije. Tento nezodpovědný hazard tandemu Alena Schillerová – Andrej Babiš naštěstí nástupem naší vlády skončil. Nezbývá nám teď bohužel nic jiného, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit s takovými prostředky, které opravdu máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit. Proto jsme nyní v rozpočtovém provizoriu, proto jsme odmítli další strašlivý rozpočet z pera mé předchůdkyně a proto jsem začal hledat úspory okamžitě po svém jmenování ještě pro tento rok. Jiná alternativa totiž není možná, nechceme-li absolutní kolaps České republiky a jejího zdravotnictví, školství, vyplácení důchodů, sociální pomoci a investic do infrastruktury,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Jen náklady na splátky státního dluhu (bez započtení schodku v rozpočtu 2022 předpokládaného ve výši pod 300 mld. Kč) bude mít letos Česká republika ve výši téměř 274 mld. Kč, tj. více než 4 % HDP. Dobrou zprávou je, že mezi lety 2020 a 2021 celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o necelé procento, tj. o téměř 12 mld. Kč a podobný trend lze očekávat i v roce 2022. (6.1.2022)
