Národní muzeum otevřelo ve svém Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur výstavu s názvem Cesta kolem světa za osmdesát dní. Své návštěvníky seznámí s životem i dílem francouzského spisovatele Julese Vernea. Dozví se mimo jiné, jak vypadal svět roku 1872 nebo čeho by si všímal na své cestě kolem světa Phileas Fogg, kdyby byl reálným cestovatelem. Výstava bude k vidění až do konce letošního roku.
Výstava Cesta kolem světa za osmdesát dní se vrací k dílu francouzského spisovatele Julese Vernea (1828–1905), který je dobře znám v českém kulturním prostředí již od 19. století. Od té doby vychází řada překladů jeho děl s ilustracemi význačných ilustrátorů, a tak jsou jeho romány dodnes inspirací pro výtvarníky, filmaře i spisovatele. Jules Verne je díky dílům, která jsou čtena dodnes, považován za autora děl science-fiction, ačkoli romány s touto tematikou tvořily jen část jeho rozsáhlého díla. Ve své době byl ve Francii díky svým společenským románům oslavován jako nejvýznamnější spisovatel. Román Cesta kolem světa za 80 dní z roku 1873, který propůjčil název i celé výstavě, není románem vědecko-fantastickým. Je to dílo, v němž věda a technika hraje velkou úlohu. Je to však technika soudobá. Zejména železnici a jejím možnostem je zde věnován značný prostor. Železnice ovíjí celou zeměkouli, a tam kde její cestu zarazí oceán, přesednou hrdinové románu na loď. Jeho hlavním motivem je bláznivá sázka anglického gentlemana Philease Fogga, vymyšlená jakoby mimochodem při debatě nad novinami v londýnském Reformním klubu. Aby vyhrál dvacet tisíc liber musí Fogg vykonat se svým francouzským sluhou Passepartoutem cestu kolem světa během osmdesáti dnů.
Tato výstava je koncipována do dvou částí, přičemž jedna je věnována jednotlivým zastávkám na Foggově cestě a druhá se věnuje životu a dílu Julese Vernea. Architektonický návrh pak vyzdvihuje jednotlivé zastávky, které románové postavy absolvovaly na své cestě kolem světa. Jak Phileas Fogg projíždí jednotlivá místa, prochází návštěvník přes symbolické poledníky a kolem dopravních prostředků oddělujících zastávky na cestě. Každá z nich je věnována místu, které románový Phileas Fogg navštívil. Návštěvník se tak přirozeně prostřednictvím panelů ve výstavě seznamuje s historickými i současnými souvislostmi. Sbírkové předměty z Náprstkova muzea pak představují věci, se kterými se reálný cestovatel mohl v dané době setkat.
Úvodní část představuje společnost konce 19. století z hlediska geopolitické situace a technického vývoje, které umožnily prudký rozvoj mezinárodní dopravy. Následují jednotlivé zastávky na cestě kolem světa – Egypt, Indie, Singapur, Čína, Japonsko a Spojené státy americké. Každá oblast je představena typickými tradičními předměty v kontrastu se změnami, které přinesla moderní doba a fenomény, které od 19. století ovlivňují svět dodnes: rozvoj železnice a lodní dopravy, význam Suezského průplavu, kolonialismus či proměny vztahu k původním etnikům. Cestovatelé se dostanou do Suezu. Egyptologická sbírka Náprstkova muzea patří k těm nekvalitnějším na světě, zde je vystavená mumie. Parníkem se dostanou do Bombaje a dále vlakem do Kalkaty. Železnice však není dokončená, tak část cesty absolvují na slonu. Během cesty zachrání Fogg s Passepartoutem z pohřební hranice mladou indickou ženu Aoudu, vezmou ji s sebou. Ta měla být podle místní tradice proti své vůli upálena se svým mrtvým manželem. Z předmětů vyniká soška boha Šiva z jižní Indie, slonovinové plastiky ze sbírky Otakar Feistmantela. V Hong Kongu jsou připomenuty opiové války z let 1839-42 a 1856-60. Vystavené je roucho učence z doby dynastie Čching. Roucho zakoupil na Štědrý večer roku 1887 v Kantonu námořní komisař Václav Stejskal Z Číny do Evropy proudilo luxusní zboží jako porcelán a hedvábné tkaniny. Nechybí ani čajový klipr-plachetnice na přepravu čaje do Anglie. Parníkem se dostanou ze Šanghaje do Jokohamy. Pandemie cholery se do Japonska dostala z Číny v letech 1826-36. Zajímavé jsou japonské tisky z dřevěné desky. Z Jokohamy je loď převeze přes Pacifik do San Francisca a poté vlak do New Yorku. První transkontinentální železnice na světě San Francisco-New York byla budována ze dvou stran současně. Závěrečná část cesty z New Yorku do Londýna zmeškáním vlaku způsobí, že Fogg přijede o 5 minut později. Ve skutečnosti však získal k dobru jeden den, protože cestoval východním směrem. Po překročení každého poledníku směrem na východ, získal čtyři minuty. Protože obvod země má celkem 360 stupňů, tak to dělá 360 × 4 = 1440 minut čili 24 hodin. Sázka je vyhraná a aby byl happy end dokonalý, Fogg si vezme Aoudu za ženu. Výstava nezapomněla ani na českého cestovatele Josefa Kořenského (1847-1938), který má s Philasem Foggem mnoho společného. Vykonal 21 let po Foggovi cestu kolem světa v opačném směru. Jeho cesta byla sledovaná z domu U Halánků podobně jako Foggova z Reformního klubu. Byl učitel, a tak cestoval o prázdninách, po odchodu do penze v roce 1908 mohl věnovat veškerý svůj čas své cestovatelské zálibě. Měl také výhodu v tom, že ho finančně podporovali jednotlivci jako Vojta Náprstek či František Ringhoffer. Uskutečnil dvě největší a časově náročné cesty, jednu kolem světa a druhou do Austrálie a na Nový Zéland a zpět přes Asii. Po návratu z cesty v roce 1894 se vrátil opět do Prahy a v následujících letech vydal o své cestě třísvazkový cestopis s názvem Cesta kolem světa. Svou druhou velkou výpravu uskutečnil v letech 1900–1901 Své zážitky popsal v cestopisných knihách vycházejících v letech 1906 a 1910 pod společným titulem Nové cesty po světě.
V části výstavy věnované osobnosti spisovatele Julese Vernea jsou ukázky francouzských i českých vydání Verneových románů včetně těch nejstarších. Verna objevil pro české čtenáře Jan Neruda, který si zakoupil v Paříži v r. 1863 román Pět neděl v balóně. První knihou v češtině byla Cesta kolem měsíce z roku 1870. Cesta kolem světa za osmdesát dní vyšla v Paříži v roce 1873 a v témže roce i v Praze. Roku 1876 A. Pulda podle románu vytvořil hru, která se s velkým úspěchem hrála v Prozatímním divadle. Verne vydal celkem 60 cestopisných a vědecko fantastických románů. Po Verneovi pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně měsíce. V tomto sále jsou představeny také některé umělecké inspirace dílem Julese Vernea, ať už v podobě uměleckých plastik Jaroslava Róny či papírových modelů Ladislava Badalce. Součástí výstavy je také úniková hra na motivy Vernova románu. Výstava je k vidění v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur až do konce roku 2022. Veškeré informace o otevírací době a vstupném naleznete na webových stránkách Národního muzea www.nm.cz.
Jaromír a Věra Hamplovi, foto: Archiv NM, Hampl (28.5.2022)
