.png?s3=1)
Druhy chorob srdečních jsou velice četné a jich příčiny rozmanité. Velikost srdce může býti změněna a jeho svalstvo podléhá úbytu nebo zbytní (atrofuje nebo hypertrofuje). Také mohou nastati ve stavbě jednotlivých částí rozmanité odchylky a vady, chlopně srdeční mohou býti vadny. Jindy vyvíjí se zánětlivý stav, který zastihuje jednou blány povlékající srdce, po druhé samu svalovou tkáň. Také bylo zjištěno, že choroba někdy vězí v čivstvu srdečním. Vrozené, zděděné vady srdce nejsou nikterak řídké, ale i získané choroby srdce objevují se velmi hojně u národů kulturních. Některé však vyznamenávají se více méně porušeným oběhem krevním. Také průběh bývá přerozmanitý; tu je trvalý, onde vystupuje nemoc v záchvatech, působí-li na nemocného různé náhodné vlivy, zvláště chyby dietní, tělesná námaha, změna teploty apod.
Nejčastěji bývají srdeční choroby spojeny ve svém průběhu nebo ve svých následcích s jinými zjevy chorobnými. Obyčejně nastává vodnatelnost porušením oběhu krevního. Vodnatelnost vzniká tím později, čím déle udržují se srdce a plíce při síle. Při některých vadách může vzniknouti snadno krvácení do plic; obyčejně vyvíjí se tu však vleklý katar plic, způsobený neustálým překrvením tohoto ústroje. Jindy bývají při roztažení srdce obtíže v trávení, jakož i bušení srdce.
Srdeční choroby působí často na ducha vlivem skličujícím. Nálada duševní bývá tu převahou smutna, ba zádumčiva.
Protože každá choroba srdce jest onemocnění vážné a možno se stále obávati vážných obtíží, nebývá léčba vždy korunována úspěchem, ačkoli moderní lékařství opírajíc se o přesné výzkumy nitra auskultací a perkussí učinilo značný pokrok a jednotlivé srdeční choroby přesně dovede rozeznávati. Organické choroby srdce jsou nejčastěji nevyléčitelny a lékař musí se obmeziti pouze na zmírnění příznaků, při čemž ovšem diaetu nepouští se zřetele. Bývá tu léčba obyčejně taková, jaké ty které příznaky vyžadují.
Každý člověk, který je stížen některou srdeční chorobou, musí se přesně držeti zvláštního způsobu života pro choroby ty zkušenostmi za nejpříhodnější uznaného. To jest při všech srdečních chorobách úloha nejdůležitější. Není nemoci, při které bylo by třeba v tělesné i duševní životosprávě takového sebeovládání a péče při každém takřka kroku, jako při srdečních vadách, nebo sebe nepatrnější přechmat a nejmenší výstřednost mstí se na nemocném nejednou velice krutě a ohrožuje nezřídka život, který tone ve stálém nebezpečí.
Kdo chce při srdeční chorobě zachovati život co nejdéle, musí svou vůli i povahu podříditi zvláštnímu stanovisku resignace, při němž naučí se oželeti každý požitek a rád vzdá se každé rozkoše, která mohla by uvésti v nebezpečí jeho bytí. Při jídle nechť chovají se nemocní co nejstřídměji volíce pokrmy nejsnáze stravitelné. Všecka tučná, těžká, nadýmající a silně kořeněná jídla jsou přísně zapovězena, neboť nemocní jsou neobyčejně náchylni k chorobám trávení. Sebe menší porušení má tu opět škodlivý vliv zpětný na srdce. Zvláště večer nechť požívají střídmě a mírně a zároveň ne příliš pozdě pokrmy lehce ztravitelné, aby byl žaludek se svou prací úplně hotov, nežli nemocný uchýlí se na lože. Starší osoby nesnášejí pravidelně žádného ovoce, které obyčejně mladším nemocným nečiní obtíží. Musí býti ovšem zdravé, čerstvé a zralé.
Je-li některý nemocný v pozdějším věku vedle srdeční vady stižen i katarem plic, musí se střežiti i oněch nápojů a léků, které mohou jiní nemocní ku zmírnění stavu svého požívati. Lidé srdeční vadou trpící obyčejně dostávají po takových lécích větry a kyselé říhání. Za nápoj hodí se nejlépe voda, kterou nejlépe snášejí, kdežto lihoviny, káva a čaj jim škodí; bývají mnohdy opravdu nebezpečny. Nemocní dbejte pilně toho, aby veškeré životní úkony děly se neporušeně, zvláště pak aby byla stolice v úplném pořádku. Kdežto pro zdravého je nachlazení pouhý strašák, nemocný srdeční chorobou stížený musí se ho bedlivě vystříhati. Mírný, volný pohyb je potřebný a neškodí, nesmí se však při něm dech a tep urychlovati a nesmí vésti k únavě. Proto doporučuje se starším osobám, aby jezdily. Jízda koňmo může se díti pouze krokem. Soulož a tělesné i duševní vzrušení, kteréž ji provází vždycky, je velice nebezpečno a může způsobiti rychle smrt; všecky vášně a každé hnutí mysli dlužno co nejpečlivěji potlačiti a možno-li se ho nadíti, raději se mu vyhněme, neboť vysiluje srdce a urychluje smrt, která může nastati roztržením ztenčené a ochablé stěny srdeční.
Truchlivou náladu mysli nemocných dlužno dle možnosti rozjasňovati, rozveselovati a uspokojovati. Často vzniká myšlénka na sebevraždu. Potlačme ji u nemocného v zárodku a nedejme jí vyklíčiti, naopak dbejme přiměřeným způsobem, aby záměr podobný z mysli úplně vymizel. Při chorobách srdečních bývají zřídka skutečné bolesti. Obyčejně vyvíjí se pouze temná, skličující představa o porušeném zdraví, jež nedá duši pokoje a kalí veselou náladu; tu prospěje nejvíce láskyplné povzbuzení nemocného, přátelská, těšivá domluva. Také mírné a přiměřené tělesné i duševní zaměstnání často veškeru zádumčivost rozptýlí.
Narkotické léky jsou zpravidla škodlivy a může jen lékař v daném případě, když je léku takového pro některý znepokojující příznak nutno, rozhodnouti se pro ten který lék.