V Evropské unii bylo v roce 2017 recyklováno přibližně 42 % veškerého odpadu z plastových obalů. V sedmi členských státech EU, včetně České republiky, se dařilo druhotně využít více než polovinu plastů s vysokou mírou ekologické zátěže.
Rozsah plastového znečištění nabývá stále větších rozměrů. Plasty jsou v oceánech, v pitné vodě, v ovzduší, v orné půdě i v jídle. K regulaci plastových výrobků zatím přistoupilo přibližně 50 států světa, včetně zemí EU. Státy evropské osmadvacítky v roce 2017 nashromáždily 16,8 milionu tun a zpracovaly 7 milionů tun plastového odpadu. Ve srovnání s rokem 2005 se míra recyklace zvýšila o 18 procent (z 24 % v roce 2005 na 42 % v roce 2017). Rostoucí trend vykazovaly všechny členské státy Unie s jedinou výjimkou, kterou představovalo Chorvatsko.
Nejúspěšnější zpracovatelé umělých hmot
V roce 2017 byla nejvyšší míra recyklace plastového obalového odpadu zaznamenána v Litvě (74 %). Na dalších místech v pořadí pak byly Bulharsko (65 %), Kypr (62 %, údaje z roku 2016), Slovinsko (60 %), Česko (59 %), Slovensko (52 %) a Nizozemsko (50 %). Česká republika patřila k nejzodpovědnějším evropským zemím: z 249 tisíc tun materiálu se podařilo zpracovat 146 tisíc tun. O rok později, v roce 2018, už prošlo recyklací 149 tisíc tun vytříděných plastů.
Které státy mají ještě rezervy?
Méně než jedna třetina plastového obalového odpadu se druhotně využívala v osmičce zemí EU. Nejhůře si vedla Malta (24 %, údaje z roku 2016) a za ní následovaly Estonsko, Francie a Finsko (shodně 27 %). Do této skupiny patřily dále Irsko (31 %), Maďarsko (32 %), Lucembursko a Rakousko (shodně 33 %).
Celoevropské tažení proti závislosti na plastech
Evropská unie se dlouhodobě snaží snížit zatížení přírody plastovým odpadem. Nová strategie usiluje o změnu způsobů, jakými se plastové výrobky navrhují, vyrábějí, používají a recyklují. Cílem je dosáhnout do roku 2030 devadesátiprocentní míry sběru plastových nápojových obalů k recyklaci a zákaz používání mikroplastů. (26.11.2019)
