Česko odebírá nebývalé vysoké množství plynu z Ruska

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Nic na tom nemění ani nový dovoz z Alžírska

Hned 94 % plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas (viz graf níže). Jen 6 % plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.

Může za dramaticky navýšený přítok plynu do Česka z ruského směru nově uzavřený kontrakt s Alžírskem? Nemůže. Česko v jeho rámci dostává plyn od začátku letošního října, celkově ale jen objemu asi dvou procent roční spotřeby. Což v rozpočtení na měsíce odpovídá průměrnému měsíčnímu dodávce kolem 120 gigawatthodin. Jenže předávací stanice Lanžhot, tedy z „ruského směru“, letos v říjnu proteklo zhruba 3650 gigawatthodin. Loni v říjnu to bylo přibližně 870 gigawatthodin.

Pokud tedy alžírský plyn tekl přes Lanžhot a zvětšil objem dodávek o zmíněných 120 gigawatthodin, znamenalo by to zvýšení přibližně 1000 gigawatthodin (a to už ruský plyn proudil Lanžhotem i loni v říjnu, byť v nižším objemu než letos).

Jenže, jak víme, letošní nárůst není na 1000 gigawatthodin, ale hned na 3650 gigawatthodin. Kdepak, Alžírskem to nebude.

Hlavním podezřelým zůstává Rusko. A že může být ruský plyn vykázaný jako slovenský, nejde o dovoz ze Slovenska, nemění nic na tom, že molekuly takového plynu se „zrodily“ na území Ruské federace. Ani na tom, že Rusko je konečným příjemcem platby za ně. Slovensko prakticky žádný plyn netěží (přesněji, jeho vlastní těžba odpovídá asi 1,5 procenta celkové slovenské spotřeby plynu).

V září z Česka odteklo 50 miliard korun na dividendách, běžný účet platební bilance proto skončil nečekaně v záporu

Běžný účet platební bilance České republiky skončil v září nečekaně v záporném pásmu, -8,7 miliardy korun. Negativní saldo nečekal žádný z analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Ve střední hodnotě svých odhadů čekali tito experti přebytek, a to ve výši 10,9 miliardy korun. Skutečný výsledek je tak o takřka 20 miliard horší.

Koruna však na zveřejněné údaje oslabením nereagovala a dále pokračuje mírném posilování vůči euru.

Klíčovým důvodem záporného salda běžného účtu je vyšší než předpokládaný schodek v oblasti prvotních důchodů. V této oblasti byl v září výrazný deficit důchodů z přímých investic, který byl tažen odlivem příslušných dividend. Odliv dividend z přímých investic dosáhl v září objemu takřka 50 miliard korun.

Záporné saldo běžného účtu tedy neznačí jakkoli povážlivé zhoršování kondice zahraničního obchodu ČR. Zahraniční obchod se zbožím a službami totiž skončil v přebytku takřka 43 miliard korun. Tento přebytek představuje klíčový důvod, proč, jak je zmíněno, koruna na nová data nereagovala oslabením.

Tento přebytek však zároveň nebyl tak výrazný, aby stačil kompenzovat negativní dopad zejména právě zmíněného odlivu dividend.

Česko dramaticky navyšuje odběr ruského plynu, ukazují data Net4Gas

Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska; ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu

Přes 90 procent plynu se nyní do Česka dostává z „ruského směru“. Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn.

Drtivá většina plynu, který do Česka letos v listopadu proudí, teče přes předávací stanici v Lanžhotu na česko-slovenských hranicích. Touto cestou přitom do Česka proudí plyn ze zemí saturovaných plynem ruským, protože jak Slovensko, tak Maďarsko i Rakousko ruský potrubní plyn stále odebírají. Ať už tranzitem přes Ukrajinu či – v případě Maďarska – prostřednictvím černomořského tranzitu přes Turecko a posléze Balkán.

Plyn proudící Lanžhotem je tedy z velké části ruského původu, i když – v rámci přeprodeje – už může být v příslušných obchodních kontraktech vykázán jako plyn slovenský, maďarský, případně rakouský či jiný. Od začátku listopadu do středečního rána přiteklo Lanžhotem do Česka zhruba 1610 gigawatthodin plynu, ukazují data státního provozovatele plynovodní sítě Net4Gas. Další předávací stanice, Brandov, která se nachází na česko-německých hranicích v Krušných horách vykazuje celkový listopadový přítok plynu do Česka na úrovni jen zhruba 107 gigawatthodin. To znamená, že v listopadu zatím takřka 94 procent plynu přiteklo do Česka z „ruského směru“, zatímco jen šest procent z Německa.

Přes Německo do Česka proudí plyn z Norska a z terminálů na zkapalněný plyn.

Zbylé dvě předávací stanice, které Net4Gas statisticky vykazuje, tedy Český Těšín na česko-polské hranici a Waidhaus na česko-německé hranici, přesněji česko-bavorské, vykazují za listopad nulový přítok.

Plyn, který do Česka v listopadu přitéká, v Česku také z drtivé většiny končí. Odtok plynu z tuzemska je totiž minimální. Uskutečňuje se prakticky jen přes zmíněnou stanici v Českém Těšíně. A ta v listopadu vykazuje odtok do Polska v objemu pouze 217 gigawatthodin.

I kdyby tedy do Polska tekl výhradně plyn získaný předtím z „ruského směru“, přes Lanžhot, stále to v bilančním vyjádření znamená, že zhruba 1390 gigawatthodin plynu z „ruského směru“ zůstává v Česku. Plyn, přitékající přes Lanžhot, by tak odpovídal zhruba 93 procentům plynu celkově v Česku zůstávajícího.

Už letos v říjnu přiteklo přes Lanžhot výrazně více plynu než loni v říjnu. Zatímco letos se jednalo o přibližně 3654 gigawatthodin, v říjnu 2023 to bylo 871 gigawatthodin, tedy zhruba čtyřikrát méně. Přes Brandov letos v říjnu přiteklo zhruba 2000 gigawatthodin plynu, zatímco v říjnu 2023 to bylo 5530 gigawatthodin.

Několikanásobný meziroční nárůst odběru plynu z „ruského směru“ tedy koresponduje s výrazným meziročním poklesem objemu plynu, jejž Česko získává tranzitem přes Německo.

Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody

Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska 

Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu (zde) Energetického regulačního úřadu.

Například domácnost v rodinném domě s plynovým vytápěním a spotřebou od 25 do 45 megawatthodin plynu ročně platí letos u Pražské plynárenské 272,64 koruny za megawatthodinu, příští rok by to mělo být 313,27 koruny za megawatthodinu. To značí nárůst o zhruba patnáct procent. Stálý poplatek takové domácnosti pak vzroste z letošních 318,89 na 366,55 koruny, tedy rovněž o zhruba patnáct procent.

Klíčovým důvodem nárůstu regulovaných plateb za plyn je nutnost pokrýt náklady společnosti Net4Gas, kterou loni prostřednictvím státního podniku ČEPS koupil stát. Provozovatele tisíců kilometrů plynovodů, které však z velké části zůstávají prázdné, pořídil stát i s dluhem čítajícím přes 34 miliard.

Dokud byl ještě Net4Gas soukromý, vydělával svým německým a kanadským vlastníkům na poplatcích na tranzit plyn přes české území. Poté, co výdělečný být přestal, koupil jej i se zmíněným dluhem stát. Zaplatil tak miliardy za vysoce zadlužený „snědený krám“. Net4Gas přestal na tranzitu dobře vydělávat v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a zničení plynovodů Nord Stream v září téhož roku.

Nyní, když Net4Gas poplatky za tranzit prakticky neinkasuje, musí za provoz a údržbu poloprázdných plynovodů platit více právě i distributoři plynu typu zmíněné Pražské plynárenské, resp. Pražské plynárenské Distribuce. A ti se o své navýšené náklady „podělí“ s koncovými odběrateli třeba z řad domácností, jak právě tedy plyne z uvedeného návrhu Energetického regulačního úřadu pro příští rok.

Česká vláda nákup Net4Gas zdůvodňovala i tak, že bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. Tomu zatím však nasvědčuje máloco. Rakousko zřejmě bude po odpojení od ruských dodávek plyn dovážet přes Itálii a Německo. Slovensko může plyn nadále odebírat z východu, nejspíše z Ázerbájdžánu, případně ze severu, po využití polského tranzitu z přístavního terminálu na zkapalněný plyn v Litvě. Češi, zdá se, se v tomto ohledu přepočítali. (14.11.2024)