Závěrečná zpráva Technické expertní skupiny pro udržitelné finance (9. 3.) shrnuje, že stále není dostatek empirických dat pro vyhodnocení přínosu jaderné energie k cílům udržitelnosti tzv. „zelených financí“. Ty mají od příštího roku označit investice, které přispívají k naplňování evropského emisního cíle. Zpráva proto nedoporučuje začlenění jaderné energie do jednotného unijního klasifikačního systému (taxonomie). Sedm evropských energetických firem požaduje po Evropské komisi, aby se dalšího posouzení ujali nezávislí odborníci a vědci. Bez hlubší analýzy hrozí, že jádro vypadne ze seznamu udržitelných ekonomických činností, čímž by se výrazně zbrzdily investice do nové výstavby a prodlužování životnosti stávajících zdrojů. Výzvu podepsal i předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Jaderná energie sice významně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, ale na druhou stranu nelze s jistotou tvrdit, že nezpůsobuje jiné významné škody dalším cílům „zelených financí“, zejména z pohledu radioaktivních odpadů – takový je závěr Technické expertní skupiny pro udržitelné finance. Ta měla za úkol, mimo jiné, stanovit kritéria pro roztřídění energetických zdrojů podle toho, zda přispívají k dlouhodobým klimatickým cílům Evropské unie, či nikoliv. Zatímco s energií z uhlí, větru, slunce či biomasy si expertní skupina poradila poměrně snadno, jádro podle ní představuje příliš složitou problematiku.
Vedoucí představitelé společností ČEZ, EDF, Fortum, Nuclearelectrica, Orano, PGE a Slovenské elektrárne proto apelují, aby Evropská komise umožnila vznik nové nezávislé pracovní skupiny složené z odborníků, včetně expertů na radiační ochranu a jaderné odpady, která by tuto oblast do hloubky posoudila.
„Technická expertní skupina sama přiznává, že jádro je pro zhodnocení z jejich pohledu příliš komplexní. Pokud Evropské komisi a jejímu Společnému výzkumnému středisku (JRC) odborné kompetence v této oblasti chybí, je logicky zapotřebí nezávislé expertní posouzení. A z mého pohledu také účast národních jaderných regulátorů, kteří mají výhradní vhled do jaderných zařízení,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Podle něj jde navíc zavádění nových kritérií pro posuzování udržitelnosti proti smyslu platného evropského právního rámce. „Evropská unie již nyní pomocí velmi rozsáhlých předpisů, zákonů a směrnic zajišťuje, aby jaderná energie žádné škody nezpůsobovala a ani způsobit nemohla. To se týká i radioaktivních odpadů z provozu – nakládání s nimi nejenže řídí evropské směrnice, ale navíc jsou pod drobnohledem regulátorů a mezinárodních organizací,“ dodal Beneš.
Signatáři výzvy poukazují, že evropské země jsou v otázce dlouhodobého bezpečného ukládání vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů nejdál na světě – ve Finsku již vzniká hlubinné úložiště, Švédsko a Francie jsou s plány přípravy rovněž v pokročilé fázi. Špičkové vědecké týmy v Evropě i v USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.
Evropská unie v rámci přípravy na plnění ambiciózního cíle uhlíkové neutrality zavádí kategorizaci ekonomických činností podle nových cílů udržitelnosti. Činnosti považované za zelené budou mít volný přístup k miliardovým investicím, těm ostatním se financování prodraží nebo se podle nových předpisů úvěry neumožní. Mezi nimi figurují i takzvané přechodné zdroje, které mají posloužit jako mostek k udržitelné energetice, ale s nimiž se ve vzdálené budoucnosti už nepočítá. Zatímco při posouzení nízkouhlíkové výroby elektřiny u Technické expertní skupiny jádro skórovalo, kritérium, zda nezpůsobuje „významné škody“ („do no significant harm“) jiným cílům udržitelnosti, nedokázali členové expertní skupiny pro nedostatek informací posoudit. Jádro přitom může významně přispět k plnění klimatických cílů Unie – již nyní vyrábí pětinu elektřiny v Evropě. (12.3.2020)
