Čína tlačí na Fialovu vládu, aby se vyslovila proti clům EU na čínská elektroauta

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Čína žádá českou vládu, aby pomohla urovnat roztržku týkající se cel na její elektroauta. Fakticky ji tedy evidentně tlačí k tomu, aby se vyslovila proti clům či alespoň pro jejich zmírnění.

Vyrovnávací cla na čínské elektrovozy, ve výši až zhruba 35 procent, začala v EU definitivně platit v tomto týdnu. Od července platila provizorně. Nyní tedy cla EU na čínská elektroauta dosahují výše až přibližně 45 procent, liší se však podle jednotlivých výrobců.

Peking svoji žádost Praze zveřejnil dnes na stránkách čínského ministerstva obchodu (viz:  https://www.mofcom.gov.cn/xwfb/bldhd/art/2024/art_3b5b89104ba34fad95e5d0870904f73c.html ), u příležitosti jednání delegací obou zemí, cituje z něj Bloomberg.

Cla, resp. možná čínská odveta za ně v podobě navýšení cel na auta z EU s velkoobjemovými motory mají v celé EU nejvíce poškodit Německo a Slovensko, jak plyne z nedávné analýzy Bloombergu. Což jsou shodou okolnosti největší přímí obchodní partneři Česka. Takže tlak Pekingu právě na Prahu je logický.

Česko se v říjnovém hlasování o clech zdrželo, takže nakonec proti byly jen zmíněné Německo a Slovensko, dále pak Slovinsko, Maďarsko a Malta.

V posledních dnech stoupla pravděpodobnost, že Brusel svá výrazně navýšená cla alespoň zmírní. Delegace unijních vyjednávačů se na sklonku tohoto týdne totiž vydala do Pekingu k souvisejícímu jednání.

Proti clům se ozývá nejen Čína, ale vedle Německa a některých jiných třeba i Španělsko, další velká unijní ekonomika. Zatímco německé automobilky se obávají, že v rámci pekingské odvety ztratí již ztrácený čínský trh, Madrid se zase bojí, že přijde o čínské investice, třeba zrovna právě do elektromobility.

Ukrajina se bude muset od ledna obejít bez ruského plynu, který stále odebírá

Zájem o něj by ale mohlo mít Německo, takže by na tranzitu vydělávalo i Česko, jehož plynovody jsou zatím poloprázdné

Mezinárodní agentura pro energii varuje, že Ukrajina bude muset najít náhradu za ruský plyn, který nyní odebírá. Jinak jí hrozí již tuto zimu závažný nedostatek, zejména udeří-li tuhé mrazy.

V současnosti Ukrajina odebírá ruský plyn prostřednictvím takzvaného virtuálního zpětného toku. V jeho rámci Ukrajina na svém území a pro svoji potřebu zadržuje část ruského plynu, který Gazprom, plynárenský kolos ovládaný Kremlem, vyváží třeba do Maďarska či na Slovensko.

Ukrajina tak ruský plyn už formálně kupuje jako plyn z maďarských nebo slovenských zdrojů, za nějž také maďarské či slovenské straně platí, aniž by ovšem molekuly tohoto plynu do daných zemí EU doputovaly. Ukrajina si je odčerpává na svém území, kudy v současnosti ještě stále ruský plyn teče. Od ledna 2025 ale Kyjev tranzit ruského plynu přes své území již umožňovat nebude. Ukrajina se tak sama bude muset obejít bez ruského plynu, jejž si nyní ještě stále v rámci virtuálního zpětného toku odčerpává.

Podle čerstvé zprávy S&P Global Commodity Insights zaostává naplněnost ukrajinských zásobníků za cílovanou hodnotou (zde: https://www.spglobal.com/commodityinsights/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102824-ukraine-set-to-miss-132-bcm-gas-storage-target-by-start-of-november), což činí nutnost hledání náhrady za ruský plyn ještě naléhavější.

Ukrajina přestala plyn od Ruska přímým způsobem nakupovat v roce 2014. Od té doby však získává ruský plyn nepřímo, tedy v rámci zpětného toku z Maďarska, Slovenska a Polska. Tento původem ruský plyn – oficiálně vykazovaný jako plyn maďarský, slovenský či polský – ještě v roce 2021 pokrýval zhruba třetinu ukrajinské domácí spotřeby, jak uvádí americký think-tank Atlantic Council (zde: https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/nord-stream-2-threat-ukraine-and-eu-neighbors-must-expand-border-infrastructure/).

Na ruském plynu je v současnosti závislá zejména jižní část Ukrajiny. Mnohde na ukrajinském území je dokonce výhodnější využívat ruský plyn než vlastní, ukrajinský, který v o to větším objemu může tedy Ukrajina vyvážet do slovenské plynovodní sítě, upozorňuje washingtonský think-tank Carnegie Endowment for International Peace (zde: https://carnegieendowment.org/russia-eurasia/politika/2024/02/the-final-countdown-will-russia-and-ukraine-renew-gas-transit-deal?lang=en). Pokud Ukrajina přijde o dodávky ruského plynu, bude muset zásadně „překopat“ celý svůj systém plynovodní přepravy do jednotlivých částí země, dodává Carnegie Endowment.

Nyní se zdá, že je to ta pravděpodobnější varianta, i přes takováto úskalí. Od příštího roku se totiž tedy má Ukrajina obejít bez ruského plynu již zcela. Mezinárodní agentura pro energii proto upozorňuje (zde: https://www.spglobal.com/commodityinsights/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102824-ukraine-set-to-miss-132-bcm-gas-storage-target-by-start-of-november), že Kyjev bude muset výpadek v dodávkách nahradit zvýšením dovozu ze zemí střední a východní Evropy.

Zatím to totiž vypadá, že od příštího roku přes ukrajinské území nebude proudit nejen plyn ruský, ale ani ázerbájdžánský. Ukrajina, leč i třeba slovenský státní podnik SPP totiž dementují předvčerejší zprávu agentury Bloomberg (více o ní v předchozím článku: https://www.linkedin.com/pulse/slov%C3%A1ci-vyp%C3%A1lili-rybn%C3%ADk-%C4%8Dech%C5%AFm-plyn-budou-dov%C3%A1%C5%BEet-d%C3%A1le-luk%C3%A1%C5%A1-kovanda-iw6oe/?trackingId=luJg3T57kctuydfmA%2BA53g%3D%3D), že Slovensko a Maďarsko jsou blízko uzavření dohody s Ázerbájdžánem. Ta měla oběma zemím EU umožňovat dovoz plynu, oficiálně deklarovaného jako ázerbájdžánský, přes ukrajinské území. Ukrajina by tak mohla v rámci virtuálního zpětného toku část tohoto plynu opět odčerpávat pro vlastní potřebu, jako si nyní odčerpává plyn ruský.

Pokud se ale přes ukrajinské území od roku 2025 nebude již přepravovat plyn do EU, ani ruský, ani jiný, Kyjev bude muset nahradit výpadek v dodávkách z jiného směru. A protože místo odběru ruského plynu na bázi virtuálního zpětného toku bude tedy muset navýšit odběr suroviny ze zemí střední a východní Evropy, svítá naděje pro Česko. Totiž ta, že alespoň část tohoto plynu by na Ukrajinu putovala za využití české tranzitní sítě, tedy z Německa a jeho přístavů a terminálů na zpracování zkapalněného plynu. Takže by Česko inkasovalo příslušné poplatky za tranzit.

Co více, nejde o poslední naději pro Česko a jeho zatím poloprázdnou soustavu plynovodů, potenciálně využitelných pro tranzit. Zdroje ukrajinské tiskové agentury RBC-Ukraine totiž říkají, že o plyn z východu by mohlo mít zájem Německo, i kdyby byl ruský. Pak by tedy tranzitem přes Česko proudil ruský plyn oficiálně označovaný jako ázerbájdžánský (zde: https://newsukraine.rbc.ua/analytics/who-pushes-ukraine-to-keep-russian-gas-transit-1730468978.html).

V plynárenské branži je totiž veřejným tajemstvím, že plyn oficiálně deklarovaný jako ázerbájdžánský by zčásti či zcela byl ve skutečnosti plynem ruským. Ostatně zmíněná dementovaná zpráva Bloombergu hovoří o tom, že Ázerbájdžán by měl do EU dodávat 12 až 14 miliard metrů krychlových ročně. Přitom nyní celkový export Ázerbájdžánu do EU představuje nějakých 13 miliard kubíků – uskutečňuje se tranzitem výhradně přes Turecko. Takže plyn, který by tranzitem proudil přes Česko do Německa, by byl alespoň zčásti, pokud ne zcela, plynem ruským, kamuflovaným ovšem coby plyn ázerbájdžánský (více opět v předchozím článku: https://www.linkedin.com/pulse/slov%C3%A1ci-vyp%C3%A1lili-rybn%C3%ADk-%C4%8Dech%C5%AFm-plyn-budou-dov%C3%A1%C5%BEet-d%C3%A1le-luk%C3%A1%C5%A1-kovanda-iw6oe/?trackingId=luJg3T57kctuydfmA%2BA53g%3D%3D).

Politicky by však v Česku – kde, jak se říká, se nic neutají – mohlo být veřejnosti obtížně vysvětlitelné, že stát s bezpečnostním zdůvodněním vykoupil plynovodní síť, jen aby jí tranzitně proudil opět plyn zčásti či zcela ruský…

Trumpova cla připraví běžnou českou rodinu o 91 000 Kč ročně, varuje Konfederace dánského průmyslu

Cla mají Česko spolu s Irskem poškodit vůbec nejvíce v EU

Cla, jimiž ve své prezidentské kampani hrozí Donald Trump, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Vůbec nejtíživěji mají přitom cla dolehnout na ekonomiky České republiky a Irska. Po přepočtu na obyvatele bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 000 korun ročně. To vše plyne z říjnové studie Konfederace dánského průmyslu (zde).

Konfederace vychází z předpokladu, že Trump ve volbách příštího týdne zvítězí a v souladu se svými předvolebními prohlášeními zavede roku 2025 desetiprocentní univerzální clo na dovoz z EU a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny, rovněž plošné. Ve svém prvním funkčním období Trump sice také navyšoval cla, zejména na čínský dovoz, ale vždy cílil jen na specifické druhy výrobků či surovin, jako jsou solární panely, pračky, ocel či hliník. Nyní tedy slibuje cla plošná, na veškerý dovoz.

Pokud tedy v příštím roce taková slibovaná cla zavede, v roce 2027 bude hrubý domácí produkt EU o 2,5 procenta nižší, než by byl bez nich. To ročně odpovídá ztrátě na HDP v rozsahu 391 miliard eur a ztrátě na HDP na hlavu v rozsahu 870 eur. Zaměstnanost by klesla o 0,7 procenta, což odpovídá 1,7 milionu pracovních míst. Konfederace dánského průmyslu k těmto číslům dospěla využitím globálního ekonomického modelu analytické instituce Oxford Economics.

Trumpova cla podle Konfederace dánského průmyslu krátkodobě povedou k tomu, že jak americká centrální banka, tak Evropská centrální banky budou v obavě ze souvisejícího růstu cen a inflačních tlaků držet úrokové sazby na relativně vysoké úrovni po delší dobu. Současně dojde jak v USA, tak v EU k propadu spotřebitelské důvěry, což jen dále sníží hrubý domácí produkt obou celků.

Do roku 2029 se pak zaměstnanost vrátí na úroveň, kde by byla bez cel, neboť propuštění lidé si postupně najdou novou práci, avšak hrubý domácí produkt EU bude stále o 1,7 procenta nižší než bez cel. To proto, že Trumpova cla – a předpokládaná odveta za ně, jak ze strany EU, tak Číny – trvale ochromí mezinárodní obchod. Toto ochromení následně celosvětově sníží efektivitu produkce, protože celní deformace zhusta povedou k přesunu výroby do míst, kde z globálního ekonomického hlediska není optimální. Takovýto ekonomicky nežádoucí přesun, odehrávající se v masivním celosvětovém měřítku, následně způsobí výrazné trvalé ztráty v produktivitě, jejíž vzestup je přitom hlavním zdrojem hospodářského růstu a civilizačního pokroku vůbec.

Ze zemí EU mají podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla nejvíce poškodit Českou republiku a Irsko. Česko kvůli své silné závislosti na obchodu s Čínou, byť třeba i nepřímé, „přes Německo“. Irsko zase kvůli silným ekonomickým vazbám na USA.

V Česku má tudíž roku 2027 v důsledku cel HDP poklesnout o 3,5 procenta oproti stavu bez nich. Česká ekonomika tak přijde o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. HDP na obyvatele Česka pak bude nižší o 895 eur, tedy 22 700 korun. Čtyřčlennou českou rodinu tak podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla ročně připraví o 90 800 korun. (3.11.2024)