Čísla stvrzují, že „Česko je jednou nohou v recesi“

Komentář Lukáše Kovandy

Nezaměstnanost zatím roste méně, než se čekalo, což se ovšem může letos změnit. 

Dnes zveřejněné zpřesnění růstu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí je nepříjemným překvapením. Zpřesnění o dvě desetiny procentního bodu, z 1,7 procenta meziročního růstu na 1,5 procenta, totiž prakticky nikdo z expertů nečekal. Experti v drtivé většině případů počítali s potvrzením úrovně růstu čítající 1,7 procenta. Koruna vůči euru reagovala na nová čísla oslabením z rekordních úrovní od roku 2008, až pod 23,93, zpět nad 24,00. Pokles reálných příjmů, způsobený ponejvíce nejvyšší inflací za posledních zhruba třicet let, si už loni v období od července do září zkrátka vybral větší daň, než se čekalo. Mezičtvrtletně dnes ČSÚ potvrdil pokles české ekonomiky o 0,2 procenta, což je v souladu s expertními očekáváními. To ovšem stvrzuje, že Česko je „jednou nohou v technické recesi“. Tu podle všeho potvrdí také údaje za poslední loňský kvartál, které teprve budou zveřejněny.

V letošním roce hrozí, že se technická recese promění v recesi bez přívlastku, tedy recesi, kterou již plošněji doprovází vzestup míry nezaměstnanosti a další neblahé sociální jevy. Míra nezaměstnanosti loni v prosinci však překonala expertní očekávání, když podle dnešních údajů Úřadu práce vykázala úroveň 3,7 procenta. Experti přitom počítali nejčastěji s jejím růstem na 3,8 procenta. I přes zprávy o snižování stavů zaměstnanců a propouštění například ve zpracovatelském průmyslu, zachycené v šetření z minulého týdne mezi jeho nákupními manažery, tak růst míry nezaměstnanosti zůstává z makroekonomického hlediska prakticky nevybočující z dlouhodobých trendů. Nárůst míry nezaměstnanosti mezi listopadem a prosincem je každoroční záležitostí, související s nástupem zimní sezóny a chladného počasí a omezením prací v exteriéru, například v zemědělství nebo stavebnictvím. V Česku i v prosinci převyšoval počet volných pracovních míst celkový počet uchazečů o zaměstnání, a to o takřka 17 tisíc. Míra nezaměstnanosti činila v prosinci 2019, tedy před pandemií a před válkou na Ukrajině, 2,9 procenta. Nárůst na nynějších 3,7 procenta, který je poměrně nevýrazný, je tak navíc dán hlavně tím, že nezaměstnaní nepřistupují na jakoukoli nabídku práce, jež je jim úřadem práce předložena. Přes 250 tisíc pracovních pozic, které úřady práce nabízejí, jsou pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, bez nutnosti byť jen maturitního vzdělání, takže je pochopitelné, že nezaměstnaní se do takových pozic „nehrnou“. Z důvodu pokračujících silných inflačních tlaků a recese, a prosincového ukončení úvazků na dobu určitou, je ovšem třeba pro letošek počítat s tím, že míra nezaměstnanosti může dosáhnout až pěti procent a nepříjemně může překvapit už hned za leden. Pak by už se vskutku jednalo o recesi se vším všudy, ne pouze technickou, byť by velká část nezaměstnaných mohla poměrně snadno získat náhradní práci, ovšem zpravidla mnohem hůře placenou a neodpovídající jejich kvalifikaci.

Míra inflace se v prosinci zvýšila

Ještě vyšší bude v lednu a v únoru.

Míra inflace v prosinci 2022 dosáhla podle našich předpokladů úrovně 16,4 procenta v meziročním vyjádření. Navyšovala ji uměle ponížená základna prosince roku 2021, kdy platila nulová DPH z energií, přechodně snížená ještě Babišovou vládou. Naopak v prosinci 2022 snižoval inflaci energetický úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energie. Oboje opticky snižuje cenu pro spotřebitele, protože část nákladů, které jsou spojeny s platbami energií, na sebe bere stát. I když tak inflační tlaky v ekonomice trvají, není jimi již v takové míře jako až do září 2022 zatěžován spotřebitel. Nepromítají se tedy v plné výši ani do spotřebitelské inflace, jako tomu bylo právě až do září 2022.

V lednu 2023 je třeba počítat s výraznějším vzestupem inflace, až k úrovni 18,5 procenta. Vysoká bude i v února. Dochází totiž k nahrazení úsporného tarifu zastropováním cen energií, které se nakonec projeví právě vzestupem obecné inflace. Pro četné domácnosti totiž značí i několikanásobné zvýšení cen energií oproti roku 2022.

Za celý letošní rok by inflace měla činit 10,5 procenta, do jednociferného pásma se dostane až ve druhé polovině roku.

Jak letos ochránit své peníze před inflací?

Koupit garáž – vynáší 26 procent ročně a nájemné k tomu.

Lidé v Česku musí i letos počítat s tím, že inflace bude celoročně velmi výrazná, zhruba desetiprocentní. Pokud tedy nechtějí letos přijít až o desetinu svých úspor, musí chtě nechtě investovat. Nabízí se rezidenční nemovitosti. V jejich případě však ještě i letos hrozí pokles cen. Ostatně, ani dva bývalí guvernéři České národní banky letos nákup investiční nemovitosti nedoporučují (viz zde).

Rezidenční nemovitosti jsou zkrátka nyní stále předražené. Kvůli drahým hypotékám jsou pro řadu lidí nedostupné. Existují však jiné druhy nemovitostí, běžně o řád levnější, které navíc v posledních letech přinesly ještě větší zhodnocení než byty nebo rodinné domy. Ano, garáže.

Před dvěma lety bylo možné garáž v Praze sehnat za 400 tisíc korun. Dnes už se v průměru prodávají za 700 tisíc korun. Podobně je tomu v Brně. Mezi lety 2019 a 2022 se cena garáží v největších českých městech zhruba zdvojnásobila. Pokud by člověk chtěl podobným způsobem zhodnotit své peníze v bance, musel by průměrný roční úrok na jeho účtu během oněch tří let dosahovat zhruba 26 procent. To samozřejmě žádná banka nenabídne. Nejlépe úročené účty mají dnes úrok kolem šesti procent.

Za stávající situace globálně vysoké inflace a vysokých úrokových sazeb je velmi obtížné sestavit takové akciové portfolio, jež by tři roky po sobě vynášelo průměrně 26 procent. Není to nemožné, ale investor bude muset přijmout značné riziko – a bude muset mít pak i štěstí.

Investice do garáže v Praze, Brně či některém z dalších českých měst je naproti tomu poměrně málo riziková. Zástavba rezidenčními a dalšími nemovitostmi se stále rozšiřuje, takže místa pro garáže ubývá. Automobilů naopak přibývá. Ani éra elektromobility by poptávku po garážích neochromila. Je pohodlnější si čtyřkolého miláčka elektřinou napájet právě v garáži. Garáž je – a tedy i bude – dobře zpeněžitelná. Kupec garáže se prostě zpravidla hledá snáze než v případě rezidenční nemovitosti.

Výše uvedené zhodnocení 26 procent ročně počítá čistě jen s nárůstem ceny garáže jako takové. Ale garáž pochopitelně slouží i k možnému pronájmu. Za nájemné si lze třeba v Praze říci od tisíce do dvou tisíc korun měsíčně. Je to tedy jakýsi „bonus navíc“ ke zhodnocení v podobě růstu ceny samotné garážové nemovitosti.

Garáže v uplynulých letech rostly na ceně ještě citelně výrazněji než rezidenční nemovitosti. Podobný vývoj lze očekávat i do příštích let. I kdyby měl růst cen garáží zmírnit, z uvedených důvodů jim nehrozí (další) pokles cen jako rezidenčním nemovitostem.

Nevýhodou garáže oproti rezidenční nemovitosti je to, že její nákup nelze financovat hypotékou. Jenže zvláště v době, jako je tato, v době drahých a pro řadu lidí tudíž nedostupných hypoték, tato nevýhoda není rozhodující. Nákup garáže přitom lze financovat například úvěrem ze stavebního spoření.

Pro řadu domácností bude ale uskutečnitelné zaplatit garáž kompletně ze svého. Dát za garáž 700 tisíc korun kompletně ze svého, případně s pomocí úvěru ze stavebka, je zkrátka mnohem dostupnější než dát ze svého pět nebo sedm milionů na rezidenční nemovitost. Pokud má daná rodina například úspory za milion korun, jeví se investice do garáže z této sumy v rozsahu právě 700 tisíc jako stále poměrně konzervativní investice, která navíc s velkou pravděpodobností umožní porazit inflaci nejen letos, ale i v příštích letech.

Samozřejmě, žádná investice není bez rizika, ani ta do garáže ne. I v tomto případě platí, že by se investor měl poradit s experty a dobře si situaci na trhu nastudovat, než se odhodlá k nákupu. Zejména proto, aby nenakupoval zbytečně draze. Ideální doba pro získávaní takové expertizy je právě nyní, v zimě. Nejlepší dobu na nákup garáže totiž tradičně představuje jaro.

Koruna dnes ráno zpevnila

Vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru.

Česká měna během dnešního ranního obchodování zpevnila na svoji absolutně nejsilnější úroveň vůči euru od 3. listopadu 2008, když proti euru zpevnila až na kurs 23,927. Naposledy se na silnější úrovni obchodovala onoho 3. listopadu 2008, kdy zpevnila až na kurs 23,865, plyne z dat Bloombergu. Od té doby nikdy nebyla nominálně tak silná jako dnes, ani při přechodném prolomení úrovně 24,00 za euro v únoru 2011.

Koruna dnes znatelně zpevňuje také vůči dolaru, a to během obchodování až na 22,394, což je její absolutně nejsilnější úroveň proti americké měně od loňského 21. dubna.

Důvodem dnešního zpevnění koruny je další zlepšení nálady na světových trzích a s tím související větší ochota investorů dávat své peníze do měn, které jsou rizikovější v porovnání třeba s americkým dolarem. Ke zlepšení nálady došlo už v pátek v reakci na zpomalení růstu mezd v USA. To značí zmírňování inflačních tlaků v nejsilnější světové ekonomice. Jestliže tyto tlaky zmírní dostatečně, americká centrální banka nebude tolik již dále zvedat své úrokové sazby. To je příznivá zpráva pro akciové trhy, ale obecněji také pro trhy s měnami typu koruny. Zmírnění utahování americké měnové politiky pak zmírňuje tlak na posilování dolaru i z titulu ne až tak výrazného úročení této měny a dolarových aktiv, což opět pohání měny typu koruny.

Příznivé zprávy pro českou korunu dnes přitom přichází také z Číny. Tamní ekonomika se otevírá poté, co ji pekingský režim zbavil drakonických restrikcí. Navíc Peking podle včerejších informací podpoří čínské domácnosti a firmy, aby lépe zvládly návrat hospodářství do normálu. Čínská ekonomika tak dostává významný pozitivní impuls, který se přenáší také do dalších asijských hospodářství, jako je Tchaj-wan nebo Korea. Burzovní ukazatel MSCI Emerging Markets Index tak dnes vstupuje do takzvaného býčího trhu. Ten obecně nastává tehdy, když daný burzovní ukazatel stoupne alespoň o dvacet procent v porovnání se svojí nejnižší hodnotou. Na dno se uvedený ukazatel propadl 24. října 2022. Od té doby do dnes si již připsal právě přes dvacet procent. Sestává zejména z čínských akcií, ale klíčovou roli v něm hrají také akcie dalších rozvíjejících se ekonomik, typu té korejské nebo tchaj-wanské.

Mezi rozvíjející se trhy se zpravidla řazena také česká ekonomika. Proto zmíněný růst asijských rozvíjejících se trhů ve spojení se slabším tlakem na další zpevňování dolaru má citelná vliv na rekordní posilování české koruny od roku 2008.

Zpevňující koruna je dobrou zprávou pro ty Čechy, kteří si chystají na zahraniční dovolenou. Budou mít levnější tamní nákupy, zejména míří-li do eurové ciziny. Sílící koruna ale také zlevní zboží z dovozu, například elektroniku, ale také ropu, ropné produkty či zemní plyn. To jsou položky, které se běžně obchodují v dolarech. Sílící koruna tak přispěje k jejich zlevnění. Byť proti dolaru by ještě mělo být o něco výraznější, aby se to význačněji mohlo projevit v cenách pro koncové zákazníky.

Je však pravdou, že třeba pohonné hmoty v Česku jsou nyní poměrně levné – alespoň na poměry posledních dvanácti měsíců – i proto, že koruna sílí. Zrovna tak může sílící koruna ulevit na trhu s plynem. Jeho ceny vláda od začátku ledna zastropovala. Čím levnější – po přepočtu do korun – tedy plyn na světových trzích bude, tím budou nakonec nižší náklady pro českou vládu spojené právě se zastropováním. Pokud ke zlevnění plynu přispěje právě i silná koruna, vláda tak nevynaloží tolik prostředků na kompenzaci související se zastropováním a nebude muset tedy jít až tak hluboko do deficitu a dluhu, jako když by koruna byla slabší. (9.1.2023)