Český miliardář Křetínský se chystá ovládnout britskou poštu Royal Mail, založenou roku 1635

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Akcie pošty v reakci letí nahoru o 26 procent, stoupají rovněž akcie nizozemské pošty, v níž má Křetínský takřka třetinový podíl.

Český miliardář Daniel Křetínský se chystá ovládnout britskou poštu Royal Mail, jak píší Financial Times. V britské poště Křetínský, resp. lucemburská investiční společnost Vesa Equity Investments, kterou vlastní společně s dalším česko-slovenským miliardářem Patrikem Tkáčem, má nyní 25procentní podíl.

Podle zjištění Financial Times by však pod svá křídla Křetínský rád získal také většinového vlastníka pošty, britskou společnost International Distributions Services. Miliardář už má připravovat konkrétní nabídku odkupu.

Největším akcionářem společnosti International Distributions Services (IDS) je už nyní opět Vesa Equity Investments. Vesa má v IDS zhruba 27,5procentní podíl.

Akcie IDS po oznámení Křetínského úmyslu vylétly o 26 procent, nejvíce od srpna 2020. O takřka šest procent si ve stejné souvislosti polepšily akcie nizozemské pošty PostNL. V ní totiž Vesa vlastní 29,5 procenta.

Přímá historie Royal Mail sahá až do roku 1635. Pandemie covidu nahrála jejímu podnikání hned dvojím způsobem.

Zaprvé, s uzavřením kamenných obchodů, s omezením sociálních kontaktů a cestování markantně vzrostla sháňka po dodávce zásilek v rámci e-commerce. Zároveň, zadruhé, pandemie oslabila vyjednávací sílu britských poštovních odborů. Ty pod vlivem pandemických prognóz vyhlížejících citelný nárůst míry nezaměstnanosti slevily v rámci mzdového vyjednávání ze svých nároků na další růst platů. Před pandemií mzdová vyjednávání brzdila snahy poštovní firmy zvýšit svoji produktivitu, což tehdy nepříznivě doléhalo na výkon jejích akcií. Ty klesly na své absolutní historické dno (na burze se s akciemi Royal Mail obchoduje od roku 2013, od roku 2022 pod názvem International Distributions Services) přesně v době, kdy Křetínský a Tkáč, resp. jejich společnost Vesa do Royal Mail kapitálově vstoupili. Tady začátkem roku 2020

Cena benzínu překonala psychologickou hranic 40 Kč/l, zdražuje také nafta

Pokud ale nedojde na odvetu Izraele za víkendový íránský útok, ceny paliv v ČR by mohly klesnout.

Benzín se v Česku opět prodává za více než 40 Kč/l. Tuto psychologickou hranici překonal – v letošním roce poprvé – předevčírem. Včera pak litr benzínu vyšel průměrně celorepublikově na 40,12 Kč/l. To je jeho nejvyšší cena od začátku loňského října. Zdražuje také nafta, byť mírněji. Zatímco benzín v posledních sedmi dnes zdražil o 35 haléřů na litr, nafta jen o sedm haléřů. Nyní stojí litr nafty 39,19 Kč/l. Nafta je tak nejdražší od první poloviny loňského listopadu.

Pokud však nedojde k vyhrocení situace na Blízkém východě, zejména pokud Izrael nepodnikne odvetu za víkendový íránský útok na jeho cíle, řidiči v Česku se už v následujících sedmi dnech dočkají zmírnění cenového růstu paliv, ba dokonce stabilizace cenového vývoje. Benzín by tak zdražil jen v rozsahu do 10 haléřů za litr, nafta by cenově víceméně stagnovala.

Důvodem je kombinace faktorů příznivých pro české řidiče. Dochází ke zlevňování ropy na světových trzích a zároveň koruna zpevňuje vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Obojí vytváří tlak na zmírnění cenového růstu paliv u českých čerpacích stanic, ba dokonce na pokles cen.

Cena ropy Brent včera poklesla na úroveň 87,30 dolaru za barel, tedy nejníže od začátku tohoto dubna. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy za minulý týden vykazují nejvyšší stav svých ropných zásob za celé období od loňského června. Vysoký stav zásob vytváří tlak na pokles cen ropy, který je zatím silný natolik, že převyšuje tlak na její růst, související nyní zejména s riziky číhajícími na Blízkém východě.

Obchodníci s ropou totiž do jejích cen preventivně zahrnuli určitou přirážku za riziko vztažené právě k dění na Blízkém východě. Cena ropy Brent během letošního dubna rostla z velké části v obavě ze závažné eskalace napětí v důsledku íránského útoku na Izrael. Podle americké banky Goldman Sachs přirážka za celkové geopolitické riziko nejen na Blízkém východě odpovídá pěti až deseti dolarům za barel. Bez další eskalace napětí na Blízkém východě by se tak ceny ropy měly dokonce dále propadnout, i v rozsahu několika dolarů na barel.

To, zda ceny u českých čerpacích stanic budou dále růst či poklesnou, má tedy nyní v rukou zejména Izrael. Pokud se uchýlí k odvetě, Teherán se už nechal slyšet, že by ji neponechal bez odezvy, jež by navíc byla razantnější než jeho víkendový útok. Ten se Izraeli a jeho spojencům – USA, Británii, Francii a Jordánsku – podařilo z velké části neutralizovat.

Zachytávání a zneškodňování dronů a raket vyslaných či vystřelených během několika hodin na Izrael bezprecedentně z území Íránu a také z Jemenu, kde operují spojenci Teheránu, povstalečtí Húsíjové, sice vyšlo na 1,1 miliardy dolarů, tedy zhruba 26 miliard korun (jedna obranná raketa může vyjít i na 60 milionů korun, přičemž k zneškodnění útočné zbraně jich nezřídka bývá použito více), jak uvádí agentura Bloomberg, Cíl ale splnilo. Drtivá většina ze 170 útočných dronů a ze 150 raket byla zneškodněna ještě, než se dostala na izraelské území, resp. jeho vzdušný prostor.

Úspěšné, byť nákladné odrazení útoku Teheránu tak obchodníky s ropou vede k přesvědčení, že další eskalace napětí nenastane. I ostatně proto, že západní spojenci Izraele jej nabádají, aby už odvetu nepodnikal. USA doslova uvedly, že takovou případnou odvetu nepodpoří. Právě tyto signály se zásadně promítají do probíhajícího poklesu cen ropy.

V uplynulých dvou dnech navíc dochází také k oslabování dolaru vůči koruně. Pokud by tento pohyb byl trvalejší, vytvoří další tlak na pokles cen u českých čerpacích stanic.

Koruna v pondělí tento týden oslabila nad 23,80 za dolaru, na nejslabší úroveň od listopadu 2022. V uplynulých dvou dnech ale v rámci korekce vůči americké měně zpevňovala. Odvetný útok Izraele na Írán by ale vedl ke zpevnění dolaru coby tradičního „bezpečného přístavu“, a to i vůči koruně, takže eskalace napětí na Blízkém východě by pohonné hmoty v Česku zdražovala jak prostřednictvím růstu cen ropy, tak navíc skrze opětovné oslabování koruny vůči dolaru. (18.4.2024)