Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů.

Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.

Z nejnovějších dat ČSÚ totiž plyne, že mezi lety 2021 a 2023 podezřele dramaticky narostl český vývoz některých položek do zemí typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo třeba Spojených arabských emirátů. To jsou přitom všechno země, které se k západním sankcím vůči Rusku nepřipojily, zároveň přitom nadále čile obchodují se západními zeměmi, takže představují vhodné „mezičlánky“ při zastřené dodávce západního zboží, včetně tedy českého, do Ruska.

Například do takového Kazachstánu Česko loni od ledna do listopadu vyvezlo počítače a příslušná zařízení za více než dvě miliardy korun. Ve stejném období roku 2021 to bylo jen za více než miliardu. Nárůst objemu vývozu počítačů do Kazachstánu tak mezi lety 2021 a 2023 odpovídá hodnotě necelých 91 procent. Přitom ovšem v daném období došlo celkově, při zahrnutí všech exportních odbytišť ČR, k poklesu vývozů počítačů z Česka, a to o bezmála 26 procent.

Navzdory celkovému citelnému poklesu hodnoty vyvezených počítačů poměrně značně stoupl jejich export také třeba do Spojených arabských emirátů. Od ledna do listopadu Česko vyvezlo do SAE počítače za necelé 2,7 miliardy korun. Loni za prvních jedenáct měsíců roku to bylo za více než 4,5 miliardy korun. To odpovídá nárůstu o zhruba 71 procent.

O více než 100 procent narostl mezi lety 2021 a 2023 také český vývoz počítačů do Arménie. Loni od ledna do listopadu totiž už činil více než 920 milionů korun. Přitom, jak víme, celkový vývoz počítačů z Česka mezi lety 2021 a 2023 klesl, a to o takřka 26 procent.

Ještě dramatičtější nárůst je patrný například při sledování vývozu karoserií motorových vozidel do Kazachstánu. Zatímco od ledna do listopadu 2021 jich Česko do středoasijské země vyvezlo jen za 4,7 milionu korun, loni od ledna do listopadu to bylo už za více než 1,7 miliardy korun. Nárůst tak odpovídá hodnotě bezmála 37 000 procent. Přitom ovšem vývoz karosérií z Česka do celého světa v daném období narostl jen o 34,5 procenta.

A zatímco od ledna do listopadu 2021 vyvezlo Česko do Kazachstánu další autodíly za 23,1 milionu korun, loni už to bylo takřka za 1,1 miliardy. To odpovídá zhruba 45násobnému nárůstu. Přitom při zahrnutí všech exportních odbytišť činil v daném období nárůst vývozu autodílů z ČR jen 20,3 procenta.

A třeba do Kyrgyzstánu vyvezlo Česko od ledna do listopadu 2021 autodíly jen za 0,7 milionu korun. Loni za prvních jedenáct měsíců roku to náhle bylo už za takřka za 138 milionů korun.

A nejde jen o karoserie či autodíly, ale i o celá auta. Mezi lednem až listopadem let 2021 a 2023 narostl vývoz motorových aut z Česka do Spojených arabských emirátů více než trojnásobně, na 2,1 miliardy korun. Přitom ovšem celkový export tuzemských motorových vozidel narostl v daném období nikoli o stovky procent jako ten do SAE, ale pouze o 39,4 procenta.

Je evidentní, že v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma lety a v důsledku souvisejících sankcí razantně zesílily vývozní trasy z Česka do některých zemí, které předtím byly mnohem slabší či prakticky neexistující. Razantní zesílení těchto tras může těžko značit něco jiného, než že příslušné zboží nakonec končí v Rusku.

Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled?

Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.

Fundamentální důvody zlepšení ratingu odhalí nejlépe pohled do historie. Pohled na to, proč vlastně agentura Fitch v květnu 2022 Česku ratingový výhled zhoršila; ze „stabilního“ na „negativní“. Agentura Fitch tehdy jako hlavní důvody svého rozhodnutí jmenovala následující čtyři příčiny (viz zde):

1) Vyhlížený pokles ekonomického výkonu ČR v důsledku vnějšího šoku v podobě propuknutí války na Ukrajině.

2) Inflační dopad výrazně vyšších cen surovin na světových trzích; vzrostly do značné míry v důsledku války na Ukrajině.

3) Inflační dopad ukončení platnosti nulové DPH na elektřinu a plyn; nulovou DPH zavedla ještě Babišova vláda pro měsíce listopad a prosinec 2021.

4) Riziko náhlého zásadního odstřižení od energetických dodávek z Ruska.

Za pozornost stojí, že primárním důvodem zhoršení ratingového výhledu rozhodně nebyl údajný rozvrat veřejných financí z doby Babišovy vlády. Agentura Fitch se sice obávala dalšího vývoje tuzemských veřejných financí, ale jejich stav podle ní mohly výrazněji zhoršit zejména právě ony výše uvedené čtyři příčiny. Uvažme, že své stanovisko tehdy vydávala v poměrně nepřehledné době, kdy od začátku ruské invaze na Ukrajině uplynuly jen dva měsíce a několik dní k tomu.

Teď tedy Fitch ratingový výhled zlepšuje, resp. jej vrací tam, kde byl do května 2022, zejména z toho důvodu, že celkem rychle došlo k výraznému poklesu cen surovin na světových trzích, takže zásadně polevily inflační tlaky v ČR (nakonec i přesto, že Fialova vláda již nepokračovala v praxi nulové DPH na energie).

Dalším stěžejním důvodem zlepšení ratingového výhledu je fakt, že Česko se sice z velké části odstřihlo od dodávek ruského plynu, ale vůbec ne ropy, takže se nenaplnila hrozba náhlého, nečekaného zásadního odstřižení od ruských dodávek energií. Vždyť Česko loni dováželo nejvíce ruské ropy za celé období od roku 2010; Rusku loni celkově za dovoz zaplatilo celkově zhruba 77 miliard korun, z většiny právě za ropu.

Konsolidační balíček sice má na zlepšení ratingového výhledu agentury Fitch vliv, ovšem ne zásadní. Strukturální schodek ve výši stovek miliard ročně i po vstupu balíčku v platnost totiž přetrvává a přetrvá. A navíc, jiná agentura, Moody’s, zlepšila Česku svůj ratingový výhled, stejně jako v pátek Fitch, tedy z „negativního“ na „stabilní“, již loni 24. listopadu, pouhé dva dny poté, co legislativu ke konsolidačnímu balíčku podepsal prezident Petr Pavel. Ve své analýze, na jejímž základě ratingový výhled zlepšila, tedy Moody’s evidentně ještě nemohla s balíčkem počítat napevno, přesto výhled zlepšila.

Zlepšení ratingového výhledu, ať už v podání agentury Fitch či Moody’s, totiž tedy primárně souvisí s odezněním vyhrocené podoby mezinárodní energetické krize, která řadu zejména evropských zemí zachvátila zejména v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a souvisejících sankcí. V roce 2022 se zmíněné ratingové agentury obávaly, že v souvislosti se sankcemi může dojít k náhlému, neočekávanému a prudkému poklesu objemu dodávek ruských energií – hlavně plynu a ropy – do Česka. Agentura Fitch dokonce v květnu 2022 uváděla hrozbu nutnosti přídělového hospodaření s energiemi, které si odpojení od ruských dodávek může vyžádat.

Nakonec je odpojování od ruských dodávek mnohem pozvolnější, zejména v případě ruské ropy, kterou Česko stále i letos ve velkém odebírá. Nenastal tedy „šokový scénář“ nečekaného a prudkého poklesu ruských dodávek, přičemž se současně uklidnil vývoj v oblasti světových cen surovin a energií. To jsou tedy ty opravdu nejdůležitější důvody zlepšení ratingového výhledu. Probíhající konsolidace veřejných financí v podání české vlády hraje svoji roli, ale mnohem menšího významu.

Tvrzení o rozvratu veřejných financí byla tedy v uplynulých letech víceméně jen politickou frází, nikoli realitou. O čemž ostatně svědčí také to, že žádná ze tří světově významných ratingových agentur, vedle již uvedených ani Standard & Poor’s, Česku své hodnocení nezhoršila (zhoršení ratingového výhledu ještě neznamená zhoršení samotného ratingu). Což ostatně přímo definičně odporuje výrazu „rozvrat veřejných financí“. Výraz „rozvrat“ totiž předpokládá zhoršení ratingu, a to spíše dokonce hned alespoň o několik stupňů.

K rozvratu veřejných financí v Česku nedošlo. Vždyť naposledy zemi některá z uvedených ratingových agentur zhoršila rating v roce 1998. Rozvrat veřejných financí nenastal v důsledku hospodaření Babišovy vlády, jak se často traduje. Mohl ale nastat v důsledku zde přiblížených dopadů vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Dnes je však zřejmé, že nenastal. Pročež právě ratingové agentury zlepšují svůj výhled. Primárně tak činí nikoli kvůli snaze Fialovy vlády o konsolidaci veřejných financí, která je z většiny jistě chvályhodná, ale kvůli méně nepříznivému vývoji v zahraničí, na zahraničních surovinových trzích a stran dodávek ruských energií, než jakého se roku 2022 obávaly.

Politické fráze o rozvratu veřejných financí však nyní i tak mohou dobře posloužit Fialovu kabinetu hned podruhé. Nejprve tyto fráze – jakkoli nadsazené – pomohly právě pro své zveličování současným vládním stranám vyvolat u veřejnosti obavu z bezuzdného zadlužení, ba až bankrotu veřejných financí ještě v době vlády předchozího, Babišova kabinetu. Nyní zase ty samé fráze, resp. jejich zmíněné užívání v nedávné minulosti umožňuje současným vládním stranám stylizovat se do role „zachránců před nebezpečným zadlužováním“, a to vlastně už při málu úsilí a při málu skutečně politicky citlivých – tedy znovuzvolení ohrožujících – konsolidujících opatření. (27.2.2024)