ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

ČNB na dnešním (20.3.) jednání snížila úrokové sazby o 0,5 p.b., zvolila tak opatrnější přístup k uvolňování měnové politiky, patrně z důvodu obav z dalšího oslabení koruny a také ze stále zvýšené inflace v oblasti služeb. Hlavní sazba ČNB se tak dostala na 5,75 % a je nejnižší od května roku 2022. Trh i analytici po nižších inflačních číslech prvních dvou měsíců roku čekali, že by ČNB mohla tempo snižování sazeb zrychlit, po komentářích představitelů ČNB v minulém týdnu však očekávání přehodnotili a dnešní pokles sazeb o 0,5 p.b. byl tak poměrně jednomyslně předpokládán jak analytiky, tak i trhem. Dnešní samotné snížení sazeb by tak nemělo mít zásadnější dopad na kurz koruny.

Dnešní rozhodnutí centrální banky se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB, resp. 3M Priborem. Lze tak očekávat další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů, kde se průměrná sazba u korunových úvěrů dostala v lednu na 8 %, což byla nejnižší úroveň od poloviny roku 2022. Také úrokové sazby u vkladů se budou snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB, což indikuje již vývoj vkladových sazeb s dohodnutou splatností, a to jak u domácností, tak firem. Pro hypoteční sazby dnešní rozhodnutí centrální banky jen potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je již promítnuto do tržních sazeb delších splatností. Ty začaly klesat již závěrem minulého roku z titulu očekávání rychlejšího snižování sazeb ze strany centrálních bank. Tržní sazby delších splatností se tak nacházejí nejníž od přelomu let 2021 a 2022, což otevřelo prostor i pro snižování hypotečních sazeb. Dnešní rozhodnutí ČNB tak zapadá do dlouhodobějších očekávání a zahájený pokles hypotečních sazeb tak bude pokračovat, ačkoli delší sazby od poloviny března mírně rostou. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostaly se na 5,36 %, tj. na nejnižší úroveň od června 2022.

Do konce roku je v tržních sazbách zaceněn pokles sazby ČNB na zhruba 3,25 %, zatímco po posledním jednání se tato očekávání pohybovala mírně pod 3% hranicí. Trh tak do jisté míry reflektoval signály přicházející od představitelů centrální banky, kteří několikrát opakovali, že sazby se nebudou snižovat letos i při poklesu inflace tak rychle. Analytici jsou v současnosti ohledně rychlosti poklesu sazeb opatrnější a očekávají hlavní sazbu ČNB koncem roku v rozmezí 3,5 až 4 %. V kontextu opatrnějšího přístup ke snižování sazeb, který ČNB dnes zvolila, se tak zdají být tato očekávaní reálnější. 

Aktualizace po tiskové konferenci

Tisková konference po dnešním měnovém jednání se nesla v jestřábím duchu. Guvernér Michl zmínil, že ČNB bude dále ve snižování sazeb opatrná, měnová politika bude dále restriktivní a proces poklesu sazeb může být zastaven, pokud se inflace nebude vyvíjet v souladu s odhady. Jestřábí vyznění tiskové konference plyne i přes to, že dva členové bankovní rady podpořili razantnější pokles sazeb o 0,75 p.b (patrně J. Frait a T. Holub), zatímco na únorovém jednání byl tento hlas jen jeden. Kurz koruny tak mírně posílil pod 25,2 Kč za euro. Výhled na budoucí sazby trh přecenil po tiskové konferenci mírně nahoru a na konci letošního roku je v tržních sazbách zaceněna sazba ČNB kolem 3,3 %. 

Na tiskové konferenci zaznělo:

■ Inflace poklesla k 2% cíli, bankovní rada však stále na výhledu prognózy spatřuje proinflační rizika, proto bankovní rada chce vytrvat v přísné měnové politice a ke snižování sazeb bude přistupovat opatrně. 

■ Proinflačním rizikem je pomalejší pokles inflačních očekávání, vyšší setrvačnost u cen služeb a také slabší kurz koruny. Protiinflačním rizikem je pak slabší ekonomický vývoj v zahraničí. 

■ Rychlost dalšího snižování sazeb se tak bude odvíjet od setrvalosti nízkoinflačního prostředí. A. Michl opět zopakoval, že proces snižování sazeb může být kdykoliv zastaven, pokud se vývoj inflace, a zejména její jádrová část, nebude vyvíjet v souladu s predikcí. Dle guvernéra Michla boj s inflací nekončí. 

■ Guvernér Michl zmínil, že ČNB chce v květnu představit analýzu výpočtu neutrální sazby r*, a tato sazba bude patrně vyšší, než očekává současná zimní prognóza. Oproti minulé tiskové konferenci A. Michl více akcentoval proinflační působení slabé koruny a v otázkách a odpovědích pak zmínil, že další oslabení koruny by ČNB neviděla ráda.

Minulá tisková konference po únorovém jednání ČNB vyzněla pro trh v holubičím duchu a kurz koruny po ní oslabil, což nebylo z pohledu ČNB žádoucí. Dnes bylo patrné, že ČNB nechce tento scénář zopakovat. Signály konference tak byly jednoznačné a nesly se v jestřábím duchu. Hlavní sdělení guvernéra Michla akcentovalo, že ČNB chce sazby snižovat nadále velmi opatrně a preferuje mít přísnější měnovou politiku ve světle možných proinflačních rizik. 

V tomto kontextu se tak zdá pravděpodobné, že ČNB ani v budoucnu tempo poklesu sazeb nezrychlí a bude je snižovat maximálně o půl procentního bodu, a to i na příštím jednání začátkem května. Ačkoli se situace bezesporu může změnit ve světle nových dat, vývoje kurzu koruny a také výhledu na pokles sazeb v zahraničí, obecně se však zdá, že pokud ČNB nezrychlila tempo snižování sazeb dnes, kdy klesá z vysokých úrovní, je menší šance, že k tomu přistoupí na příštích jednáních. Na samotném květnovém jednání pak bude klíčové představení neutrální sazby, které pak může změnit současná očekávání trhu, že se sazby ČNB v příštím roce ustáli kolem 3% úrovně, viz graf. (21.3.2024)