Českou národní banku „stálo“ jmenování nové bankovní rady už takřka 125 miliard korun

Komentář Lukáše Kovandy

Jmenování nové bankovní rady letos v květnu a v červnu vyšlo Českou národní banku na zhruba pět miliard eur, tedy takřka 125 miliard korun. Vyplývá to z výzkumné zprávy francouzské banky Societe Generale, matky tuzemské Komerční banky, zveřejněné dnes.

V přepočtu bezmála 125 miliard korun měla podle zprávy ČNB ze svých devizových rezerv vydat v období od 11. května do 10. června. Centrální banka se prodejem deviz snažila stabilizovat kurs koruny po květnovém jmenování Aleše Michla novým guvernérem, které vedlo k citelnému oslabování koruny.

ČNB ale podle uvedené zprávy poměrně masivně intervenovala také v souvislosti s červnovým jmenováním dalších tří radních, neboť během prvních deseti červnových dní vydala z rezerv tři miliardy eur, tedy bezmála 75 miliard korun.

Suma takřka 125 miliard korun odpovídá přibližně třem procentům celkového objemu devizových rezerv ČNB, které však v poměru k HDP patří k jedněm z největších na světě.

ČNB v souvislosti se jmenováním nové bankovní rady intervenovala za silnější korunu teprve podruhé za celé období od roku 2000. Poprvé to bylo rovněž letos, v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Prodejem deviz se ČNB snažila zvrátit situaci, jež nastala v důsledku očekávání mezinárodních investorů, že nová bankovní rada bude příliš měkká v boji s inflací, tedy – v hantýrce ekonomů – příliš holubičí.

Vydání 125 miliard korun z devizových rezerv nelze srovnávat s vydáním totožné sumy ve fiskální oblasti, tedy v oblasti veřejných rozpočtů. Od nich je hospodaření ČNB poměrně striktně odděleno. Primárním cílem ČNB není realizovat zisk nebo omezovat ztrátu, ale naplňovat zákonný cíl péče o měnovou stabilitu. Pokud jako postranní důsledek této péče vznikne bance zisk, po uhrazení případných předchozích ztrát míří do státního rozpočtu.

Benzín v ČR je právě teď nejdražší v historii, už je o korunu dražší než před snížením spotřební daně

Bude dále zdražovat, stejně jako nafta – i kvůli „plynové válce“ Ruska s Německem.

Cena benzínu u českých čerpacích stanic ve středu vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr benzínu Natural 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,69 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o více než korunu na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.

Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně. K takovému poklesu ale nedošlo. Čerpadláři v prvních dnech po zavedení snížené daně zlevnili o necelou korunu, ale toto snížení cen vzalo rychle zasvé a dnes se benzín prodává právě o více než korunu dráže než před snížením daně. Nafta byla včera také dražší než před snížením daně, i když jen o 54 haléřů na litr.

Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze dnes cena pohonných hmot dále poroste, stejně jako na nadcházejícím týdnu.

Například cena velkoobchodně prodávané nafty na surovinové burze v Rotterdamu se však stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu přes 32 tisíc korun za tunu. To znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je totiž také stále vysoko, stojí zhruba 120 dolarů za barel. Během následujících sedmi dní benzín zdraží na 48,20 koruny za litr, nafta pak z nynější ceny 46,94 koruny na litr na 47,50. Ceny pohonných hmot v EU vyhánějí vzhůru zase o něco napjatější vztahy s Ruskem, které podle německé vlády z politických důvodů snižuje své dodávky plynu právě Německu. Včera Rusko snížilo své dodávky plynu Německu plynovodem Nord Stream dohromady o 60 procent. Cena plynu v EU tak dnes i kvůli této „plynové válce“ Ruska s Německem vylétla až na 135 eur za megawatthodinu, nejvýše za poslední více než tři měsíce. Růst cen plynu bude tlačit nahoru také ceny dalších paliv a pohonných hmot, neboť cenový vývoj jednotlivých energetických komodit je vzájemně propojený.

Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot v ČR tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.

Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je také fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení.

Stát by mohl prodat Budvar za 50 miliard korun, pokryl by tak své příjmy z jeho zisku na století dopředu

K ozdravení veřejných financí ale ani tak prodej nepovede, v tom se TOP 09 mýlí.

Předsedkyně vládní strany TOP 09 Markéta Adamová Pekarová volá po prodeji státního pivovaru Budvar. Předsednictvo strany schválilo usnesení, v němž navrhovaný krok dává do souvislosti s konsolidací veřejných financí. Je však třeba hned uvést, že prodej Budvaru nemůže jakkoli zásadněji přispět k ozdravení veřejných financí ČR. To proto, že příjem z prodeje pivovaru by byl příjmem jednorázovým. Stěžejním problémem českých veřejných financí přitom je každoročně vznikající nesoulad mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, který odpovídá zhruba 220 miliardám korun. Jde o takzvaný strukturální, opakovaně, každoročně vznikající schodek. Příjmy z prodeje Budvaru by se přitom do příjmů rozpočtu započítaly nutně jen v jednom jediném roce.

Cena Budvaru odpovídá 40 až 60 miliardám korun. Tento odhad vychází ze starších odhadů, těch s koncem prvního desetiletí toto tisíciletí. Tehdy list Wall Street Journal vyčíslil hodnotu Budvaru na zhruba dvě miliardy dolarů. To v dnešních cenách, kvůli inflačnímu znehodnocení dolaru, odpovídá v přepočtu do korun dle aktuálního kursu více než 60 miliardám korun. Tuzemská makléřská firma Cyrrus odhadla ve zhruba stejné době jako list Wall Street Journal hodnotu Budvaru na přibližně 26 miliard korun. Z toho ovšem zhruba dvacet miliard činily ochranné známky firmy. Kvůli inflačnímu znehodnocení koruny dnes částka 26 miliard odpovídá zhruba 35 miliardám korun. Pivovaru se od doby, kdy oba odhady vznikly, ekonomicky daří a dále se rozvíjí, takže jeho hodnota z tohoto titulu narůstá nejen o inflaci.

Zisk Budvaru se pohybuje v řádu stovek milionů korun ročně. Před pandemií tak byl pivovar schopen odvádět do státního rozpočtu svůj zisk v objemu i půl miliardy korun ročně. O převedení právě takové sumy do státního rozpočtu se rozhodlo například v roce 2018. Třeba o rok dříve, roce 2017, ale pivovar do rozpočtu neodváděl nic, a to z důvodu poměrně vysokých investic, které tehdy uskutečňoval.

Pokud by tedy stát dokázal prodat Budvar třeba za 50 miliard korun, pokryje tím současnou hodnotu příjmů za státního rozpočtu ze zisku tohoto pivovaru za období minimálně dalších sta let. Prodej by v takovém případě tedy jednoznačně dával ekonomický smysl, byť jej stále nelze zdůvodňovat snahou o konsolidaci veřejných financí. Ke konsolidaci veřejných financí by ani tak totiž nevedl. (16.6.2022)