Když roste inflace, zdražují se i komodity. Rostoucí náklady se týkají všeho od nákupu materiálu až po náklady na energie a logistiku. Velký inflační dopad na evropské ekonomiky v důsledku energetické krize a konfliktu na Ukrajině se zmírňuje. Avšak 81 % firem v oblasti dodavatelského řetězce stále očekává, že v roce 2023 přenese náklady na zákazníky. Jaký dopad má inflace na provoz firem? Jak jsou na tom dodavatelské řetězce? Proč je silná koruna problém? A co můžeme očekávat?
Jak inflace ovlivňuje podnikatele
Otázkou není ani tak „jak inflace ovlivňuje podnikatele“, jako spíše to, co podnikatele neovlivňuje. Pravděpodobně existuje několik výjimek, ale ty se hledají obtížně, protože vše, co stojí peníze, je nějakým způsobem ovlivněno rostoucími náklady. Podnikatelé, manažeři, majitelé a výrobci dodávající jiným firmám B2B mají na výběr. Buď se spokojí s dodatečnými náklady, nebo zvýší ceny. Ačkoli snášet dodatečné náklady není nikdy příjemné rozhodnutí, zvyšování cen v některých odvětvích nemusí být řešením.
„V uplynulých dvou letech jsme se potýkali jak s markantním zdražením všech komponentů, tak s obrovským nárůstem cen námořního dopravného, které se ve svou špičku navýšily prakticky až o 400 %. Vloni v létě se ale začala situace stabilizovat, hlavně u našich dodavatelů v Evropě, kdy se ceny vstupních materiálů ustálily a nebýt vysokých cen energií mohlo přijít i mírné zlevnění vstupů. Naši tuzemští dodavatelé se bohužel dlouho potýkali s cenami energií a jejich pozdním zastropováním, takže tady nám nákupní ceny vzrostly,“ popisuje situaci vedoucí nákupu ze společnosti RIM CZ, která vyrábí sedací nábytek, Jiří Sukup, www.rim.cz.
Firmy musí zvyšovat ceny, které účtují za své zboží, protože výrobní náklady rostou. S rostoucími cenami výrobků je pravděpodobné, že zaměstnanci budou usilovat o ještě vyšší mzdy, aby si udrželi svou životní úroveň. Tento neustálý pohyb mezd a nákladů směrem nahoru vede k nekonečné inflační spirále.
Silná koruna snižuje zisk
Protože inflaci si lze představit jako pokles hodnoty peněz, budou mít peníze v dané ekonomice při růstu inflace tendenci znehodnocovat se vůči ostatním měnám. Současně může centrální banka v zemi, kde dochází k inflaci, zvýšit úrokové sazby, aby zmírnila účinek rostoucích cen, což by také mohlo působit proti a posílit měnu.
„Vzhledem k tomu, že nadpoloviční většinu našich výrobků exportujeme a máme tržby v Eurech, tak nás posilující koruna příliš netěší. S našimi hlavními dodavateli jsme se domluvili na přechod z tradičního US dolaru na platby v Eurech, což nám pomáhá alespoň na straně nákupu. Také hodně našich tuzemských dodavatelů přešlo na fakturaci z korun na Euro. Naším cílem je přejít na Euro v co největším rozsahu a co nejdříve, abychom eliminovali kurzové rozdíly a ztráty spojené s posilováním koruny,“ říká Jiří Sukup.
Strategie cenotvorby
Jedinou skutečnou konstantou v podnikání je změna – a zdá se, že se věci mění rychleji než kdykoli předtím. V době vysoké inflace může být řízení cen v podnikání náročným úkolem. Existují však strategie, které mohou podniky využít k řízení cen. Pro podniky je zásadní sledovat míru inflace a případné změny vládní měnové politiky, které mohou inflaci ovlivnit. To pomůže předvídat a plánovat změny cenových strategií či cenotvoreb. Místo velkého zvýšení cen najednou mohou podniky zvážit postupné zvyšování cen po malých krocích. To pomůže minimalizovat dopady na zákazníky a zároveň podnikům zajistí postupnější zvyšování příjmů.
„Řídíme se strategickým dlouhodobým plánováním v horizontu 3 let. Následně jednotlivé strategie přenášíme do ročních operativních plánů. V tuto chvíli nic neměníme na způsobu plánování,“ dodává Jiří Sukup.
Napjaté trhy tlačí na inflaci
Velká část inflačních tlaků v dodavatelských řetězcích v regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) bude pocházet z pozemní dopravy a skladování. Zatímco mnohé zdroje inflace v dodavatelském řetězci, které vedly ke zdražování zboží, se výrazně snížily – včetně sazeb za námořní přepravu a pohonné hmoty – nadměrné zásoby v důsledku nedostatečné spotřebitelské poptávky udržují tlak na růst skladových sazeb. Očekává se, že trh skladování zůstane napjatý i v roce 2023. Evropa se potýká také s akutním nedostatkem řidičů nákladních automobilů, který nevykazuje žádné známky zmírnění, a s celkově napjatou situací na trhu práce, což se promítne právě do vývoje inflace.
