Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 9. května 2019 schválila letošní druhou Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. V jejím shrnutí se uvádí:
Inflace se letos bude nacházet v horní polovině tolerančního pásma, na horizontu měnové politiky se vrátí k 2% cíli ČNB. Na začátku letošního roku se inflace zvýšila (v březnu dosáhla 3 %). K růstu cen stále nejvíce přispívala jádrová inflace, která počátkem roku ještě dále vzrostla. V tom se odrážely přetrvávající fundamentální cenové tlaky. Významně se vedle toho projevilo také zrychlení růstu regulovaných cen a obnovení růstu cen potravin. Uvedené faktory budou udržovat inflaci na zvýšené úrovni i ve zbytku letošního roku. Celkové inflační tlaky nicméně již polevují především vlivem dočasného odeznění proinflačního působení dovozních cen. Také domácí inflační tlaky se přitom začínají zmírňovat, a to v souvislosti s postupně se snižující mzdovou dynamikou a zvolněným růstem ekonomické aktivity.
V návaznosti na to se inflace začátkem příštího roku sníží, což bude podpořeno též odezněním aktuálně vysoké dynamiky regulovaných cen. K poklesu inflace k 2% cíli ČNB přispěje i další zpřísnění měnové politiky v kurzové i úrokové složce. Z hlediska struktury cenového vývoje dojde v nejbližším období k dalšímu zrychlení růstu regulovaných cen, a to vlivem zdražení elektřiny, zemního plynu a tepla. Také dynamika cen potravin se zvýší v návaznosti na nárůst cen potravinářských komodit.
Naopak jádrová inflace se postupně sníží vlivem zmírnění celkových inflačních tlaků. Ceny pohonných hmot budou odrážet předpokládané snižování korunových cen ropy; ve druhé polovině letošního roku se proto začnou meziročně snižovat a v poklesu setrvají i po většinu příštího roku.
Růst české ekonomiky po loňském zpomalení letos dosáhne 2,5 %, v příštím roce jeho tempo mírně zrychlí. Růst HDP bude v letošním roce nadále tažen všemi složkami domácí poptávky. Solidní dynamika spotřeby domácností bude podpořena pokračujícím, byť postupně zvolňujícím, růstem jejich příjmů. Zvyšující se poptávka a zřetelný nedostatek volné pracovní síly motivují tuzemské firmy k investicím, které přispívají k růstu efektivity práce. Také vládní investiční výdaje dále porostou, a to zejména v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letošním roce přispívat i prostřednictvím zvýšení platů ve veřejné sféře, důchodů a sociálních dávek. Čistý vývoz naopak bude letos ekonomický růst brzdit v návaznosti na zpomalený růst zahraniční poptávky a přetrvávající kapacitní omezení v tuzemské ekonomice. V příštím roce záporný příspěvek čistého vývozu k růstu HDP odezní vlivem zvýšené dynamiky vývozu. Trh práce se nachází za svým vrcholem, napjatá situace na něm však přetrvává. Dynamika mezd se ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni bude snižovat jen zvolna, mimo jiné i v důsledku lednového zvýšení minimální mzdy. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká, což brání jejímu dalšímu poklesu. V návaznosti na nedostatek volné pracovní síly a zvolněný růst ekonomické aktivity pomaleji poroste i celková zaměstnanost.
Kurz koruny bude na prognóze postupně posilovat. Prognózovaná trajektorie kurzu zohledňuje strnulost jeho vývoje od druhého čtvrtletí minulého roku. Prognóza kurzu očekává pro druhé čtvrtletí 2019 jeho posílení na hodnotu 25,5 CZK/EUR. I v dalším průběhu roku 2019 bude koruna dále postupně zpevňovat, a to v důsledku výrazně kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně a pokračující reálné konvergence české ekonomiky spojené se stabilně rostoucí efektivitou práce. Kurz tak postupně posílí lehce pod 25 CZK/EUR na konci letošního roku. V roce 2020 tempo posilování zvolní v návaznosti na zahájení normalizace měnové politiky ECB a koncem roku se kurz přiblíží ke 24,6 CZK/EUR. Také vůči dolaru koruna zpevní, přičemž se do vývoje CZK/USD promítne očekávané lehké posilování eura vůči dolaru.
S prognózou je konzistentní nejprve zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020. Nárůst sazeb na začátku prognózy je reakcí především na přetrvávající domácí inflační tlaky a na růst dovozních cen. Ve stejném směru bude působit postupný průsak zvýšené dynamiky regulovaných cen do ostatních složek inflace. Následná přibližná stabilita domácích sazeb do poloviny roku 2020 odráží především přetrvávající záporné úrokové sazby v eurozóně.
Bankovní rada ČNB na květnovém měnovém jednání jednomyslně zvýšila 2T repo sazbu o 25 bazických bodů na 2 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 3 % a diskontní sazby na 1 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 3. května 2019.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace jako zhruba vyrovnaná. Riziko představuje výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají také dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Nejistota je spojena i s budoucím vývojem kurzu koruny. Celá zpráva je na webových stránkách ČNB.(10.5.2019)
