Otázka, co čteme a jak čteme, není pro zdraví těla i duše nikterak lhostejna. Člověk měl by, chce-li zůstati zdráv, uváděti střídavě a harmonicky v činnost rozum i svou obrazotvornost. Nesmíme pěstovati výhradně rozum, neboť by nás to činilo úzkoprsými, bezcitnými, otupělými a necitelnými vůči každému vznětu fantasie; když však bují v nás jenom obrazotvornost, zakrňuje rozum a dostavují se všecky následky této jednostrannosti. Přestáváme myslit, stáváme se neschopnými činu, přepjatými, odcizujeme se skutečnému životu a srážíme se pak mnohonásobně se strohou skutečností, která ovšem nebývá vždy ozářena duhovými barvami, jak kreslívá nám ji bezuzdná fantasie.
Člověk má vyhledávati četbu svoji tak, aby střídavě vyhovoval oběma potřebám svého duševního já. Čteme spisy, při nichž nutno mysliti – spisy poučné i knihy, které nám přinesou zábavu. Duševní a tělesné zdraví vyžaduje jistý poměr mezi prací a oddechem také ve sféře duševní; odpočíváme-li, místo abychom pracovali, a čteme-li z rozmaru nebo dlouhé chvíle, místo práce, podlehneme změkčilosti a vystavujeme svého ducha ochablosti, ze které vyplynouti může nejedno ochuravění. Čísti denně a výhradně pro zábavu a příjemné povzbuzení fantasie, horší jest, nežli vůbec nečísti. Že je tomu tak, vidíme velice často u mužské i ženské mládeže ze zámožnějších kruhů, která bojí se práce i přemýšlení a chápe se, aby zahnala dlouhou chvíli a nudu, všeliké zábavné četby chtějíc takto pohodlným způsobem z románů čerpati vzdělání a všecky názory o životu a světě. Luxus v četbě, který podporován jest neobyčejně, zvláště za našich časů hojnou lehkou literární produkcí, - netřeba ani uváděti jmen, máme takových produktů a producentů také dosti – působí na zdraví tělesné a duševní stejně škodlivě, jako materiální luxus záležející ve všelikých průmyslových produktech, které současný život zaplavují a nové a nové vzbuzují požadavky. Luxus v četbě vede stejně jistě k duševnímu pádu, jako přepych v potřebách života k bankrotu tělesnému i finančnímu.
Poslední dobou lze pozorovati i v Čechách potěšující obrat, obecenstvo vyhledává spisy vzdělávací, hygienické, filosofické, literární, historické atd. i povstaly celé knihovny a nakladatelství, jež by před 20-30 roky sotva byly bývaly u nás možny.
Má-li být člověk v pravém slova smyslu vzdělaným, nestačí mu pouze čísti tuctové romány, nýbrž musí rozšiřovati svoje vědomosti, povzbuzovati přemýšlení a poznávání, zušlechťovati mysl uměním (malbou a hudbou) i poesii a rozšiřovati obrazotvornost líčením a vypravováním příhod osob jiných, které správně pochopují a věrně i poutavě líčí. Čeho nemůžeme se dožiti sami, toho zvěděti třeba z kněh, máme-li nabýti správného názoru o světě, přírodě a životu.
A co čte nejraději naše mládež? Bohužel nikoli cestopisy a vypravování ze skutečného života, nikoli životopisy vynikajících, proslulých mužů vědy, umění a práce, kteří sloužili by ji za vzor, povzbuzovali by ji k nápodobení a budili by v ní úctu ke všemu krásnému, velkému a šlechetnému, nikoli poesii klasických mistrů, která povznáší cit i ducha a pozvedá čtenáře k výši pravdy, dobra i krásna, nýbrž obrazy ze světa smýšleného a nezřídka také smyslného, ba kluzkého, které probouzejí vášně.
Pověz mi, co čteš a já ti povím, zdali tvá duše zdráva či churava.
Takováto četba kazí mysl i duši mládeže, budí náruživosti a dává ji špatný příklad povznášejíc neřesti a stavíc je do pěkného světla, dráždíc smyslnost a porušujíc správný názor o skutečném životě. Četbou takovou seslabuje se tělo, předražďují se čivy, znemravňuje se mysl a otupuje se duch. Lékaři naskytuje se nezřídka příležitost zjistiti jako příčinu předčasné vzbuzeného pudu pohlavního, onanie, sentimentálnosti, hýření apod. předčasnou a nevhodnou četbou zábavných spisů. Každý, komu dovoluje zaměstnání a náklonnost, aby větší díl času věnoval četbě zábavných kněh, nechť sáhne každý den na hodinu po takové knize, která ho povzbuzuje ku přemýšlení, jejíž pochopení vyžaduje duševní námahu, nechce-li aby duševně i tělesné ochabnul a upadl ve změkčilost a předráždění. Toto hloubání je duchu našemu tím, čím je tělu tělocvik. Přemítáním osvěžuje se duše i tělo současně, kdežto výhradní četba pro zábavu podobá se dusné atmosféře, ve které člověk pozbývá energie a vůle a stává se citlivůstkářem. Člověk ve věku, kdy třeba se učiti a pracovati, nikdy by neměl ráno a dopoledne čísti romány. Po celý den není pak naprosto schopen přemýšlení a soustavné, soustředěné činnosti duševní, kterou ukládá mu jeho povolání. Jenom za zotavením po delší unavující duševní práci možno uchýliti se k zábavné četbě, abychom docílili rovnováhy mezi obrazotvorností a rozumem. Kdyby veškerá četba mladých dívek neomezovala se na romány a dráždění fantazie, neodehrálo by se v jejich duši tolik nepřirozených, přímo chorobných dějů lásky a v manželství vyskytovalo by se méně hysterických žen. Kdyby jinochové méně rozohňovali svojí obrazotvornost na lehké smyslné literatuře, bylo by méně mužů zvrhlých, náruživých, kteří pozbyli veškeré úcty k cudnosti. Znám rodiče, kteří dovolili svému dvanáctiletému synu, aby se předplatil v půjčovně kněh a ponechali jemu samému volbu autorů. Týž hoch znal pak Dumase, Sua, Paula de Kock, Zolu aj. mnohem lépe nežli dějepis a gramatiku. Z takových jinochů vyrůstají muži, kteří neděsí se pak žádné neřesti a při honbě za náruživostmi pozbývají zdraví těla a duše. Četba pro zábavu, která nepoučuje, nýbrž dráždí fantasii, vzbuzuje dále subjektivnost, sobectví a citlivůstkářství; opravdové zdraví vyžaduje však přísnou objektivnost, která naučila se počítati se skutečností.
A na čem mají dívky cvičiti svého ducha? Nastávajícím hospodyním a matkám náleží obeznamovati se s vědami přírodními, kterými nechť se vzdělávají a v nich nechť hledají vědomosti k budoucímu svému povolání. Fysika a chemie kuchyně poskytuje jim volné a široké pole ku přemýšlení.
