Celý systém, který je za tímto, na první pohled novým pojmem, přináší návrat k selskému
uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které máme k dispozici. Jsou to principy, na kterých fungovala lidská společnost celkem samozřejmě od pradávna. Globálním trendem je však neustálý růst populace a ekonomiky, který však současně znamená i enormní tlak na přírodní zdroje, jejichž potenciál není stále využit do takové míry, jak by bylo potřeba. Naše doba je charakteristická výrobou rychloobrátkového a často jednorázového zboží, u kterého selhává možnost recyklace po ukončení životního cyklu. Vzrůstá tak problém s velkým množství odpadu, který je i v dnes, ve 21. století a v době tzv. čtvrté průmyslové revoluce, do velké míry skládkován. Vzhledem k environmentálním i legislativním požadavkům však dochází k tlakům na ukončení těchto procesů prosté likvidace a je zřejmé, že se společnost musí začít orientovat zejména na efektivní využívání zdrojů, prevenci vzniku odpadů a návrh produktů takovým způsobem, aby se mohly vrátit zpět do oběhu.
Co nás čeká v roce 2018?
Cirkulární ekonomika však zdaleka není jen pojmem, o jehož kultivaci se starají „zelení“. V současnosti je v projednávání tzv. trialogu (jednání mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem) Balíček o cirkulární ekonomice, což je soubor legislativních opatření vázajících se k tomuto tématu. Předmětem diskuzí jsou konkrétní míry recyklace, kterých by měly jednotlivé státy dosahovat - a zde je důležité zmínit, že s velkou pravděpodobností se v této oblasti změní i definice recyklace. V České republice totiž často vykazujeme jako recyklaci i prosté třídění odpadů, ale skutečné materiálové využívání sledujeme jen velmi komplikovaně a neúplně. Cirkulární ekonomika ovšem není jen o technických cyklech, recyklaci či pravidlech ekodesignu. Bude se dotýkat i biologických cyklů, kde můžeme uvést například navracení organické hmoty do zemědělské půdy, a tlak bude mířit na využívání organických hnojiv upřednostňovaných před minerálními, neboť nedostatek organické hmoty v půdě se v posledních letech stal jedním z nejvýznamnějších faktorů způsobujících půdní erozi. V rámci předběžné opatrnosti můžeme očekávat i omezení či zákaz využívání čistírenských kalů na zemědělské půdy. Tyto kroky povedou k nutnosti revize současných systémů, neboť navíc bude vysoká pozornost věnována ukončení skládkování. Materiály, živiny, voda a další zdroje budou muset v systému kolovat co v nejvyšší kvalitě po co nejdelší dobu, a tyto změny si vyžadují zejména mezioborovou spolupráci, což bude pro některé oblasti skutečná výzva.
Ekoinovativní projekty však významně podpoří evropské finance
Evropská komise však v souladu se zpřísněním legislativních požadavků a tlaku na přechod k cirkulární ekonomice, což je oblast, která se, mimo jiné, stala jednou z deseti tematických priorit EU, bude na tyto oblasti alokovat i velmi zajímavé finanční prostředky. Finance poputují zejména do výzkumných projektů, které jsou orientované na rychlé uplatnění výstupů výzkumu v praxi. Podporovány budou také ekoinovační technologie, které můžeme chápat jako ty, které mají nižší spotřebu energie, produkují nižší emise či efektivněji využívají vstupní materiál s malou produkcí odpadních či vedlejších produktů. Podporovány budou také jakékoliv recyklační technologie, které řeší odpadní materiály, jenž se v současnosti skládkují nebo energeticky využívají, neboť se jejich recyklace ekonomicky nevyplácí. Jsme v době, kdy musí jít ekonomický rozvoj ruku v ruce s ekologickými aspekty a klíčovou roli hraje i byznys a průmysl. Ekoinovacemi se zabýval i první ročník českého EKOinovačního fora, které pořádal INCIEN s dalšími partnery na konci listopadu ve Křtinách. Je zřejmé, že tato témata se dostávají do pomyslných světel reflektorů a skutečně se je vyplatí aktivně sledovat.
Česká republika potřebuje kvalitní koncepci, plán a zejména spolupráci mezi obory
O cirkulární ekonomice se aktivně diskutuje již tři roky. Oproti dalším evropským státům, které v této oblasti vidí obrovský potenciál a pro přechod z lineárního systému typu „vytěž - vyrob – vyhoď“ na cirkulární ekonomiku mají již vypracovány národní plány a strategie, jsme zatím pozadu. Lídry v oboru jsou země jako Nizozemsko, Švédsko či Finsko. V České republice se tomuto tématu aktivně věnuje Ministerstvo životního prostředí, kdy za nejaktivnější odbor můžeme označit obor odpadů pod vedením vedoucího odboru Ing. Jaromíra Manharta a zejména v oblasti využití druhotných surovin je vhodně doplňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde téma kultivuje ředitelka odboru ekologie Ing. Pavlína Kulhánková. Vzhledem k stále více potřebným fiskálním nástrojům, o kterých se v EU diskutuje a mezi které patří například zvýhodnění druhotných surovin oproti surovinám primárním či úlevy na daních pro nově tvořená „zelená pracovní místa“ (z anglického ustáleného spojení „green jobs“), bude však v budoucnu nutná i aktivní participace i dalších ministerstev. Cirkulární ekonomika je totiž velmi specifickým, komplexním a mezioborovým tématem.
České firmy a cirkulární ekonomika
Zavést tyto principy do podnikání také často znamená převzít zodpovědnost za svoje výrobky na konci jejich životního cyklu. Dobrým příkladem je i firma IKEA, která má sice švédskou matku, ale české pobočky mají velkou míru volnosti pro realizaci smysluplných projektů pod vlastím vedením. Tak se rozběhl i projekt Druhý život pro nábytek, díky kterému mohou zákazníci vrátit starý nábytek zpět do obchodních domů a ve výši zbytkové hodnoty získají voucher na nákup v síti IKEA. Nábytek se tak může dostat zpět do oběhu a IKEA si tak buduje nejen kvalitní CSR, ale zejména udržuje vztah se svými zákazníky. Samotné projektové manažery úspěch této akce překvapil. Za jeden měsíc po spuštění produkt využilo více než tisíc zákazníků.
Některé z firem sice nemají příležitosti zpětně odebírat svoje produkty, ale snaží se například upřednostnit využití druhotných surovin před primárními. V těchto šlépějích jdou tuzemští JRK Biowaste management, kteří prodávají kompostéry nejvyšší kvality z recyklovaných beden od piva či plzeňská firma REPLAST, jež vyrábí široké spektrum výrobků ze starých kabelů. Takové podnikání také firmě vyneslo ocenění v soutěži Přeměna odpadů na zdroje, kterou od loňského roku pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu s cílem upozornit na zajímavé produkty vyrobené z druhotných surovin a podpořit tak trend cirkulární ekonomiky.
Mezi lídry v oboru stavebnictví také bezesporu patří SKANSKA, která je další švédskou firmou určující trendy a směr v udržitelném stavitelství. Cirkulární ekonomika není jen o použitých materiálech, ale o funkčních systémech, kde dochází k šetření primárními zdroji a SKANSKA například staví developerské projekty efektivně hospodařící jak s energií, tak s dešťovými či šedými vodami. Pozornost také společnost věnuje důsledné recyklaci materiálů po demolicích či rekonstrukcích a dlouhodobě tato témata rozvíjí bez ohledu na legislativní tlaky.
Příležitosti pro získání nových informací
V březnu bude INCIEN organizovat již třetí ročník konference ODPAD ZDROJEM, která je zaměřena zejména na oblast uplatnění principů cirkulární ekonomiky na komunální úrovni. Nosnými tématy jsou odpadové a vodní hospodářství obcí, stavby a energie. Konference tak přináší novinky v základních oblastech cirkulární ekonomiky, ve kterých by měli vidět zastupitelé měst a obcí souvislosti. Na konferenci pak navazují série seminářů s různou tematikou, vždy však zaměřené na efektivní využívání odpadových toků a to jak na úrovni samospráv, tak i v průmyslu.
Ing. Soňa Jonášová, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.
Obr: Granitol, Moravský Beroun