.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Fialova vláda díky tomu ušetří miliardy, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad držitelů protiinflačních dluhopisů.
Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, poněvadž předpokládalo meziroční nárůst hladiny spotřebitelských cen pouze ve výši 15,3 procenta.
Nebývalý rozdíl v převážné většině odhadů inflace a v její skutečné hodnotě je do značné míry dán metodikou, jakou Český statistický úřad zvolil k zachycení dopadu zavedení energetického Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Takže v říjnu díky zavedení obou opatření statisticky poklesla cena elektřiny meziročně o zhruba 38 procent, zatímco nebýt těchto opatření naopak by její cena rostla o přibližně 35 procent. Jestliže by na tato opatření nedošlo, říjnová meziroční inflace by činila nikoli 15,1 procenta, ale 18,6 procenta. A pokud by ČSÚ zvolil jinou metodiku zachycení dopadu zavedení uvedených opatření, byla by inflace docela pravděpodobně někdy v pásmu mezi hodnotami 15,1 a 18,6 procenta.
ČSÚ přitom zvolením metodiky výpočtu říjnové inflace nejen navozuje iluzi, že v Česku je inflace nižší, než jaká ve skutečnosti je, ale navíc a dost možná zejména ušetří státu opravdu hodně peněz. Držitelé protiinflačních spořících dluhopisů vlády ČR se totiž dočkají úroku jen kolem patnácti procent, namísto úroku až kolem devatenácti procent, jenž jim měl náležet nebýt zmíněné vládní úlevy od drahých energií a souvisejících statistických úprav. Výnos na protiinflačních dluhopisech se totiž bude odvíjet právě od říjnové inflace. Ke smůle držitelů těchto dluhopisů je říjnová inflace nejnižší od letošního dubna. Vždyť ještě zářijová inflace vykázala hodnotu rovných osmnácti procent.
Čeští statistici tak Fialově vládě zvolením metodiky ušetří stovky milionů korun až miliardy, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad protiinflačních spořících dluhopisů – Dluhopisů Republiky. V loňské, zatím poslední emisi jich vláda prodala za 41,1 miliardy korun. Nabízela je od 20. září do 23. prosince. Držitelé těchto dluhopisů se tedy za letošní rok dočkají úroku nikoli kolem až devatenácti procent, ale jen kolem patnácti procent. To znamená, že stát jen na této emisi na úrocích ušetří v letošním roce zhruba 1,6 miliardy korun. Celkově ale bude jeho úspora v miliardách, jelikož uměle snížená inflace poníží postupně úrok také na Dluhopisech Republiky z dalších emisí.
Přitom dovedeme-li použitou metodiku ČSÚ do extrému, tak pokud bychom odevzdali všechny své peníze vládě a ta za nás udělala veškeré naše nákupy (jako za nás teď platí poplatek za obnovitelné, resp. podporované zdroje), spotřebitelská inflace bude nulová. Jenže inflační tlaky v ekonomice přece nemizí s tím, že se změní postava kupujícího!
Ve zbývajících dvou měsících roku zřejmě dojde opět na navýšení inflace, ovšem inflace by již neměla dosáhnout úrovně dvaceti procent. V příštím roce bude inflace postupně klesat. Za celý letošní rok dosáhne průměrně úrovně kolem patnácti procent, v příštím roce kolem deseti procent.
Nově zveřejněná čísla k říjnové inflaci dále snižují pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v podání České národní banky. Koruna proto v reakci na jejich zveřejnění oslabila. Část českých i mezinárodních investorů si tuzemskou měnu nakupovala s vyhlídkou, že ještě existuje nemalá šance na zvednutí úroků, a tedy zvýšení atraktivity koruny a korunových aktiv coby výhodného „úložiště“ volných peněz.
Čechům nyní zlevňuje pohonné hmoty čínský boj z covidem i intervence České národní banky
Zlevňování bude pokračovat.
Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů, podobně jako o týden dříve. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 34 haléřů na průměrných 42,05 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 46,18 Kč/l, což je o 90 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
Zlevňování bude pokračovat i v příštích sedmi dnech. Benzín zlevní zhruba o 20 haléřů na litr a nafta přibližně o 50 haléřů na litr. Cena ropy Brent v korunovém vyjádření v uplynulých zhruba dvou týdnech klesla o zhruba čtyři procenta a došlo také ke zlevnění velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. Od cen, jež se tam utvářejí, odvíjejí svoji cenotvorbu také tuzemské čerpací stanice. Například nafta na burze v Rotterdamu zlevnila v korunovém vyjádření v uplynulých zhruba dvou týdnech o bezmála patnáct procent.
Ropa zlevňuje v důsledku skutečnosti, že Čína neustupuje od své politiky nulové tolerance šíření covidové nákazy. Peking naopak své uzavírky rozšiřuje, a to i ve významných průmyslových zónách v zemi. Dochází tak k ochromení průmyslové výroby v Číně a poklesu vyhlížené poptávky po ropě a ropných produktech. Čína přitom představuje největšího dovozce ropy na světě. Cenu ropy tlačí dolů navíc i to, že zásoby ropy v USA jsou dle včerejších dat na nejvyšší úrovni od loňského července. Paliva na burze v Rotterdamu zlevňuje proto, že se uklidňuje situace v evropské energetice, a to díky poměrně teplému počasí a stále naplněným plynovým zásobníkům. Některé ropné produkty totiž slouží jako náhražka plynu. Z ropy, třeba z mazutu, lze vyrábět i elektřinu. Pokles cen plynu v EU, k němuž od konce léta dochází, tak vytváří také tlak na pokles cen paliv, zejména nafty.
K nižším cenám pohonných hmot v Česku přispívá také politika České národní banky, která už od poloviny května intervenuje za silnější korunu prostřednictvím prodeje v přepočtu stovek miliard korun svých devizových rezerv.
Pohonné hmoty v Česku jsou ovšem i přes jejich aktuální zlevnění nadále nezvykle dražší než v zemích typu Itálie, Francie nebo Chorvatska, kde ovšem bývají obvykle dražší. Vyplývá z to nejnovějších údajů Evropské komise (zde). Důvodem je to, že různé státy EU jsou různě velkorysé ve své pomoci lidem a firmám s drahými energiemi, například právě v podobě snižování DPH nebo spotřebních daní z paliv.
Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku
I v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace.
Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí ve středu.
Za letošní rok by měl strukturální schodek vykázat dle ministerstva financí úroveň bezmála 210 miliard korun. Do roku 2025 se pak postupně zvýší na přibližně 230 miliard. Strukturální schodek je ta složka schodku veřejných financí, jež vzniká po očištění o přechodné vlivy hospodářského cyklu. Je to tedy trvalý schodek, k jehož snížení je zapotřebí systematického, cíleného úsilí vlády.
Přestože se strukturální schodek zřejmě nepodaří vládě snížit v absolutním vyjádření, měla by jej redukovat alespoň poměrově, v poměru k výši nominálního hrubého domácího produktu. Dnes zveřejněný výhled ministerstva financí totiž počítá s tím, že do roku 2025 stáhne úroveň strukturálního schodku pod hodnotu tří procent nominálního hrubého domácího produktu. Konkrétně by měl strukturální schodek činit v roce 2025 zhruba 2,9 procenta HDP.
Vládě ke snížení strukturálního schodku v poměru k HDP dopomůže tedy hlavně zvýšení právě ukazatele HDP. Jeho zvýšení zajistí především ekonomický růst příštích let, ale z velké části také inflace, která bude rapidní i v příštím roce. Podle ministerstva financí dosáhne ukazatel inflace v příštím roce průměrné celoroční úrovně 9,5 procenta. Inflace je z definice plošný růst cen, takže takto „nafukuje“ ukazatel hrubého domácího produktu. Tudíž při stabilizaci výše strukturálního deficitu nebo jenom při jeho mírném kolísání kolem stávající úrovně dojde k poklesu příslušného poměrového ukazatele, tedy k poklesu v porovnání s HDP.
Hypotéky jsou v Česku nejdražší za posledních dvacet let, s nákupem nemovitosti se vyplatí počkat
Hypoteční drahota žene lidi do nájmů, ty tak značně zdražují též.
Hypotéky v České republice v listopadu vykázaly nejvyšší průměrnou úrokovou sazbu za celé období od roku 2002, a to 6,31 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Fincentrum Hypoindexu. Od července však sazby hypoték vzrostly jen velmi mírně, spíše jen oscilují pod a nyní tedy už i nad úrovní 6,3 procenta. Česká národní banka totiž v červnu ukončila politiku razantního zvyšování svých sazeb, čímž i hypotéky ztratily klíčový impuls k dalšímu zdražování.
V následujících měsících je třeba počítat se stagnací úrokových sazeb na hypotékách a nadále s jejich oscilací kolem úrovně 6,3 procenta. Výkyvy v blízkosti této úrovně jsou a budou dány spíše množstvím akčních nabídek jednotlivých bank než nějakým fundamentálním dějem. K fundamentálnímu alespoň mírnému zlevnění hypoték dojde nejdříve zřejmě až ve druhé polovině příštího roku, kdy by ČNB měla snížit svoji základní úrokovou sazbu. Ta i tak po celý příští rok zůstane poměrně vysoko. Ze stávající úrovně rovných sedmi procent klesne do konce roku 2023 nejpravděpodobněji na 5,5 procenta.
Pochopitelně, pro vývoj sazeb hypoték jsou více určující než sazby ČNB některé tržní úrokové sazby a roli hrají třeba také sazby na dlouhodobých vládních dluhopisech ČR. Z důvodu jen pozvolna klesající inflace však i tyto sazby setrvají v příštím roce na poměrně vysokých úrovních.
Hypoteční drahota je v současnosti klíčovou příčinou zamrznutí nemovitostního trhu v ČR. V některých oblastech ceny realit už dokonce citelně klesají, například panelákové byty zlevňují až o dvacet procent. Zhoršená dostupnost financování vlastnického bydlení zároveň logicky způsobuje růst poptávky po nájemním bydlení, takže nájmy naopak stoupají, v letošním roce nezřídka opět tempem kolem úrovně 20 procent.
V příštím roce se makroekonomická situace ČR dále zhorší, přičemž nelze vyloučit recesi. Zdá se proto prozíravé nyní s nákupem nemovitosti vyčkat. Útlum ekonomiky by mohl dále stlačit ceny nemovitostí a v roce 2024 pak výrazněji i ceny hypoték. V letech 2024 nebo 2025 tak může být levnější než dnes celá řada nemovitostí a navíc bude takřka jistě citelně levnější financování jejich nákupu.
Česká pošta chystá od ledna další zdražení
Postupuje „salámovou metodou“, zdražila už totiž nyní v listopadu.
Státní podnik Česká pošta chystá začátkem příštího roku další zdražení. Vyplývá to z informací, které poskytla ČTK. Pošta tak postupuje „salámovou metodou“, neboť zdražovala už nyní v listopadu. Zřejmě vyhodnotila postupné zdražování, „kolečko po kolečku“, jako přijatelnější jak z hlediska veřejnosti, tak politické reprezentace, zejména pak ministerstva vnitra, které má Českou poštu coby její formální zakladatel v gesci.
V lednu by ceny měly stoupnout například u obyčejných nebo doporučených psaní, a to řádově o jednotky korun.
Nyní v listopadu přitom citelně zdražilo zasílání dopisů i balíků. Poštu ke zdražení donutily výrazně zdražující energie a pohonné hmoty. A ovšem rostoucí platové náklady. Podobné důvody stojí také za chystaným lednovým zdražením.
Obyčejné psaní do 50 gramů hmotnosti a bez prioritizace zdražuje teď od listopadu z 19 na 21 korun, tedy o bezmála 11 procent. S dvoukorunovým cenovým nárůstem musí počítat také zákazníci posílající psaní větších hmotností. A také zákazníci zasílající prioritizovaná psaní. Ta jsou zpravidla doručována hned následující pracovní den po dni podání.
Před listopadovým zdražením i po něm ovšem prioritizovaná psaní vyjdou o sedm korun dráže než psaní bez prioritizace.
Zasílání balíků v základní variantě zdražuje od listopadu o deset korun, z 65 na 75 korun, tedy o více než patnáct procent.
Zdražování České pošty není kvůli obecně vysoké inflaci v ČR překvapivé. Bude však další zátěží rozpočtů četných sociálně zranitelných domácností, jako jsou zejména domácnosti seniorů, kteří nikdy příliš neuvykli elektronické komunikaci.
Při zohlednění jak proběhlého listopadového, tak chystaného lednového zdražení lze konstatovat, že Česká pošta dohromady – v těchto dvou fázích – zdraží své služby o výši letošní inflace, případně v rozsahu, který letošní inflaci mírně převyšuje. Inflace letos podle nově zveřejněné prognózy České národní banky vykáže celoroční úroveň necelých šestnáct procent. (10.11.2022)