Čeští zaměstnanci i jejich šéfové si neprocházejí aktuálně snadným obdobím. Není proto překvapením, že lidé vnímají u svých nadřízených zejména slabiny. Mezi ty nejčastější patří neschopnost odměnit dobře odvedenou práci, pokulhávající komunikace a práce s motivací. Ze silných stránek vyzdvihují zaměstnanci delegování úkolů a rozhodování. K přednostem patří i řízení týmu, ale ne při vzdálené práci. Vyplývá to z čerstvého průzkumu společnosti Enehano Solutions.
Aktuální průzkum mezi více než 500 respondenty ukázal, že zaměstnanci jsou směrem ke svým nadřízeným poměrně kritičtí. Minimálně nějakou jejich slabinu vnímá 93 % lidí. Většina dotázaných si je vědoma také silných stránek svých nadřízených, ovšem celá pětina zaměstnanců v průzkumu uvedla, že dle jejich zkušeností čeští šéfové žádnou silnou stránku nemají.
„Poměrně negativní výsledky souvisejí s nelehkou situací, ve které se firmy a jejich zaměstnanci nacházejí. Obzvlášť vedoucí pracovníci v korporacích si museli rychle zvyknout na řízení týmu na dálku, se kterým neměli na rozdíl od start-upů mnohdy téměř žádné zkušenosti,“ říká Jiří Mach, CEO společnosti Enehano Solutions, která se specializuje na digitální transformaci firem.
Delegování jako základ
Nejvíce zmiňovanou silnou stránkou českých šéfů je podle průzkumu delegování úkolů, které lze označit za jednu ze základních manažerských dovedností. 29 % zaměstnanců ho hodnotí u nadřízených kladně, naopak jen 9 % lidí uvádí, že šéfové delegování úkolů neovládají.
Řídit ano, ale ne na dálku
Druhou nejsilnější stránkou je podle 23 % zaměstnanců schopnost dobře řídit svůj tým, ovšem o umu řídit tým dobře i na dálku už je přesvědčeno jen 13 % lidí. „Kromě zkušeností se vzdáleným režimem chybí manažerům ke zvládnutí řízení týmu na dálku i odpovídající nástroje a technologie. Obzvlášť v období změn je nezbytná vysoká úroveň digitální transformace celé firmy, která umožní řídit tým efektivně a flexibilně i na dálku,“ popisuje Mach.
Mezi tři nejsilnější stránky šéfů patří dle 23 % zaměstnanců také rozhodování. Poslední rok přitom potvrdil, jak nezbytná jsou pro dobrá rozhodnutí správná a čerstvá data. „Během první vlny se ve firmách rozhodovalo na denní bázi, a tak pokud měl někdo k dispozici data s měsíčním zpožděním, nebylo možné pružně reagovat a nezbývalo než dát na pocit,“ říká Jiří Mach z Enehana.
Nejen výplata
Vůbec nejčastěji zmiňovanou slabou stránkou tuzemských manažerů je adekvátní odměňování za dobře odvedenou práci. Za slabinu manažerů považuje tuto schopnost 53 % zaměstnanců. Obzvlášť při vzdálené práci může být složité poznat dobrý výkon zaměstnance a také ho patřičně ohodnotit. Klíčové jsou v tomto směru jasné cíle, transparentní kritéria jejich hodnocení, adekvátní zpětná vazba a ohodnocení.
Optimální nastavení těchto procesů úzce souvisí i se schopností motivovat zaměstnance. Tu považuje u šéfů za problematickou 47 % lidí. A podobné to je i s komunikací se zaměstnanci, ve které aktuálně vidí slabinu 44 % podřízených. Právě otevřená komunikace je přitom naprosto klíčová pro hladké zvládnutí nečekaných změn, které jsou v poslední době takřka na denním pořádku.
I komunikace ve firmě je ovšem díky pandemii komplikovanější a z řady firem se prakticky vytratila, nebo se omezila jen na zadávání úkolů. „Nám se nejvíce osvědčila pravidelná online setkání napříč celou firmou, při kterých manažeři jednotlivých oddělení sdílí a komentují nejčerstvější informace a každý má možnost položit jakoukoliv otázku. Diskutujeme názory nejen na dění ve firmě, ale i kolem nás,“ dodává Mach. (14.6.2021)
