Na otázky CzechIndustry odpovídá Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ
Vynikající energetik/technik může být i vynikajícím manažerem, opačně tomu tak nemusí být. Souhlasíte s tímto názorem?
S tím se dá souhlasit. Vždy je velká výhoda, když manažer oboru rozumí. Není ale nutné, aby vynikající manažer byl i energetikem, technikem. Musí mít v oboru přehled, orientaci v problematice, ale na technické detaily má mít experty, které si ovšem musí umět zajistit.
Považujete se Vy osobně více za energetika nebo manažera?
Cítím se energetikem stejně jako manažerem.
Řídit společnost jako je ČEZ, má svá specifika. V čem především?
Skupina ČEZ patří mezi první desítku největších energetických společností v Evropě a na této úrovni řešíme všichni velmi podobná témata: regulatorní rámec Evropské unie i svých národních států, transformaci energetiky s ohledem na ochranu klimatu, investice do nových zdrojů, digitalizaci a smartifikaci distribučních sítí apod. Energetika je pro každý stát prioritní oblastí z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti, přitom je na evropské úrovni neuvěřitelně propojená a provázaná, což se v budoucnu bude ještě dále stupňovat.
Často diskutovanou otázkou je úroveň podnikatelského prostředí u nás. Odpovídá potřebám doby?
S drobnými výhradami jsem celkem spokojen. Vždy může být hůř, ale taky mnohem lépe. A je v pořádku, že nebudeme nikdy zcela spokojeni.
Logika říká, že je neustále co zlepšovat, a to lze vztáhnout i na podnikatelské prostředí. S kterými hlavními problémy se ve své práci potýkáte?
Potýkáme se každý s řadou problémů – zbytečnou kriminalizací podnikání, nevyzpytatelností a nepředvídatelností regulatorních rozhodnutí. Ale je základem manažerské práce řešit problémy. Ale tím zásadním je pohled do budoucnosti. A zde je tím hlavním úkolem, který máme řešit, otázka vzdělávání a výchova generací, které to vezmou za nás. Této oblasti dlužíme asi nejvíce, úroveň školství není uspokojivá, a zde asi nejvíce pokulháváme za vyspělými státy.
Jste úřadujícím viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Průmysl včetně energetiky stojí v současnosti před řadou výzev, které z nich považujete za hlavní?
V oblasti energetiky probíhají díky technologickému pokroku i regulatorním zásahům zásadní změny již několik let. Sám jsem zvědavý, jak bude toto odvětví vypadat za dvacet, třicet let. Na společnosti typu ČEZ ale leží – možná trochu nevděčná – úloha zachovat produkci v klasických elektrárnách alespoň tak dlouho, dokud nebude stoprocentně jasné, že energetická revoluce skutečně bude fungovat a obyvatelé České republiky se nemohou ocitnout bez dodávek spolehlivé elektřiny. Nemám rád, když někdo bez širší znalosti věci vykřikuje, že brzdíme pokrok a chováme se zpátečnicky. Naopak – ČEZ masivně investuje do nové energetiky, od obnovitelných zdrojů přes energetické úspory a chytré sítě až po skladování elektřiny. Naší základní povinností však je, aby dodávky energií byly spolehlivé a bezpečné, aby všichni zákazníci měli v daný moment elektřinu.
Kdo Vás nejvíce ovlivnil v rozhodnutí studovat techniku?
Můj otec byl matematik a možná i díky tomu jsem přirozeně k matematice inklinoval i já. No a od toho už je k technickým předmětům jen kousek. Zároveň byl tatínek na mne a bratra poměrně přísný, co se výsledků studia týče. Vždycky nám říkal, že máme cílit co nejvýš. Neexistovalo nepřihlásit se na vysokou. A jedinou možností, kterou mi tehdejší režim umožňoval, bylo studium na technické univerzitě. Zpětně jsem za to vděčný. Technické vzdělání mi otevřelo obrovské možnosti uplatnění.
Které osobnosti jsou nebo byly Vaším vzorem?
Nemohu jmenovat jeden konkrétní vzor. Nechávám se inspirovat celou řadou lidí doma i v zahraničí, z minulosti i ze současnosti. Řídím se zároveň svým přesvědčením, že nejdůležitější jsou morální a životní hodnoty, které každý z nás, bez rozdílu zda jde o známou osobnost či ne, zastává. V českém prostředí bych rád vyzdvihl ty, kteří tvoří celou vrstvu středních podnikatelů, kteří už více než čtvrt století úspěšně podnikají, dávají lidem práci a platí daně v České republice. Těch si nesmírně vážím a patří jim můj obdiv.
Kdybyste se dnes rozhodoval znovu, zvolil byste stejnou profesní dráhu?
Asi ano, ale nemá smysl o tom přemýšlet, protože tato situace už se nebude opakovat.
Každá profese člověka v něčem obohacuje a něco mu bere. Platí to i u Vás?
Zajisté. Ale pokud neuhnete od svých zásad a hodnot a přes množství práce ještě pořád vnímáte potřeby svých nejbližších a máte oči vůči okolnímu světu otevřené, pak může být každá profese obohacující.
V roce 2014 jste se stal držitelem prestižního ocenění Manažer roku, s jakými pocity jste ho přijal?
Udělalo mi to velikou radost, ale důležité je neusnout na vavřínech. Stále se je co učit. A toto ocenění nevnímám jen jako moje ocenění, ale jako uznání všem kolegům, se kterými pracuji a od kterých jsem se v průběhu let mnoho naučil.
Doba klade na manažery nové nároky, v čem zejména?
Na čas. Můj diář je z 95 procent stále zaplněn pracovními povinnostmi. Není to ideální, někdo by takové vytížení prací mohl považovat za neúspěch. Moje práce, pozice a zodpovědnost za jednu z největších firem v České republice ale takové nasazení vyžaduje.
Daří se ve společnosti ČEZ předávat roky získané know-how na novou generaci energetiků?
Generační obměna našich technických pracovníků v následujících letech představuje výzvu, k níž přistupujeme velmi zodpovědně. Zavedli jsme systém předávání vědomostí a zkušeností od starších energetiků těm nově příchozím, mladým. Někteří naši zaměstnanci strávili v energetice celý svůj pracovní život, znají elektrárnu či distribuční sítě do nejmenších podrobností, navíc mají zažitou řadu událostí a situací, které mohou nastat. Jejich přínos pro výchovu dalších generací je proto naprosto zásadní. Mě osobně spolupráce s mladými lidmi velmi obohacuje – jejich nasazení, elán, nezatíženost minulostí...
Podle jakého klíče si vybíráte spolupracovníky? Sázíte více na reference, nebo na první dojem?
Nejvíce preferuji, když mám s dotyčným nějakou osobní zkušenost. Ať už jde o spolupracovníky z externích firem nebo o zaměstnance uvnitř firmy.
Kterých lidských vlastností si vážíte a naopak?
Klíčové jsou pro mě inteligence, ochota tvrdě pracovat, schopnost rychle se učit nové věci, být týmovým hráčem, v neposlední řadě disciplína a loajalita. V práci jsem přísný, což někdy vypadá, že jsem až moc tvrdý, ale jednou větou dodávám, že zároveň se snažím být vždy slušný a spravedlivý, a to za všech okolností.
Považujete se za vizionáře?
V čele korporace jako je ČEZ, nemůžete fungovat bez vize. Nicméně bych lhal, kdybych tvrdil, že všechny vize ve Skupině jsou z mojí hlavy. Nicméně povahou jsem spíš realizátor a vize přetvářím v realitu tak, aby vše fungovalo a uvedlo se v život. V energetice jsou vize důležité, byť v našem případě je do velké míry určuje státní energetická koncepce a ta zase vychází z evropských trendů.
Společnost ČEZ si letos připomíná půl století od svého vzniku v roce 1969, kdy byly Československé energetické závody rozděleny na ČEZ a SEP. Jak by se měla podle Vás vyvíjet v příštích letech, co byste ji popřál do další padesátky?
Posláním Skupiny ČEZ je zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé společnosti, vizí je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života. To platí dnes a přeju to společnosti i do budoucna. Také by měla být vždy o krok napřed před ostatními, otevřena novým trendům a neměla by ji uniknout žádná příležitost na trhu. Přeju jí manažery, kteří na to vše budou myslet a budou se umět rychle rozhodovat.
