Česko se odstřihne od ruské ropy asi ještě letos, přitom nemá náhradu

Komentář Lukáše Kovandy

Problémy mohou nastat v podobě citelného zdražení pohonných hmot, ale i ohrožení dodávek okenních rámů, palubních desek či obalů na potraviny.

Evropská komise dnes navrhla kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, které mají mít čas na odstřižení do konce příštího roku. Česko podle zákulisních informací usilovalo o podobnou výjimku také, ale nakonec si ji zřejmě neprosadilo. O návrhu Evropské komise se může hlasovat už dnes. Maďarsko sice hrozilo vetováním, ale je otázka, zda tento postoj zachová.

Stěžejní maďarský petrochemický podnik MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR a v tuto chvíli jeden z největších odběratelů ruské ropy v EU, se na embargo podle dnešního vyjádření jeho generálního ředitele Zsolta Hernádiho připravuje. Bude více ropy dovážet po moři tankery a například ve slovenských rafinériích podniku klesne produkce o zhruba 30 procent, z technologických důvodů.

Pravděpodobné embargo na ruskou ropu zasáhne nejen slovenské rafinérie, ale poměrně dramaticky také český průmysl a zásobování Česko ropou a ropnými produktu. Zasaženi tedy budou nejen čeští řidiči či dopravci, kterým zdraží pohonné hmoty. Už během dvou let můžou proto nastat problém s dodávkami třeba plastových okenních rámů, palubních desek aut, potravin balených v ochranné fólii, materiálů pro zateplení budov, ale také ledniček, televizorů a dalších podobných zařízení. Výroba těchto věcí se bez ropy neobejde.

Česká republika přitom bude v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy a produktů do EU čelit vážnému problém při úplném zajištění dodávek nahrazujících ruskou ropu. Ruská ropa představuje zhruba polovinu veškeré ropy dovážené do ČR.

Česko získává ropu prostřednictvím dvou ropovodů, a to Družby a ropovodu IKL („Ingolstadt – Kralupy – Litvínov“). Loni Družbou proudilo do Česka přibližně 49 procent veškeré dovezené ropy, ropovodem IKL to pak bylo zhruba 51 procent. Těmto dvěma ropovody Česko loni dovezlo celkem 6,8 milionu tun ropy (průměrně však dováží 7,5 milionu tun, loňské číslo ponížily pandemické uzavírky). Uvedenou polovinu z tohoto množství, 3,4 milionu tun, tvořila ropa ruská. Více než milion tun pak dodaly ještě Kazachstán (1,2 milionu tun) a Ázerbájdžán (1,1 milionu tun). Čtvrtým největším dovozcem do ČR byly loni Spojené státy, jež dodaly 0,8 milionu tun ropy.

Při výpadku dodávek ruské ropy by muselo dojít k navýšení dodávek ropovodem IKL. Tímto ropovodem Česko získává ropu nejen z Kazachstánu, Ázerbájdžánu či z USA, ale také třeba z Libye (loni 0,2 milionu tun) nebo Nigérie. Ropovod vede do Česka z Bavorska, kde se napojuje na Transalpinský ropovod TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst.

Jediným zpracovatelem dovážené ropy je v Česku polská společnost PKN Orlen, rovněž provozovatel největší sítě čerpacích stanic v ČR, převážně stále pod značnou Benzina. Ta vlastní ropné rafinérie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Litvínovská rafinérie zpracovává sirnatou ropu z Ruska, dodanou ropovodem Družba. Kralupská rafinérie zpracovává lehkou ropu z různých částí světa. Tato ropa – například ta z Ázerbájdžánu, USA nebo Libye – je nejprve tankery dovezena do zmíněného Terstu, odkud pak proudí uvedenými ropovody TAL a IKL až do Česka.

S navýšením kapacity ropovodu IKL není potíž. Jeho přepravní kapacita je 10 milionů tun ropy ročně. Pokud by tedy došlo k úplnému odpojení EU, a tedy i Česka od ruské ropy a ta ropovodem Družba přestala zcela proudit, Česko by přišlo o dodávky 3,4 milionu tun suroviny. Ropovod IKL kapacitně zvládne zajistit dodávku dodatečných milionů tun tak, že nastane plné nahrazení dodávek, které nyní zajišťuje Družba.

Problém však tkví v tom, že už nyní je prakticky zcela vytížený Transalpinský ropovod TAL, jenž vede ropu přes Alpy, z Terstu do Bavorska, k ústí ropovodu IKL. TAL má sice kapacitu dokonce 43 milionů tun ropy ročně, avšak na Česko z ní připadá pouze zhruba desetina, tedy přibližně čtyři miliony tun. Ropovod TAL totiž zásobuje také Německo nebo Rakousko. Pokud by tedy Česko přerušilo dodávky ruské ropy (loni v uvedeném objemu 3,4 milionu tun), kapacita ropovodu TAL by nestačila. Do Česka by jím totiž musela proudit veškerá dovážená ropa (loni v uvedeném objemu 6,8 milionu tun), což by při kapacitě ropovodu TAL vyhrazené pro Česko (přibližně ony čtyři miliony tun) bylo zkrátka „příliš velké sousto“.

Česko skrze státní společnost MERO ČR, jež provozuje ropovody, vlastní v ropovodu TAL zhruba pětiprocentní podíl. To je malý podíl na to, aby si zajistilo výrazné navýšení přepravní kapacity pro české potřeby. Možné sice určité navýšení kapacity pro české potřeby je, to však nemusí stačit, pokud bude třeba nahradit ruskou ropu rychle a na úrovni celé EU.

Česko by pak muselo kombinovat spotřebu ropy z ropovodu IKL, resp. TAL se spotřebou ropy ze strategických rezerv, které samy o sobě vystačí na více než tři měsíce. Další možností je využití kapacity v ropovodu Adria, který vede z Chorvatska přes Maďarsko, kde se napojuje na Družbu, takže jím lze následně vést ropu přes Slovensko do Česka. Avšak Adrii lze využít přinejlepším jen doplňkově, pokud vůbec.

Realita je tedy taková, že Česko zatím nemá uspokojivě vyřešeno nahrazení ruské ropy, přesto, že už dnes možná odkývne odstřižení od ní. Trpět budou nejen řidiči, jimž zdraží pohonné hmoty, ale i průmysl.

Rubl od začátku invaze posílil ze všech měn světa suverénně nejvíce, proti koruně o 30 %

Trh s ním je ale znásilněný, vždyť od ruských energií už se odvrací i země jako Indie či Maďarsko.

Za období od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, tedy od 23. února, do včerejška česká koruna oslabila vůči většině klíčových měn ve světě. Nejvýrazněji znehodnotila vůči ruskému rublu, a to o takřka 29 procent. Zpevnila však alespoň vůči dalším měnám regionu střední a východní Evropy, forintu a zlotému.

Rubl je s přehledem nejvíce posilující měnou ve světě za období od posledního dne před invazí. Ruské vládě a tamní centrální bance se tedy podařilo pád měny, jenž nastal v důsledku invaze a prvního kola západních sankcí, nejen zastavit, ale dokonce zcela zvrátit a změnit v růst. Zpevňování rublu je odrazem nejen dramatického zvýšení základní úrokové sazby ruské centrální banky, ale také potlačení, manipulace, ba znásilnění trhu s ním. Kurs rublu zdaleka neodráží volné působení nabídky a poptávky.

Pro Kreml je však kurs rublu jedním ze stěžejních nástrojů propagandy, takže učinil řadu kroků, které nyní u ruské veřejnosti navozují dojem, že Rusko na tom ekonomicky není o nic hůře než před invazí. Vždyť rubl je – dle oficiálního kursu – vůči dolaru pevnější než před invazí! To je však opravdu jen iluze. Vždyť od dovozu ruských surovin se postupně odvrací nejen Západ, ale také země typu Indie, které patří spíše mezi ty udržující za současné situace neutralitu.

Podle dnešní zprávy agentury Bloomberg nestačí indickým odběratelům ruské ropy dokonce ani zhruba její třetinová sleva proti světovému cenovému standardu ropy Brent. Žádají slevu ještě větší. V Rusku se už teď paliva hromadí, neboť je není komu „udat“ ani právě ve značné slevě. Řidiči tam tankují i za 12 Kč/l, ale země přichází o velké miliardy. Chystané embargo EU na ruskou ropu situaci dále zhorší. Dokonce už i maďarský petrochemický podnik MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR a v tuto chvíli jeden z největších odběratelů ruské ropy v EU, se na embargo podle dnešního vyjádření jeho generálního ředitele Zsolta Hernádiho, jejž cituje Bloomberg, připravuje. Bude více ropy dovážet po moři tankery a například ve slovenských rafinériích podniku klesne produkce o zhruba 30 procent, z technologických důvodů.

Indický ocelářský gigant Tata Steel, největší tamní odběratel ruského uhlí, jej zase zcela přestane dovážet. Kvůli západním sankcím prostě firma nemá, jak zaplatit. V dubnu klesl celkový vývoz ruského uhlí, tedy nejen ten do Indie, na zhruba desetinu své únorové hodnoty.

To, že se země typu Indie nebo Maďarska odvrací od ruských energetických exportů, znamená pro Kreml a rubl vážný problém, byť ne zcela bezprostřední. Každopádně na volném trhu by na takové zprávy rubl reagoval citelným poklesem. Na zmanipulovaném trhu si svoji iluzorní sílu drží. Zatím.

Blokace podniku Vítkovice Steel ohrožuje až tisíce pracovních míst

Může ho dostihnout osud Sberbank CZ, tedy rychlý kolaps.

České úřady zablokovaly majetek ostravské hutní společnosti Vítkovice Steel. Ta je důležitým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, jenž už nyní vykazuje společně s Ústeckým krajem nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi, konkrétně pětiprocentní. V Ostravě samotné míra nezaměstnanosti činí dokonce 5,4 procenta. Přitom celorepublikový průměr odpovídá jen 3,4 procenta. Blokace majetku společnosti Vítkovice Steel ohrožuje pracovní místa jejích zhruba devíti stovek zaměstnanců a také pracovní místa v subdodavatelských firmách. Celkem může jít až o nižší tisíce pozic.

Zablokování majetku jakékoli firmy, pokud by bylo trvalejšího rázu, závažně ochromuje její hospodaření. Zablokování neznamená, že je majetek dané firmy zabavený nebo znárodněný. Vlastník se totiž blokací nemění. Zůstává stejný. Což je rozdíl oproti konfiskaci. Blokace neboli „zmrazení“ majetku však znamená zničení jeho současné ekonomické hodnoty prostřednictvím kriminalizace jakéhokoli pokusu s takovým majetkem nakládat či z něj benefitovat.

Majitelé společnosti Vítkovice Steel, investiční fondy ze zemí bývalého Sovětského svazu, tak o podnik nepřicházejí. Nemohou jej ale například prodat či jím ručit za půjčky. Což už samo o sobě ochromuje hospodaření, neboť to například znesnadňuje přístup k financování investic.

Velmi rychle lze ovšem také čekat reakci obchodních partnerů podniku. Ti se budou snažit vyhnout transakcím s ním. Mohou například rušit zakázky, které u něj mají, případně už si nové dodávky objednají u konkurence. Zejména západní firmy totiž v reakci namířené proti Rusku „uvalují sankce na sebe sama“, v tom smyslu, že se vyhýbají obchodování se sankcionovanými stranami, aby si tak nepoškozovaly vlastní pověst. Pokud tedy blokace majetku Vítkovice Steel, tedy důsledek sankcí, nebude jen přechodnou záležitostí, podnik získá natolik neblahé stigma, že se mu budou dosavadní i potenciální noví obchodní partneři obloukem vyhýbat, což povede k odlivu zakázek a potenciálně k bankrotu.

Vítkovice Steel zkrátka kvůli blokaci může rychle přijít o důvěryhodnost v příslušných obchodních kruzích i u svých zákazníků nebo klientů. Může jej tak potkat v zásadě ten samý osud jako Sberbank CZ. Ta koncem února zkolabovala a tento týden jí byla Českou národní bankou odebrána bankovní licence poté, co jejího konečného vlastníka, ruský bankovní dům Sberbank, v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu sankcionovaly americké úřady. (4.5.2022)