Přesně tolik totiž může stát pravidelně ztrácet, pokud ministerstvo průmyslu a obchodu nevyřeší problém s notifikací firem se zdravotnickými potřebami. Částka přitom nezahrnuje další negativní dopady na DPH nebo daň z příjmů či mezd. Reálně také hrozí, že české firmy vyrábějící zdravotnické prostředky, zmizí z trhu a stát bude tento materiál muset kupovat mnohem dráže v zahraničí.
„Celkový náklad kapitoly zdravotnictví je cca 300 mld. Z toho zhruba 5 % putuje na zaplacení zdravotnických prostředků. Z uvedeného objemu zdravotnických prostředků je cca 20 % domácí výroby a tyto jsou přibližně o polovinu levnější, než prostředky zahraničních výrobců. Celkově jde tedy o přibližně o 3 miliardy,“ uvedla někdejší náměstkyně MPO Alexandra Rudyšárová.
Problém by měla vyřešit nová zdravotnická legislativa. Povolení notifikované osobě ovšem uděluje přímo Evropská komise (DG Santé) a nikoliv lokální autorita.
Dalším úskalím je pravidlo, že notifikovaná instituce musí být finančně nezávislá na státu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je za problém odpovědné, původně rozhodlo, že notifikaci bude řešit Elektrotechnický zkušební ústav. Instituce se na to více než rok připravovala. Na letošním červencovém zdravotnickém výboru sněmovny ovšem zástupce MPO, šéf odboru řízení resortních organizací Lukáš Trsek, přítomné informoval, že to bude nově zajišťovat místo EZÚ Český metrologický institut. Zatímco první subjekt od státu nedostává ani korunu, ten druhý je na financování státu závislý.
Člen zdravotnického výboru David Kasal uvedl, že v Česku kvůli MPO chybí potřebná metodika, zkušebny i informace. „České firmy, které vyrábí zdravotnické potřeby, jsou připraveny státu potřebný materiál dodávat. Absolutně ale neví, na koho se obrátit, kdo co řeší, od koho získají potřebné certifikáty. Přitom dané firmy distribuují v zahraničí bez problémů.“ Sněmovní zdravotnický výbor proto vyzval MPO k vytvoření potřebné metodiky.
Certifikace není jen problém ekonomický. Podle předsedkyně výboru Věry Adámkové odpovědný náměstek MPO Jan Dejl problému nevěnuje dostatečnou pozornost a tím vážně ohrožuje zdraví českých obyvatel.
Česko je jednou z mála zemí na světě, která je v oblasti zdravotnických potřeb soběstačná. Jestliže české firmy nezískají potřebné certifikáty, pacienti kvůli tomu budou muset čekat na kloubní implantáty nebo například umělou chlopeň neúměrně dlouho, ale především budou tyto zdravotnické prostředky výrazně dražší. Nejde přitom jen o implantáty. Týká se to také kateter, kapaček, injekcí, skalpelů, respektive všeho, co zdravotní personál používá a nepatří to mezi léky.
„Nedostatek levnějších českých výrobků způsobí enormní zátěž všem zdravotním pojišťovnám a následně jejich neschopnost poskytnout patřičnou lékařskou péči. V praxi to může znamenat, že se například na kloubní náhradu nebude čekat měsíce, ale roky. Nynější liknavost úřadů může skutečně ve velmi blízké budoucnosti zapříčinit, že některé zdravotnické výrobky nebudou v Česku vůbec dostupné a nebo budou neúměrně předražené,“ vysvětlil jednatel firmy Beznoska Petr Milata.
Mimo český trh má situace negativní vliv i na výrobce zdravotnických prostředků, kteří svou produkci vyvážejí. Tento obor patří k silným českým exportním artiklům. Bez certifikátů nelze výrobky na zahraničních trzích prodávat. „Přechod na jinou notifikovanou osobu je komplikovaný a zdlouhavý proces. Jako relativně mladá firma, která investovala značné prostředky do vývoje produktů a následně i jejich certifikace u EZÚ, si nyní nemůžeme dovolit výpadek prodejů na již získané zákazníky v Evropě i dále ve světě z důvodu problémů s certifikáty,“ podotkl Piotr Koziel, ředitel a zároveň majitel firmy Global Biomedica. (18.8.2020)