Na jednání Rady pro životní prostředí se ministři dohodli na společné pozici k emisním normám CO2 z nových těžkých vozidel, se kterou Rada vstoupí do jednání s Evropským parlamentem. Stejně tak nalezli shodu na podobě programu LIFE v letech 2021 – 2027. Ministři životního prostředí EU také diskutovali o nově navržené dlouhodobé strategii pro snižování emisí skleníkových plynů v EU.
Ministři životního prostředí EU dnes schválili obecný přístup Rady k návrhu evropského nařízení, které poprvé stanovuje emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla (emisní normy pro osobní a lehká užitková vozidla již existují). Nákladní automobily přepravují 70 % nákladu přepravovaného po vnitrozemských trasách, přičemž emise CO2 z těžkých vozidel představují okolo 6 % celkových emisí CO2 a 25 % emisí CO2 ze silniční dopravy v EU. Evropská komise proto přišla s legislativním návrhem, který stanovuje cíle snížení emisí pro roky 2025 a 2030 ve výší 15, resp. 30 % oproti referenčnímu období (tím je období od 1. července 2019 - 30. června 2020).
Právě tyto cíle potvrdili i zástupci členských států s tím, že cíl pro rok 2030 bude závazný, přičemž jeho výše bude znovu přezkoumána v rámci revize v roce 2022. Z iniciativy ČR došlo také k výraznému snížení výše pokut za neplnění emisních cílů, které byly především pro první období nastaveny neúměrně vysoko. Kompromisní dohoda zohledňuje i další český požadavek, aby EK v rámci revize nařízení přezkoumala potenciální příspěvek alternativních a syntetických paliv ke snižování emisí z nákladní dopravy.
„Za Českou republiku jsme tomuto návrhu dnes vyjádřili podporu. Je však třeba mít na paměti, že jsou to cíle velice ambiciózní. Musíme také vzít v potaz, že poprvé budeme mít přesná data o výši emisí CO2 z těžkých aut až po roce 2019, protože doposud nejsou monitorována,“ uvedl po jednání náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. „ČR jednoznačně souhlasí s nutností docílit snížení emisí ze sektoru dopravy,“ doplnil.
Evropský parlament požaduje vyšší cíle - pro roky 2025 a 2030 ve výši 20, respektive 35 %. Výsledná podoba nařízení bude tedy záviset na vyjednávání Parlamentu a Rady.
Ministři se zabývali také návrhem na zřízení finančního programu pro životní prostředí a klima (LIFE) i v příštím programovém období EU (2021 – 2027). LIFE je jediným programem EU pro financování v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Evropská komise navrhla 60% navýšení prostředků programu v období 2021 – 2027 (cca 5,45 mld. EUR) oproti předchozímu období.
„Program LIFE je klíčovým nástrojem v oblasti životního prostředí a s mými evropskými kolegy se shodujeme, že je nutné zlepšit jeho implementaci ve všech členských státech", vysvětluje náměstek Smrž. „Dnes schválená pozice Rady obsahuje pro nás zásadní aspekty, jako je podpora národních kontaktních míst, míra spolufinancování projektů či zachování výboru programu LIFE.“
Evropská komise dále představila své sdělení „Čistá planeta pro všechny: Evropská dlouhodobá vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky", která bude základem pro vytvoření Dlouhodobé strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Cílem návrhu podle Evropské komise není stanovit konkrétní nové cíle, nýbrž vytvořit strategickou vizi a poskytnout jasnou představu o dlouhodobém směřování a konkrétních možnostech přechodu k emisní neutralitě. Sdělení nabízí osm možných scénářů snižování emisí skleníkových plynů v rozmezí od 80% snížení až po čistou uhlíkovou neutralitu do roku 2050.
„Dokument odpovídá na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu z října 2018, kde je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 označeno jako nezbytné k udržení nárůstu globální teploty pod 1,5°C v souladu s Pařížskou dohodou,“ upřesnil náměstek Vladislav Smrž. „Souhlasíme s hodnocením Evropské komise, že dosažení tohoto ambiciózního cíle není jen v rukou samotné EU s přibližně 10% podílem na globálních emisích, ale i všech dalších států světa a především nejvýznamnějších světových emitentů.“
Zástupci všech 196 států světa jednali ve dnech 2. - 15. prosince 2018 v polských Katovicích na zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Výsledkem katovického jednání bylo přijetí podrobných pravidel pro provádění Pařížské dohody o změně klimatu. Jedná se především o způsob vykazování plnění a hodnocení národních redukčních závazků (NDCs), tedy cílů jednotlivých států. „Jsem rád, že se podařilo dosáhnout hlavního cíle, tedy schválení prováděcích pravidel pro Pařížskou dohodu, která nyní může být naplňována,“ poznamenal náměstek Smrž.
Na národní úrovni má ČR schválenou Politiku ochrany klimatu v ČR, jež uvažuje scénáře, které vedou ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 oproti roku 1990. „Mělo by být nadále ponecháno na rozhodnutí členských států, jakým způsobem sladí své dlouhodobé strategie s dlouhodobou strategií EU,“ uvedl náměstek Smrž. (21. 12. 2018)
