Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.
K této diskuzi významně přispěli pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Monika Vejpustková a Tomáš Čihák. Ve svém vědeckém článku v impaktovaném časopise Forests popsali výsledky studie, v níž s využitím dendrochronologických metod (studiem letokruhů dřeva) analyzovali dopady změn klimatu na růst douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Douglaska je považována za perspektivní dřevinu, která by mohla zčásti nahradit domácí smrk. Do Evropy byla dovezena v roce 1827 ze Severní Ameriky. Nejdříve byla pěstována pouze pro okrasu. Ukázalo se však, že dřevina má i skvělé hospodářské využití, neboť se vyznačuje vysokou produkcí a dobře snáší sucho.
Vědečtí pracovníci Monika Vejpustková a Tomáš Čihák na základě analýzy ročních tloušťkových přírůstů douglasky a smrku za období od roku 1961 do roku 2015 určili, do jaké míry působí změny teploty vzduchu a množství srážek na růstovou dynamiku těchto dřevin. Autoři prokázali, že douglaska snáší extrémní sucha v posledních letech lépe než smrk. Avšak po roce 2003 je i přírůst douglasky negativně ovlivňován vysokými letními teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období.
Rostoucí vláhový deficit během léta tedy představuje potenciální riziko pro pěstování douglasky ve středoevropských podmínkách. Je tedy potřebné pěstovat sazenice douglasky z osiva vhodného původu (provenience), z vhodných oblastí tak, aby budoucí porosty byly schopné se s předpovídaným nárůstem teplot a nedostatkem vláhy vyrovnat.
Závěrem autoři upozorňují, že k doporučení douglasky jako vhodné alternativní dřeviny ke smrku v nižších nadmořských výškách je třeba přistupovat s opatrností a při obnově porostů volit vhodnou druhovou skladbu podle aktuálních stanovištních podmínek.
Pro management lesa jde o výsledky velmi důležité, neboť se ukazuje, že nelze schematicky nahrazovat jednu lesní dřevinu jinou.
V současné době jsou české lesy dramatických způsobem poškozeny kůrovcem. Podoba lesa se významně mění. K tomu přispívají klimatické změny, které velmi pravděpodobně budou v dalších dekádách ještě zesilovat.
V této vědecké diskuzi jde o odpovědnost za budoucí podobu lesa, neboť dřeviny, které budou vysázeny v současnosti, se stanou součástí české krajiny a přírody po dlouhá desetiletí ne-li staletí. Výsledky výzkumu, které vědci předložili, mají proto nadčasový význam. (4.9.2020)
