Podnikatelské prostředí v Česku může zlepšit efektivnější podpora exportu nebo třeba vytvoření příznivějších podmínek pro zaměstnávání cizinců. Nejen taková doporučení zazněla na konferenci Svazu průmyslu a dopravy ČR „Impulzy pro zlepšování podnikatelského prostředí v ČR“, která se konala v rámci aktivit podle § 320a zákoníku práce.
I v letošním roce Svaz průmyslu vybral pro konferenci širší spektrum témat, a to jak z oblasti trhu práce, podpory exportu a energetiky. „Každá z vypracovaných analýz, které konference představí, v sobě obsahuje impulzy pro zlepšování podnikatelského prostředí, ale bude záležet na tom, jak je uchopíme,“ zahájila konferenci generální ředitelka Svazu průmyslu
a dopravy Dagmar Kuchtová.
Svaz se například v letošním roce zabýval tím, jak v Česku upravit konta pracovní doby, aby fungovala, a to na základě inspirace z evropských zemí: „V Evropě se vyskytují různé podoby konta pracovní doby, v zásadě ale dvě hlavní – klasické konto pracovní doby, kde má pracovní doba specifický způsob rozvržení, a také takzvané spořící konto, které slouží k řešení dlouhodobých nepřítomností,“ uvedl expert na problematiku pracovní doby Michal Peškar z advokátní kanceláře Randl Partners, která se podílela na zpracování analýzy. Nastínil způsoby, jakými konta pracovní doby využívají třeba v Belgii,
Francii a Německu: „Právě do spořících kont pracovní doby si tam zaměstnanci ukládají například práci přesčas nebo nevyčerpanou dovolenou, a takto naspořené volno pak můžou využít k delší absenci – třeba při péči o blízké nebo dalším vzdělávání. Pro zaměstnavatele zase může být takové konto výhodné v dobách krize, kdy pro zaměstnance nemají práci.“
Michal Peškar zároveň dodal, že případné zavedení spořícího konta v České republice je nutné nejprve důkladně připravit legislativně. Zejména se neobejde bez provázání s daňovými předpisy a do jeho fungování se musí zapojit i státní orgány.
Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
Svaz účastníkům konference představil i některé chystané změny v evropské legislativě, konkrétně Směrnici o transparentních a předvídatelných podmínkách, která byla schválena 20. června 2019. Podle ní musí zaměstnavatelé pracovníky nejpozději do sedmi dnů od nástupu práce informovat o podstatných aspektech pracovněprávního vztahu. Mezi ně patří třeba počáteční základní částka odměny nebo délka placené dovolené.
„Přestože by mělo jít ve velké míře o revizi našich informačních povinností obsažených v zákoníku práce, nemusí být zavedení jednoduché jako konečně každá novela zákoníku práce. Jsem ráda, že nás při zavádění této směrnice čas netlačí,“ uvedla ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková s tím, že transpozice zmíněné směrnice musí být hotová do srpna 2022.
V Česku nadále chybí přes 300 tisíc zaměstnanců, firmy proto stále hledají pracovníky v zahraničí. I vzhledem k demografickému vývoji může zaměstnávání cizinců podpořit český průmysl. Z evropského hlediska je Česká republika v zaměstnávání cizích státních příslušníků momentálně na chvostu. Cizinců totiž do Česka aktuálně přichází málo, a to i z důvodu nastavených kvót pro jednotlivé země.
„V Rakousku například funguje princip červeno-bílo-červených karet. Ty hodnotí zaměstnance nikoliv podle země původu, ale na základě jednotného bodového systému. V Německu pro změnu sázejí na větší informovanost. Pro cizince zřídili speciální webový portál, který je určený zájemcům o práci v Německu, ale i zaměstnavatelům, a také mobilní aplikaci. Ta cizincům ulehčí adaptační proces po příchodu do Německa včetně jazykového vzdělávání,“ vysvětlila přístup našich sousedů k získávání ekonomických migrantů Kateřina Duspivová ze společnosti Trexima, která pro Svaz studii prováděla. Až třetina firem v průzkumu uvedla, že cizinci se o práci u nich vůbec nezajímají. Téměř pětina podniků pak cizince nezaměstnává kvůli náročnosti celého adaptačního procesu.
V podpoře exportu se můžeme inspirovat v Kanadě nebo Švédsku
Z kategorie hospodářských zájmů se konference zabývala problematikou institucionální podpory exportu, a to v souvislosti s opětovným oživením plánů na sloučení agentur CzechInvest a CzechTrade. Ty sice spadají pod jeden resort – ministerstvo průmyslu a obchodu, ale mají jiné poslání. Zatímco CzechTrade je proexportní organizací, která podporuje obchod mezi českými a zahraničními subjekty, tak CzechInvest prosazuje Českou republiku jako vhodné místo pro umístění investic.
„K takovýmto institucionálním fúzím je nezbytné přistupovat uvážlivě, protože mohou sice na prvý pohled přinést úspory, ale na druhé straně mohou mít dalekosáhlé nepříznivé dopady na české podnikatelské prostředí a na tvorbu pracovních míst v Česku,“ zdůraznila generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. Svaz se proto snažil inspirovat v zahraničí a nechal si zpracovat komparativní analýzu systémů podpory exportu v Maďarsku, Švédsku a Kanadě. Jejím cílem bylo objektivně posoudit funkčnost různých metod podpory exportu v zahraničí a rovněž potenciální dopady změn stávajícího systému na podnikatelské prostředí v České republice. Některá doporučení nastínil Tomáš Pala ze společnosti Governance institute, která analýzu zpracovávala: „Je nutné firmy podpořit například k dalšímu vývozu skrze největší exportní partnery, a to po vzoru Kanady, kde většina firem také nejprve exportuje do destinace číslo 1 – tedy do Spojených států. V rámci podpory vývozu u malých, středních a mikrofirem nebo nevývozců se zájmem o vývoz pak představit třeba marketingový program, který bude jednoduše přístupný a bude bez zásadních podmínek.“
Konferenci uzavřel svým příspěvkem o dopadu nových evropských pravidel na stabilitu dodávek elektřiny v ČR Blahoslav Němeček ze společnosti Ernst & Young. „Opatření unijních aktů jsou velmi komplexně provázaná – zejména z důvodu integrace agregace a flexibility, dynamických tarifů apod. Silně posilují roli zákazníka, tržních mechanismů a transparentnost trhu. Je proto nutné připravovat implementaci evropských směrnic společně, koordinovaně a nasadit najednou, tedy sjednotit jejich data účinnost,“ doporučil Blahoslav Němeček. (5.12.2019)
