Československý obchod před válkou světovou či vlastně před převratem státním jakožto faktor a součást mezinárodního obchodu neexistoval. Ve skutečnosti byl český obchod veden pod firmou obchodu rakouského. Politika Rakouska-Uherska pilně dbala toho, aby nejen obchod, ale i veškeré projevy života rakouských národů nevynikly jako originelní vehemence národní. Tak např. cizina znala uherské výšivky, které vlastně byly výrobkem slovenským a náš český cukr téměř po celém světě byl znám jako rakouský. Poněmčování názvů českých měst dělalo pak tím větší dojem rakouského výrobku (např. Prager Schinken, Pilsner Bier, Znaimer Gurken, Saazer Hopfen atd.).
Politickým převratem osamostatnil se i náš obchod a vydobyl si a vydobývá si ještě dále své místo na mezinárodním trhu. Úkoly, které čsl. obchod má, nedaly se nikterak jinak získati, než politickou samostatností. Bylo velmi těžké získávati před válkou nové posice, např. v obchodě bankovním, v kterém největší zásluha patří naší největší bance Živnostenské, neboť veškeren obchod tohoto druhu byl odkázán na vídeňskou bursu. Co politický kurs znamená v bankovním obchodě, toho nejlepší dokladem bylo, že vídeňská filiálka Živnostenské banky byla co do rozsahu a administrační činnosti větší, než sama centrála v Praze.
Za 11 let naší samostatnosti rozvinul se čsl. obchod nebývalou měrou. Získal mnohá odbytiště za hranicemi a zásoboval je pod svou vlastní firmou, vytvořil jedinečné dílo Pražských Vzorkových Veletrhů, dal vzniknouti několika novým bankám, nehledě ani k tomu, že vyrostlo mnoho zdatných podniků průmyslových, jež působí nejen v území státním, ale i v cizině.
Za tento rozmach čsl. obchodu děkujeme našim talentovaným odborníkům, kteří vyrostli pod uvolněnými poměry politickými.
Náš obchod má nyní všechny existenční podmínky. Není třeba žehrati na to, že nemáme přístup k moři, ani že jsme státem malým. Naše dráhy udržují spojení s ostatním světem.
Nicméně náš obchod trpí ještě nemocemi, jednak, abychom tak řekli, dětskými, jednak plynoucími z povahy středoevropské rasy.
Dnes v době racionalisace téměř každá činnost lidská podrobena je vědeckému řízení. I obchod stal se polem pro vědecká bádání. Byla-li úloha vědy jinde nesnadná, je v oboru obchodu tím těžší, neboť obchod žije v prostředí nerozrušovaném veřejnými zájmy, ubírá se po cestách stále nových. Odtud ty potíže při reformátorském díle našeho obchodu.
V každém případě čsl. obchod se vynasnaží, aby nebylo rozporů nebo nesouladu mezi praxí a teorií, která, jak známo z jiných oborů, nemálo posloužila k jejich rozvoji.
Jedním z nejdůležitějších činitelů a regulátorů hospodářského života každého státu jest vnitrozemský obchod. Zračí se v něm činnost a píle národa, v něm možno čísti jako v otevřené knize o úspěchu či neúspěchu stávajících politických směrů a názorů vedoucích a zodpovědných vůdců. Ruku v ruce kráčí obchod s průmyslem, neb oba orgány jsou spolu velmi úzce spjaty – jak už přirozená povaha toho sama vyžaduje.
V našem státě jest nejvyšší instancí pro veškery obchody vnitrozemské a samozřejmě i zahraniční – ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. V běžné a lidové mluvě jmenuje se stručně ministerstvo obchodu, kterýžto ustálený název již nejlépe vystihuje vážnost a důležitost zmíněné organisace.
V zásadě jest ministerstvo obchodu seskupeno do 4 sekcí, a to: 1. sekce I. nebo průmyslová, 2. sekce II. obchodně politická, 3. sekce III. živnostenská, 4. sekce IV. Obchodní a dopravní.
Zajímati bude hlavně sekce IV., o níž bude poněkud šíře pojednáno. Jako pro předešlé, tak i pro IV. sekci platí všeobecná ustanovení a organisace činností ostatních sdružených a přidělených skupin – jako presidium, knihovna, účtárna, pomocné úřady, hospodářská správa a posléze oddělení poplatkové a kontrolní. Sekce obchodní a dopravní uzavírá v sobě tyto činnosti a to: Oddělení IV. A: 1. péče o rozvoj obchodního podnikání, 2. sledování poměrů organizačních a evidence zájmových korporací obchodnických a součinnost s nimi, 3. kontrolní a cenové otázky v obchodu, 4. Součinnost při zákonodárných pracích a normativních opatřeních jiných oddělení, pokud se týkají zájmů obchodnictva, vše to s výjimkou zahraničního obchodu, jakož i agend obchodně politických, 5. otázky spotřebitelské ve vztahu k obchodu, 6. tuzemské veletrhy, pokud obstarávání agendy té nebylo svěřeno přednostovi oddělení III. A, 7. všeobecné otázky výstavnictví v dohodě s oddělením III. F. Oddělení IV. B: 1. agendy ochranných známek a vzorků, legislativní záležitosti jich se týkající a mezinárodní ochrana známek, 2. Postavení a výmaz známek tuzemských a spory známkové, 3. Styk s úřadem pro ochranu živnostenského vlastnictví v Bernu, 4. ústřední známkový archiv, redakce ústředního známkového věstníku agendy ochranných vzorků a rekursy vzorkové, 5. vedení původského rejstříku pro díla, která vyšla beze jména aneb pod nepravým jménem, 6. vedení rejstříku plomb, 7. rozhodování podle předpisů na ochranu vynálezů, pokud jsou vyhrazeny ministerstvu obchodu. Oddělní IV. C: Záležitosti státních a jiných veřejných dodávek. Oddělení IV. D: 1. záležitosti vodní dopravy vnitrozemské i námořní rázu obchodního a právě administrativního, 2. spolupůsobení při sdělávání plavebních smluv, jakož i v mezinárodních komisích říčních a přístavních, 3. dohled nad smíšenými akciovými společnostmi plavebními a skladištními, 4. Hospodaření kreditem na podporu podnikání říčního a námořního. Oddělení IV. E: 1. záležitosti všeobecně dopravní, 2. záležitosti dopravy, železniční, silniční, letecké, poštovní, telegrafní po stránce správní a legislativní, pokud příslušejí ministerstvu obchodu. Oddělení IV. F: 1. péče o cizinecký, turistický a lázeňský ruch, 2. hospodaření úvěrem na povznesení téhož, 3. dohled nad hotelovým instruktorátem.
Sekce druhá, tj. obchodně politická jest více rázu zahraničního, jež má na starosti rovněž důležité obory, činnosti vnitrozemského obchodu povšechného. Všímá si celních tarifů a všeho, co souvisí s jejich legislativou. Vede v patrnosti a stará se o obchody textilního průmyslu a průmyslů příbuzných, železa a strojů, chemických produktů průmyslových, posléze výrobků zemědělských, průmyslu potravinářského a ostatních odvětví. Pokud se týče přípravy studia dovozních a vývozních poměrů s cizími státy, rozděleno jest oddělení druhé podle území na 4 hlavní skupiny a to pro státy románské, anglosaské, středo- a severoevropské a posléze státy slovanské a východní.
Jak z uvedeného patrno, jest obchodní agendy a celá spletitá organisace neobyčejné důležitosti a vliv její na utváření všeobecného obchodu vnitrozemského patrný.
Zahraniční obchod v ČSR
Zahraniční obchod každého národa jest hlavním měřítkem vyspělosti toho kterého státu. Při značné konkurenci světové není dnes tak snadno přenésti se řadami obtíží všeho druhu, neboť spletité závazky celní, průvozní a jiné ztěžují tak dosti ohrožený chod obchodu. Že obchod čsl. hl. zahraniční stojí na své výši a směle snese každé srovnání se soutěžícími cizími státy, o to mají nemalou zásluhu četné instituce a zařízení státního i soukromého rázu, jež neustávají ve svých snahách pokrokových a pokračují stále kupředu, vědomy jsouce si své důležitosti a veliké zodpovědnosti. Obchod, průmysl a živnosti tvoří jaksi všestranně se doplňující organisaci, na níž závisí zdar či nezdar celé existence národní. Tyto tři důležité složky hrají v dějinách národohospodářských každého státu velikou úlohu, a proto obrací se veškerá péče státní k její činnosti a prospěchu. Obchod vnitrozemský podporuje – obchod zahraniční však udržuje každý stát při životě svými četnými tepnami velmi rozvětvenými po celém světě. Čsl. národ již dávno před převratem pochopil důležitost výše jmenovaných tří složek, jež dík bohatým přírodním zdrojům ve vlasti mohl se vyvíjeti utěšeným způsobem. Četné obchodní akademie, školy a večerní kursy přihlásily se k životu a vychovaly vzdělaný dorost obchodní, jenž drží pevně ve svých rukou četné ústavy, které konají zdárně a s prospěchem svoje povinnosti.
Obchodní politika udržuje v patřičné úrovni veškery vymoženosti poslední doby uplatňováním vhodných zákonů, principu reciprocity, parity, bilaterálních smluv, apod. Obchodními smlouvami se sousedními a cizími státy zaručen jest klidný a nerušený chod obchod. světa. V poslední době Vysoká obchodní škola v Praze stará se o vhodné, v každém ohledu v nejvyšším stupni školené zástupce praktického i teoretického rázu (komerční inženýry a doktory obchodních věd), takže nemůže nám cizina vytýkati nijakých prací a činů nesčetných v obchodním světě. Dlužno vzpomenouti též velkých prací a činů nesčetných obchodních organisací, jež blahodárně působí ve vnitrozemí. Mezi opravdu vlivné a činorodé živly třeba připomenouti i obchodní spolek „Merkur“, dále Svaz čsl. obchodních družstev, Český spolek obchodních cestujících, Čsl. obchodnickou besedu, Ústřední svaz čsl. obchodu, Svaz společností s r.o., Svaz českého obchodnictva, Gremia obchodní, Vývozní spolky a četná jiná družení, jichž činnost spěje za jediným, velkým úkolem – získávati stále nové zákaznictvo a odběratele zboží všeho druhu, ať již pro dovoz, vývoz neb vlastní domácí potřebu. Jak z uvedeného, stručně podaného přehledu vidno, jest čsl. obchod se svými vzornými zařízeními a organizacemi na výši své působnosti a ovoce této velké práce zračí se ve značném přebytku i přechodnými krisemi nedotčeném.
Pokud se týče zahraničního obchodu, tj. dovozu do volného oběhu a vývozu z volného oběhu naší republiky čsl., sestaveno jest zboží podle celních sazeb v 51 tříd, jejichž úprava řídila se podle osvědčených vzorů ostatních států. Vedlo by nás příliš daleko, kdybychom měli vyjmenovati zásady obchodování s různými zeměmi, s nimiž sjednány řádné smlouvy obchodní spočívající povětšině na reciprocitě. Vzorně vypravené tablety Státního úřadu statistického nás poučují o množství i hodnotě dovezeného i vyvezeného zboží. Hlavní organisace a síť zahraničních obchodů našich spočívá vedle vyslanectev v rukou konsulátů, v nichž soustředěna jest celá praxe našeho dovozu a vývozu. Ústavy tyto společně s Obchodními komorami tamějšími i našimi vedou v evidenci obchodní potřeby té které země u upozorňují včas tiskem, výstavkami při různých příležitostech neb i přednáškami na druhy zboží, podávají informace o solventních firmách a starají se vůbec o klidný a hladký provoz obchodu. Pro zajímavost jmenujme zboží, jak zařaděno jest podle ustálených celních sazebních tříd. Jsou to tyto druhy zboží: I. Zboží osadnické, II. Koření, III. Jižní ovoce, IV. Cukr, V. Tabák, VI. Obilí, slad, luštěniny, mouka a mlýnské výrobky, rýže, VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin, VIII. Dobytek jatečný a tažný, IV. Zvířata jiná, X. Plodiny živočišné, XI. Tuky, XII. Oleje mastné, XIII. Nápoje, XIV. Potraviny, XV. Dříví, uhlí a rašelina, XVI. Hmoty soustružnické a řezbářské, XVII. Minerály (nerosty), XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské, XIX. Barviva a třísla, XX. Gumy (klovatiny) a pryskyřice, XXI. Oleje nerostné, dehet hnědouhelný a břidličný, XXII. Bavlna, bavlněná příze a bavlněné zboží, XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich, XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží, XXV. Hedvábí a hedvábné zboží, XXVI. Zboží konfekční, XXVII. Zboží kartáčnické a řešetářské, XXVIII. Zboží ze slámy, rákosu, lýka, loupků (štěpek) a z podob. věcí v jiných třídách sazebníku nejmenovaných, XXIX. Papír a papírové zboží, XXX. Kaučuk, perlovina a zboží z nich, XXXI. Voskované plátno a zboží z něho, XXXII. Kůže vydělaná (usně) a kožené zboží, XXXIII. Zboží kožišnické, XXXIV. Zboží dřevěné, zboží z látek soustružnických a řezbářských, XXXV. Sklo a skleněné zboží, XXXVI. Zboží kamenné, XXXVII. Zboží hliněné, XXXVIII. Železo a železné zboží, XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich, XL. Stroje, přístroje a jejich součástky ze dřeva, železa nebo obecných kovů, XLI. Elektrické přístroje a stroje a věci k elektrotechnické potřebě, XLII. Vozidla, XLIII. Drahé kovy, draho- a polodrahokamy a zboží z nich; mince, XLIV. Instrumenty a hodiny, XLV. Kuchyňská sůl, XLVI. Chemické (lučební) látky pomocné a chemické výrobky, XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékařské a voňavkářské, XLVIII. Svíčky, mýdla a voskové zboží, XLIX. Zápalné zboží, L. Díla literární a umělecká, LI. Odpadky.
Nejdůležitějšími zeměmi pro zahraniční obchod dovozní a vývozní jsou pro ČSR tyto státy: 1. Německo, 2. Rakousko, 3. Maďarsko, 4. Itálie, 5. Francie, 6. Velká Británie, 7. USA. Ostatní země, s nimiž stojí ČSR v čilém zahraničním obchodu dovozním i vývozním, jsou: 8. Belgie, 9. Lucemburk, 10. Bulharsko, 11. Dánsko, 12. Hamburk, 13. Nizozemsko, 14. Norsko, 15. Polsko, 16. Rumunsko, 17. Rusko evrop., 18. Jugoslavie, 19. Španělsko, 20. Švédsko, 21. Švýcarsko, 22. Ostatní Evropa, 23. Britské državy v Asii, 24. Nizozemské državy v Asii, 25. Rusko as., 26. ostatní Asie, 27. Britské državy v Africe, 28. Francouzské državy v Africe, 29. ostatní Afrika, 30. Argentina, 31. Brasilie, 32. Chile, 33. ostatní Amerika, 34. Australie a Oceanie, 35. Egypt.
V období po převratu byl zahraniční ruch obchodní velmi značný a ustavičně polevoval, až klesl na určitou výši, kteráž je dosud ještě stále proti jiným zemím naší velikosti a lidnatosti poměrně dobrá. Tak např. celkový dovoz činil v r. 1923 do ČSR v celkové hodnotě přes 10⅛ miliardy Kč a vývoz činil přes 12 ½ miliardy Kč. Vykazovala tedy obchodní bilance naše za rok 1923 aktivum kolem 22/5 miliardy Kč, úctyhodnou to částku. V r. 1928 činilo aktivum za 10 měsíců podle Stát. stat. úřadu přes 1½ miliardy Kč. R. 1929 projevuje rovněž setrvačnost a postupuje ve vzestupné konjunktuře, ačkoliv třeba počítati s depresí na mnohých odbytištích.
Ze srovnání různých skupin a celkového dovozu se jeví, že téměř jedna polovina připadá na suroviny a polotovary a druhá polovina pak připadá stejným dílem na potraviny a hotové výrobky. Zatím co podíl potravin a nápojů značně klesá, dovoz surovin a polotovarů projevuje tendenci stoupající.
Celkově možno tvrditi, že zahraniční obchod ČSR, dík stabilitě naší koruny, utěšeně vzkvétá a do budoucnosti lze odhadnouti, že přes různé krise akutní i nadále bude se aktivum udržovati v přiměřených mezích ku prospěchu a blahobytu naší vlasti.
Zdroj: Nový velký ilustrovaný slovník naučný (1932)
Článek ke stažení zde: