ČNB rozhodla o stabilitě a pokračování intervencí
Pavel Peterka, hlavní ekonom Roklen
Bankovní rada ČNB v novém složení na svém prvním měnověpolitickém zasedání rozhodla dle očekávání pro stabilitu sazeb. Úrokové sazby tak i přes vysokou míru inflace zůstávají stále na stejných hodnotách. Nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba je tak stále na úrovni 7 %. Rada dále rozhodla o pokračování devizových intervencí ve prospěch silnější koruny. Bohužel, stejně jako doposud, nevíme, v jakém objemu popř. k jaké výši kurzu, budou intervence cílit.
ČNB disponuje velkým objemem devizových rezerv i díky intervencím z let 2013 až 2017, kdy naopak rada držela slabší kurz koruny. Problémem můžou být stále sílící tlaky na oslabení koruny, které si žádají stále větší objem intervencí, aby byl kurz koruny udržen na současných hodnotách. Je proto možné, že na dalších zasedáních bude muset rada k nevoli některých členů přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb, které by opět vytvořilo tlak na pevnější korunu.
Prvního měnověpolitického jednání současné bankovní rady se vcelku netradičně zúčastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura, který plnil pouze poradní roli a na konečném rozhodnutí se nepodílel. Pozvání ministra financí na zasedání je v souladu s přístupem nového guvernéra ČNB Aleše Michla k boji s vysokou inflací. Guvernér po svém jmenování vydal několik prohlášení, kde zdůrazňoval klíčovou roli fiskální politiky vlády při boji s inflací.
Vysoké veřejné výdaje jsou jedním z důvodů růstu cen, který všichni v posledních měsících zaznamenali. I proto nový guvernér zdůrazňuje nutnost spolupráce měnové politiky v režii ČNB a fiskální politiky v režii vlády. K ovlivnění sestavení a plnění státního rozpočtu ale nemá guvernér oficiálně mandát. Jeho role je tak pouze poradní. Podobně jako je poradní role ministra financí na zasedání rady ČNB.
Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 7 %
Komentář Tomáše Kudly, obchodního ředitele pro ČR a SK společnosti Ebury
Přestože ohledně výsledku dnešního zasedání panovala velká nejistota, v posledních týdnech se vzhledem k vyjádřením jednotlivých členů rady jevilo pravděpodobnější právě ponechání sazeb na současné úrovni 7 %. Podle dosavadní rétoriky členů rady ČNB se zdá, že jejich další rozhodnutí se budou odvíjet hlavně od aktuálních makroekonomických dat, jako je hospodářský růst, míra inflace a další ukazatele. To znamená, že ČNB i přes současnou rétoriku může v návaznosti na tato data na svém dalším zasedání sazby zvýšit.
Větší změnu v dosavadní rétorice ČNB by mohlo způsobit například výrazné omezení či ukončení dodávek plynu z Ruska, které by vedlo k významnému inflačnímu šoku. Utažení ruských kohoutků by totiž znamenalo rapidní nárůst cen za energie – nejen plynu, ale také ropy a dalších komodit.
Dnešní rozhodnutí by nemělo mít vliv na aktuální kurz české koruny. Podobný výsledek by však mělo i případné zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu. Důležitější než samotné rozhodnutí bude komentář guvernéra Aleše Michla k průběhu jednání bankovní rady a k výhledu do budoucna. Záležet bude také na intervencích na devizovém trhu, ve kterých ČNB i nadále pokračuje. Pokud by totiž v blízké době intervenovat přestala, došlo by k oslabení kurzu koruny a také navýšení importované inflace.
Základní úroková sazba v dohledné době klesat nebude
V rámci svých snah o zkrocení inflace letos Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu již čtyřikrát, naposledy v červnu o výrazných 1,25 procent. Dnes se tak mělo stát popáté, Rada ČNB se na tomto kroku ale nakonec neusnesla. Základní úroková sazba je však již nyní na hodnotě 7 procentního bodu, což je oproti konci minulého roku bezmála dvojnásobek. Klesat přitom v dohledné době nebude, naopak se očekává další zvyšování úrokové sazby a s ní cen úvěrů včetně hypoték.
„I s tím, jak dále rostou ceny nemovitostí a bezprecedentně stoupají životní náklady domácností, si jich novou hypotéku může dovolit jen asi polovina ve srovnání s loňským rokem. I splácení se výrazně zdraží i těm, komu letos vyprší fixace. Oproti 1,8 procenta z před pěti lety je dnes úroková sazba čtyřnásobná. Lidé, kteří u 3 milionové hypotéky při splatnosti 30 let spláceli 10 790 Kč, zaplatí při sazbě 7 % téměř 20 000 Kč měsíčně (19 959 Kč). Lidé by se měli zajímat především o podmínkách refinancování, kde úrokové sazby mohou být výrazně níže, než je aktuální hlavní sazba ČNB,“ vysvětluje Daniel Gorol, hypoteční analytik ze společnosti Ušetřeno.cz. (4.8.2022)