ČNB ukončila intervenční režim, koruna oslabuje

Komentář Pavla Peterky, Ředitele pro strategii a hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen

Na dnešním měnověpolitickém zasedání ČNB formálně ukončila intervenční režim, který běžel od května roku 2022. Dle slov guvernéra Michla se jednalo opravdu pouze o formální ukončení v souladu s transparentností instituce, protože ČNB už od října 2022 na devizovém trhu proti oslabení koruny neintervenuje. V době ukončení intervenčního režimu byl znovu zahájen program odprodeje části výnosu z devizových rezerv.

Informace k tomu, zda byly odprodeje zahájeny a v jakých objemech se plánuje ČNB pohybovat, odmítá celá bankovní rada poskytovat. Aleš Michl zdůraznil, že stále platí věta, že centrální banka bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu z principu dále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny, které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu, a to kdykoliv uzná bankovní rada za vhodné.

Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. Lze předpokládat, že koruna bude dále oslabovat. Guvernér na tiskové konkurenci zdůraznil, že silný kurz koruny je pro bankovní radu stále podstatný, a to navzdory rozhodnutí o formálním ukončení intervenčního režimu. Ani toto prohlášení prozatím nezastavilo pokračující oslabení koruny. Trhy výsledek dnešního zasedání vnímají jako připravení si cesty k uvolnění měnové politiky, což vedlo k opuštění korunových pozic, které dlouhé měsíce nabízely zajímavé výnosy.

Česká národní banka dále dle očekávání rozhodla ve prospěch stability sazeb. Zásadní změnou je, že pro stabilitu hlasovalo poprvé všech sedm členů bankovní rady. Guvernér Michl na otázky o možnosti snížení sazeb odpovídal velmi opatrně, což trhy příliš neuklidnilo. Na jedné straně zdůraznil proinflační rizika a vyšší výhled jádrové inflace v dalším roce, který nedovoluje uvažovat o snížení sazeb. Na straně druhé připustil, že jsou v současné chvíli na stole varianty snížení, stability i zvýšení sazeb. Záležet bude na reálném vývoji ekonomiky a klíčových makroekonomických dat.

Současné rozpoložení v bankovní radě navíc ukazuje, že nemusí dojít k naplnění trhy očekávanou klesající trajektorií sazeb. Sazby v dalším čtvrtletí by se tak měly pohybovat nad hodnotami v základním scénáři prognózy. Ten ukazuje na pokles sazeb již ve třetím kvartále letošního roku. Nelze proto vyloučit, že k prvnímu snížení úrokových sazeb ČNB dojde ještě letos. Navzdory usilovně opakované větě o ponechání úrokových sazeb na vyšší úrovni po delší dobu. Dvoutýdenní repo sazba by de facto byla ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s prognózou vyšší i za předpokladu snížení sazeb. V Roklen předpokládáme, že k takovému kroku by se ČNB odhodlala pouze za předpokladu podstatně lepšího vývoje cen a dalších klíčových makroekonomických indikátorů.

V rámci nové prognózy, kterou dnes ČNB představila, nedošlo k výrazným změnám v oblasti očekávaného vývoje inflace. Pro letošní rok je nově předpokládaná průměrná meziroční inflace na úrovni 11 % ve srovnání s 11,2 % z minulé prognózy. Pro rok 2024 nedošlo ke změně, a ČNB tak stále očekává průměrnou inflaci na úrovni 2,1 %, tedy na inflačním cíli. Ke změně došlo v předpokládaném vývoji tuzemské ekonomiky. Očekávaný reálný meziroční růst HDP v roce 2023 oproti minulé prognóze klesl o 0,4 procentního bodu na 0,1 %, což potvrzuje pokračující stagnaci české ekonomiky. K revizi růstu ekonomiky směrem dolů došlo i pro rok 2024. Konkrétně o 0,7 procentního bodu na 2,3 %.

Dnes a v dalších dnech se v návaznosti na rozhodnutí ČNB a na následnou tiskovou konferenci připravme na vyšší volatilitu na měnových párech s korunou. Zvýšená volatilita by měla vytvořit prostor pro výhodné nákupy zahraničních měn. (3.8.2023)