.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii.
Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
Nečekaně silný výkon průmyslu měla v listopadu na svědomí zejména automobilová výroba, resp. její znatelné oživení v porovnání s říjnem. Autoprůmysl ovšem těží z velkého množství dosud nevyřízených objednávek. V listopadu došlo na výraznou nápravu narušených mezinárodních dodavatelských řetězců, byť ty ještě stále nejsou „zhojeny“ zcela. Energetickému průmyslu pak pomohlo navrácení jaderných bloků do takřka plného provozu. Oproti říjnu se tak produkce v energetice navýšila o solidní více než desetinu.
Energetická drahota a poměrně slabé objednávky a odbyt naznačují, že tuzemský průmysl čekají další měsíce útlumu, byť bude podávat lepší výkon, než kdyby se energetická krize EU projevila výrazněji. Za celý letošní rok by tak průmysl měl přidat nakonec obstojná 3,2 procenta.
Oživení výroby aut se promítlo také v povzbuzení zahraničního obchodu v podání právě automobilového segmentu. Ten však sám nestačil na to, aby zabránil výrazně hlubšímu deficitu zahraničního obchodu, 25,5 miliardy korun, než jaký se předpokládal. A to předpoklady nebyly nijak zářné. Vždyť analytici ve střední hodnotě čekali deficit čítající ani ne polovinu výsledné hodnoty, totiž dvanáct miliard korun. Zahraniční obchod masivněji, než se čekalo, stáhly do deficitu dovážené drahá ropa a zemní plyn. Také se meziročně snížil přebytek obchodu s elektřinou.
Celkový letošní schodek zahraničního obchodu vysoce překročí 200 miliard korun, a bude tak suverénně nejvyšší v historii samostatné České republiky.
Energetická drahota a související inflace negativně dopadají také na stavebnictví, byť nepřímo. Způsobují vyšší úrokové sazby, například ty nastavené Českou národní bankou, které prodražují financování stavební výstavby. Ta se tak ocitá v útlumu, jejž ještě umocňuje obecná nejistota, související s letošní pravděpodobnou recesí jak v Česku, tak v EU jako celku.
Stavební produkce tak v listopadu meziročně klesla o necelé procento. Zatímco za loňský rok stavebnictví skončí mírně v plusu, kolem dvou procent, letos bude rádo za „černou nulu“, nelze totiž vyloučit jeho propad.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let
Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Koruna včera obchodování uzavřela na své nejsilnější úrovni vůči euru od konce října 2008. Uzavírací kurs činí podle Bloombergu 23,98 koruny za euro. Podle expertů je málo pravděpodobné, že by koruna vydržela pod hladinou 24,00 za euro delší dobu. Za měsíc touto dobou se podle analytické předpovědi, jak ji zveřejňuje agentura Bloomberg, bude euro nejpravděpodobněji prodávat za 24,20. Ke konci března to má být dokonce 24,55.
Nyní tudíž panuje velmi příhodný čas pro směnu části úspor běžných střadatelů z korun právě do eura. Eura jsou z hlediska své korunové ceny nejlevnější za více než třináct let a taková „sleva“ se nemusí zase delší dobu vrátit. Zejména, když světu poměrně akutně hrozí recese, jak v neděli varoval Mezinárodní měnový fond. Vyhlídka recese již v těchto dnech citelně zlevňuje například ropu a může být opravdu jen otázkou času, než začne oslabovat korunu.
Střadatelé by obecně měli mít své úspory ve více měnách. Zřizovat si tedy vedle korunového účtu také účet eurový a účet dolarový, případně i účty v dalších měnách. Diverzifikují tak totiž riziko propadu jedné konkrétní měny. Kdo ještě takto své úspory mezi více měn nemá, má právě nyní alespoň šanci založit si za historicky takřka nejvýhodnějších podmínek právě účet eurový.
Ostatně mezi českými střadateli v poslední době zájem o úložky v eurech stoupá. Vždyť loni v listopadu, tedy podle nejnovějších dostupných dat, se podíl objemu eurových úspor tuzemských střadatelů na jejich celkových úsporách poprvé od ledna 2010 vrátil na úroveň tří procent, jak zachycuje graf níže, vytvořený na základě dat České národní banky. Češi si tak v euru spoří nejvíce za posledních třináct let.
Oproti například Chorvatsku, které přešlo na euro letos k 1. lednu, je však podíl eurových úspor Čechů stále velmi nízký. V Chorvatsku loni činil podíl eurových úspor zhruba 50 procent (zde). A podíl vykazoval podobné hodnoty také v roce 2020, v době, kdy Chorvatsko teprve zahajovalo proces vstupu do eurozóny.
