Projekt Chytré karantény vstoupí do své druhé fáze. Bude tak možné dál pokračovat v rozvolňování dosud přijatých opatření a zároveň se zvýší schopnost rychle zareagovat, pokud se někde objeví nové ohnisko nákazy. Chytrá karanténa je celý soubor opatření, postupů a nástrojů. Řeší rychlou identifikaci nakažených, rychlé odběry, rychlé testování a identifikaci kontaktů pozitivně testovaného, ale i logistiku zdravotnického materiálu, nebo distribuci vzorků podle kapacity laboratoří, aby bylo zamezeno jejich přetížení. Vše se řídí na základě analytických dat, která jsou sbírána a vyhodnocována v systému Chytré karantény. Hlavní roli v projektu hrají hygienici a armáda.
„Čerpáme ze zkušeností všech zemí na světě, které mají v boji s koronavirem úspěchy. Snažíme se, aby se naše společnost vrátila do normálu. Uděláme pro to maximum, postupně rozvolňujeme dříve přijatá opatření. Je zásadní, aby projekt Chytré karantény byl připraven, kdyby přišla nějaká druhá vlna. Dnes můžeme říct, že ten původní projekt Chytré karantény 1.0 jsme zvládli, připravuje se teď již projekt 2.0, což je projekt sofistikovanější – do toho je přímo zapojena aplikace eRouška, sdílení polohy skrz Mapy.cz a připravuje se rovněž velké call-centrum,“ uvedl premiér Babiš.
Díky Chytré karanténě nebude nutné přistupovat k razantním plošným opatřením. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je klíčová rychlost přijetí opatření. „Víme, že to začíná několika pacienty a pokud se nepřikročí k příslušným krokům, tak ten nárůst může být exponenciální. Právě Chytrá karanténa má být rychlý a efektivní nástroj, jak zjistit co nejdříve kontakty pozitivního pacienta, jak co nejdříve vyšetřit daného pacienta, odeslat vzorky do příslušné laboratoře, mapovat kapacity laboratoří tak, aby ten proces skutečně nebyl v řádu týdnů, ale maximálně hodin nebo několika málo dnů,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěc
Náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí projektu Chytrá karanténa Roman Prymula k tomu dodal: „Je zřejmé, že už nepůjdeme cestou nějakých plošných opatření, ale budeme hledat ta ohniska, která průběžně vznikají. V tuto chvíli jsou to dominantně velká města, na která se soustředíme“.
Od začátku května je systém plně funkční a využívá ho všech 14 krajských hygienických stanic. Jejich pracovníci jsou proškoleni a dělají tu nejdůležitější práci, hovoří s nakaženými a jejich rizikovými kontakty v rámci epidemiologického šetření. S kontaktováním nakažených a jejich blízkých a známých, hygienikům pomáhají také kvalitně proškolení studenti vojenské medicíny. Kromě toho jsou v akci armádní mobilní odběrové týmy. Součástí jsou také IT specialisté. Bez spolupráce armády s NAKITem by systém vůbec neexistoval.
Práce krajských hygienických stanic je pro zvládnutí epidemie stěžejní. V rámci projektu Chytrá karanténa bylo vyškoleno celkem 372 pracovníků hygienických stanic na využití nového systému o celkem 28 tříhodinových školení, podle situace osobně nebo online, prostřednictvím dobrovolníků z Covid19.cz. Dále probíhají pravidelná setkání, u kterých je možnost si doladit případné nedostatky a také proběhlo speciální školení na vzpomínkové mapy.
„Moji úctu a velký obdiv mají naši epidemiologové a hygienici, kteří projevili vysokou míru flexibility, která jim často není přikládána, a to právě v té době nárůstu případů. Dokázali si vzít za vlastní ty chytré nástroje, které vznikly spojením několika subjektů, které spolu běžně nespolupracují. A to je právě hygienická služba, „ajťáci“, společnost dobrovolníků a zejména tedy armáda,“ uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Hygienikům pomáhají studenti Univerzity obrany, a to více než 130 mediků, kteří jsou připraveni fungovat v rámci všech hygienických stanic napříč Českou republikou. 33 mobilních odběrových týmů je nasazeno v krajích, padesátka chemiků je nasazena k provádění dezinfekce v rámci celé republiky. 30 vojáků pomáhá s provozem v nemocnici v Mariánských lázních a Alzheimer centru Ostrava.
„Do dnešního dne od zahájení činnosti našich odběrových týmů, tj. od 31. 3., bylo provedeno 10 394 odběrů, s tím, že máme nasazeny naše mediky v jednotlivých krajských hygienických stanicích, kde pomáhají hygienikům v jejich činnosti. Dále je nasazeno přes 100 kusů techniky na hranicích do další podpůrné činnosti,“ uvedl pplk. Petr Šnajdárek z generálního štábu AČR
Se zapojením armády v projektu chytrá karanténa se počítá i do budoucna. V tuto chvíli se například řeší vytváření nových úkolových uskupení pro provádění hromadných odběrů v místě ohniska nákazy. Jejich fungování bude jednoduché, kamkoli, kde se vyskytne výraznější koncentrace nakažených, potenciální ohnisko, které odborníci Ministerstva zdravotnictví na základě dat ze systémů chytré karantény vyhodnotí jako rizikové, vyjede speciálně určený tým vojáků, který na místě vystaví potřebné zázemí a provede odběry, materiál vydezinfikuje, sbalí, vzorky odveze do laboratoře a připraví se na další výjezd. Je tedy možné říci, že se vytváří koordinovaný systém pro řešení tzv. zdravotních hrozeb, a to jak současných, tak budoucích, u měst, okresů, krajů, až po celou Českou republiku.
Efektivní fungování uvedeného informačního systému doplňují aplikace eRouška a Mapy.cz a při hovoru s hygienou dávání souhlasu s použitím dat mobilních operátorů a bank. Prostřednictvím těchto nástrojů mají hygienici při hovorech přístup k těm datům, ke kterým dá dotazovaná osoba souhlas. Hygienik tak pracuje s údaji od telefonních operátorů a bank a z nich vytvořenou vzpomínkovou mapou, nebo s údaji z Mapy.cz a eRoušky. Každá z těchto možností je přesnější než pouhá práce s pamětí dotazované osoby. „Polohu přes Mapy.cz dnes sdílí 1,2 milionu lidí. Aplikaci eRouška, která je od pondělí dostupná i pro telefony Apple, používá přes 180 000 lidí,“ dodal zmocněnec vlády pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vzpomínková mapa, vycházející z údajů od telefonních operátorů, je jen souborem bodů na mapě. Jejich primárním účelem je pomoci člověku si vzpomenout, že byl například ve středu v Liberci. Mapy.cz jsou mnohem přesnější variantou, která je schopná na metry přesně určit kde se dotyčný pohyboval. Jejich přínos je kromě přesných připomínek toho, kde se nakažený pohyboval, také ve využitelnosti v hodnocení výskytu ohnisek nákazy v rámci celostátních hodnocení. eRouška je z pohledu jednotlivce nejpřesnější a nejrychlejší variantou. Prostřednictvím bluetooth aplikace monitoruje zařízení v okolí a ukládá si jejich identifikační čísla. Nejedná se o čísla telefonní, v aplikaci není možné vidět kontakty na jiné lidi. Důležité je, že aplikace je schopná sama vyhodnocovat nakolik rizikový kontakt to byl, a jaká je tedy šance přenosu viru. V nákazy, je možné jediným zmáčknutím tlačítka poslat hygienické stanici balíček identifikačních čísel, a hygienici hned ví, komu volat dále. Tato aplikace žádným způsobem nezaznamenává polohu. (7.5.2020)
