Původně lid ozbrojený, sbor, zřízený, aby střehl pořádek a veřejnou bezpečnost uvnitř země. Původ vzalo toto zařízení ve Francii a podle toho zavedeno i v Prusku. Teprve později zřízeny sbory takové také v Rakousku, nejdříve pro Benátsko a Lombardsko. Z těchto sborů zřízen byl pak 5. četnický pluk. Toho bylo zapotřebí zejména za Bacha pro absolutisticky spravovanou říši. Zřízení tohoto pluku bylo čistě vojenské; mužstvo jeho bylo převzato přímo z vojska a to většinou z českých a slovenských pluků. Ovšem pojem u četnictva uplatňovaný, stříci bezpečnost veřejnou, byl zejména v letech 1850-1860 velice široce vykládán, takže četnictvo bylo postrachem pro klidné, neškodné občany i úředníky, ba i voj. hodnostáře. Poměry tyto trvaly až do r. 1860, kdy dr. Brauner v poslanecké sněmovně říš. rady uvedl ty nejkřiklavější přehmaty četnictva s poukazem, že během 10 let vyžádalo si četnictvo náklad téměř 100 mil. zl. a při tom zločinosti neubylo. Po válce r. 1859 – po ztrátě Lombardska, kdy četnictvo bylo nuceno opustiti nepřítelem zabrané země i země uherské, bylo utvořeno četnické velitelství ve Vídni, v Praze, Innsbruku, v Brně atd. Každé velitelství rozděleno bylo v oddíly a ty opět na jednotlivé stanice o 3-4 mužích (v hodnosti vyrovnal se prostý četník desátníkovi).
Pokud se jedná o službu bezpečnostní, podléhá četnictvo jen pol. úřadu. Kromě pol. úřadu a stát. návl. nemá se žádný jiný úřad dovolávati pomoci četnictva. Vystupuje-li ve službě četník proti někomu, musí tak učiniti jen po vyzvání jménem zákona, proneseném v zem. jazyku. Násilné zprotivení se výkonu trestá se jako zločin veřejného násilí podle § 81 tr. z. a urážka při výkonu služby jako přestupek urážky stráže podle § 312 tr. z. Osoby, náležející k četnictvu, podléhají ve věcech trestních přímo právomoci voj. soudů. V sídle zem. úřadů jsou voj. zem. velitelství, v jichž čele stojí vyšší štábní důstojník (ev. generál), v čele okr. velitelství strážmistr. Povolení k sňatku udílí zem. velitelství, ev. úřad min. nár. obrany, k tomu delegovaný. Práva i povinnosti četnictva obsaženy jsou v služ. instrukci. Ve válce přechází část četnictva k polnímu četnictvu a jako takové (po dohodě min. vnitra s min. nár. obrany) pod přímé velení vojska. Početní stav četnictva jest asi 130 000. (Vytvořeno 1930)
Více na: https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/ceskoslovenske-cetnictvo/
