Problém slepecké péče patří v moderním státě k naléhavým úkolům sociálním. Před válkou nebylo tohoto předmětu tolik dbáno; ale po válce, když mnoho lidí nečekaně přibylo mezi slepce, obrátila se pozornost i k nim a ke všem otázkám, týkajícím se jejich života. Ukázaly se v konkrétních případech nedostatky dosavadních zařízení: při řešení určitých otázek vynořovaly se jiné, nové, na něž nebylo odpovědi; objevovaly se zásadní mezery v celém pojetí slepeckého problému; a mezi vším tím šklebila se bída, neúprosná, nepopsatelná, které propadají mnozí z těch, již zraku svého pozbyli. Dosavadní ústavy a spolky, zabývající se již dlouho slepeckou péčí, měly vymezen svůj obor činnosti; výchovu dítek, vyučení řemeslům, hudbě, podporování slepců samostatných atd. Ale značný počet slepců nebyl účasten nijaké péče, protože do žádného z těch oborů nezapadali. Tak se shledalo, že není přehledu o tom, co se v péči slepecké děje, nebylo celkového obrazu, který by ukázal všecky nedostatky její; jevila se nutnost organizovat péči tu tak, aby bylo postaráno o každého slepce podle jeho schopností od dětství a výchovy až k osamostatnění a umístění; aby bylo později oslepeným umožněno přizpůsobiti se novým poměrům, vycvičiti se v práci jim přiměřené a opatřiti si takové zaměstnání, které by poskytovalo dostatečné obživy; aby byla každému dána možnost jak samostatného života při plném zdraví, tak ústavního opatření při vadě nebo nemoci až k pozdnímu stáří.
Tyto úkoly vytkla si Čsl. ústřední péče o slepé; úkoly velké, obtížné a dalekosáhlé, jichž uskutečnění znamená usilovnou práci mnohaletou. Snad jsou některé i nad její sílu, ale proto přec musí postupně připravovati půdu pro jich řešení. Především jest třeba přehledu, uspořádání všech otázek slepeckých do systému; nutno doplňovati v zařízeních to, co nejvíce chybí a pomáhati bezprostředně tam, kde jest třeba okamžitě pomoci. Činnost její možno tedy rozděliti na vnější a vnitřní. Do této spadá účast při řešení otázek zásadních a organizačních úřady centrálními a podávání námětů k odstranění závad a nedostatků; styk s dosavadními ústavy a spolky slepeckými, s nimiž se snaží o součinnost; styk se slepeckými organisacemi za hranicemi a studiem poměrů jejich v cizině; podpora všech snah, jež slouží k povznesení úrovně vzdělání slepců a jich vnitřního života: podpora slepeckého tisku a jeho rozšíření; soupis všech slepců republiky Československé a statistické zpracování získaného materiálu jak po stránce národopisné a sociální, tak i hygienické a medicínské. K činnosti vnější patří propagace zájmu o otázky slepecké na veřejnosti a získání přátel a podporovatelů jejich snah; opatřování míst, zakázek a práce slepcům a odbyt jejich výrobků; vyvrácení předsudků proti práci nevidomých v továrnách a získání průmyslových podniků k zaměstnávání slepců; vymáhání úlev a podpor slepcům a úřadů a intervence v jejich záležitostech; pěstování jich specielního výcviku (zejména v hudbě); poskytování bezúročných půjček a udělování podpor existenčních a chudinských (za rok 1925 rozděleno 44 992 30 Kč).
Z uvedeného zde nástinu zasluhuje pochvalného uveřejnění zejména ochota závodů, které již snahám těm vyhověly a ve svých továrnách slepce zaměstnávají: jsou to továrna na orient. cukrovinky Orion na Král. Vinohradech (3 slepci), Ústřední ředitelství tab. režie v Praze ve své továrně v Českých Budějovicích (2 slepé) a továrna na stroje Českomoravská-Kolben ve Vysočanech (2 slepci). Zkušenosti těchto podniků se slepci jsou velmi dobré a povzbuzují k dalšímu zaměstnání slepců v průmyslu. Ve svých snahách je Čsl. ústřední péče o slepé, založená na popud Ministerstva sociální péče, podporována morálně i hmotně úřady centrálními, ale počítá i s podporou veřejnosti, protože dosavadní prostředky daleko nestačí k provedení všech úkolů; při tom jest více a stále více dožadováno její pomoci a rozsah její působnosti se zvětšuje každým rokem. Účast Čsl. ústřední péče o slepé na výstavě při Mezinárodním sjezdu knihovníků a přátel knihy v Praze, kde společně s ostatními ústavy uspořádala zvláštní exposici, má býti povzbuzen zájem dalších kruhů o slepectví a ukázáno v rámci programu výstavního, jak překonávány jsou nesnáze dané rozdílností černotisku a slepeckého tisku. (1933)
