Pravěcí lidé ho začínají užívat k výrobě bronzu někdy v 3. tisíc. př. Kr. Nejstarší známky toho jsou v Egyptě. Po prvé se o cínu zmiňuje Homér v Iliadě (kol r. 800 př. Kr.). Užívalo se ho ve starověku k letování a pocínování měděných nádob. Těžil se ponejvíce v Anglii a ve Španělsku. Výrobu cínových nádob popisuje Theofilus Presbyter kol r. 950, techniku výroby c. pak Agricola v Dvanáctero knihách o hornictví (1556). Počátkem 17. století vzniká v Sasku výroba cínového plechu. R. 1683 se objevují cínové knoflíky. Staniol – výrobu popisuje Theofilus Presbyter. Válcovací stolici na s. navrhl kol. r. 1500 Leonardo da Vinci.