Komentář Lukáše Kovandy
Česká národní banka dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na úroveň rovných pěti procent. Základní sazba tak bude s účinností od zítřka nejvyšší od konce listopadu roku 2001.
ČNB zvýšením základní sazby na nejvyšší úroveň za posledních více než dvacet let bojuje s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska. Tato „válečná inflace“ se sčítá s inflací pandemickou, která již sama o sobě atakovala dvouprocentní úroveň. Inflace tak v některých letošních měsících může navzdory dnešnímu zvýšení sazeb atakovat dokonce nevídanou až šestnáctiprocentní úroveň. Celoročně bude inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let.
Trh spekuloval, že ČNB dnes zvýší sazbu dokonce na 5,25 procenta. Toho se ale její bankovní rada zjevně zalekla, neboť příliš vysoké úroky mají dusivý dopad na ekonomiku. Tu už nyní bude tížit právě vysoká inflace a také dopady válečné vřavy na Ukrajině. Pokud se však tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících.
Od přelomu let 2022 a 2022 by měl začít pokles sazeb, jejž si vynutí citelný útlum, ba recese české ekonomiky.
Důchodci se letos dočkají ještě třetí valorizace, připouští už i ministr Jurečka
Třetí valorizace by byla kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině, inflace je totiž tak rychlá, že by měly být splněny podmínky právě i pro druhou mimořádnou valorizaci.
Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.
Důchodci se kvůli tomuto nečekaně rychlému růst cen, podpořenému nyní válkou na Ukrajině, podle všeho dočkají ještě letos druhé mimořádné valorizace, celkově tedy třetí. Možnost třetí valorizace nově připouští také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Důchody byly letos valorizovány, jak je obvyklé, v lednu a budou v rámci mimořádné valorizace navýšeny od letošního června, kdy stát důchodcům přidá v průměru 1017 korun.
Podmínky pro mimořádnou valorizaci se splnily letos v lednu, kdy došlo k růstu příslušného podkladového inflačního ukazatele o pět procent v porovnání s červnem 2021, což je poslední měsíc, který zohledňuje letošní lednová řádná valorizace. Jestliže bude pokračovat letošní silná meziměsíční dynamika inflace, která byla zatím patrná jak u čísel za leden (kdy se kvůli přeceňování dala čekat), tak ale i za únor, už nejspíše letos v červnu nebo červenci budou splněny podmínky pro druhou letošní mimořádnou valorizaci. K té musí ze zákona opět dojít v pátém měsíci od splnění podmínek pro ni, tedy letos v listopadu nebo prosinci.
Je pravděpodobné, že druhá mimořádná valorizace by byla procentuálně nižší než první mimořádná valorizace, kterou představuje nárůst zásluhové části penze o 8,2 procenta. Základní výměra, kterou mají všichni důchodci stejnou (3900 korun), se mimořádnou valorizací nenavyšuje.
Jeden příklad za všechny. Člověk, který nyní pobírá důchod 16 000 korun měsíčně si díky červnové mimořádné valorizaci přijde navíc na 993 korun. Od června tedy bude pobírat 16 993 korun. Pokud by pro druhou mimořádnou valorizaci byly splněny podmínky už letos v červnu, bude se příslušným způsobem navýšený důchod vyplácet od listopadu 2022. Jestliže bude nárůst zásluhové části na základě inflačního vývoje mezi letošním lednem a červnem odpovídat například 5,5 procenta, v listopadu se člověk s uvedeným důchodem 16 993 korun dočká navýšení o dalších 720 korun. Důchod takového člověka tedy bude činit 17 713 korun a bude tak hned o 1713 korun vyšší, než je nyní.
Pohonné hmoty v ČR zdražují, ale měly by zlevnit
Zejména pokud Putin opravdu „cukne“ a nebude žádat za ropu či plyn rubly – včera v tomto smyslu hovořil s německým kancléřem.
Benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu zdražil o 16 haléřů na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 Kč/l. Změna cen je výsledkem nárůstu z konce minulého týdne a mírného poklesu v tomto týdnu od pondělí do středy. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
V příštích sedmi dnech pohonné hmoty v ČR zlevní, a to k úrovni 43,30 koruny za litr v případě benzínu a k úrovni kolem 46,00 koruny za litr v případě nafty, pokud tedy nedojde k závažnému vyhrocení dění kolem války na Ukrajině a souvisejících sankcí Západu i ruských odvetných opatření. Důvodem předpokládaného zlevnění je pokles cen ropy Brent na světovém trhu, pokles cen velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu a také citelné zpevnění koruny vůči dolaru.
Koruna zpevňuje vlivem očekávaného dalšího výrazného zpřísnění měnové politiky České národní banky, k němuž dojde už dnes – nelze vyloučit růst základní sazby o 0,75 procentního bodu na 5,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2001.
Českou měnu zpevňuje také stoupající naděje na blízký průlom v mírových jednáních Ruska a Ukrajiny a také zprávy o stahování ruských vojsk od ukrajinské metropole Kyjeva.
Ropa bezprostředně zlevňuje v důsledku záměru USA uvolnit až 180 milionů barelů ze svých strategických rezerv. Ve zlevňování cen ropy a velkoobchodních paliv se projevuje také zmíněná rostoucí naděje na průlom v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou.
Nově k poklesu cen ropy i paliv přispívají také signály, že Rusko by mohlo nadále pokračovat v prodeji ropy a plynu evropským zemím v euru.
Ruský prezident Vladimir Putin se měl v tomto smyslu včera vyjádřit v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Od poloviny minulého týdne přitom Rusko uvádělo, že bude za svůj plyn žádat platbu v rublech. Ještě včera před zmíněným telefonátem uvádělo, že rubly bude žádat také za ropu a další suroviny typu uhlí. Trh ovšem nyní do cen započítává spíše variantu pokračující prodeje plynu a dalších surovin v eurech, neboť například velkoobchodní cena plynu v EU se dnes po otevření burzy propadla o zhruba desetinu.
Zpřísňují podmínky hypoték. Další tisíce Čechů tak budou muset na hypotéku zapomenout
Už v pátek se Čechům zase o něco sníží šance získat hypotéku. Česká národní banka totiž zpřísní limity úvěrových ukazatelů pro poskytování hypoték. Přísnější podmínky ztíží nebo znemožní přístup k hypotéce až desetině žadatelů.
Česká národní banka ovšem již zítra také dále citelně navýší své základní úrokové sazby, dost možná až nad úroveň pěti procent. ČNB tak chce bojovat se stále rapidnější inflací.
Přitom už nyní na hypotéky nedosáhne zhruba třetina žadatelů. Kvůli zmíněnému zpřísnění podmínek a dalšímu růstu úroků ČNB na hypotéku brzy na hypotéku nedosáhne ovšem hned celá polovina žadatelů.
Průměrná sazba hypoték se totiž v blízké době ocitne na úrovni kolem šesti procent, což je nejvyšší hodnota od přelomu tisíciletí. Navíc právě dojde ke zpřísnění podmínek poskytování hypoték. K němu poprvé v historii pozítří dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které nyní jednotlivé obchodní banky už prostě musí respektovat, neboť právě má zákonnou povahu, sestává ze sady opatření.
Zatímco nyní například banky mohou poskytovat hypoteční úvěr v objemu až 90 procent hodnoty zastavené nemovitosti, od pozítří to bude až jen do 80 procent. Výjimku budou ovšem mít mladí lidé do 36 let – pro ně stále jako horní hranice platí mez 90 procent.
Putin bude rubly žádat asi i za obilniny, hnojiva, uhlí, ropu, kovy či dřevo
Česko se může s Ruskem soudit, propuštění hrozí stovkám tisíc lidí.
Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.
Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. Ro je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.
Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jedná se totiž o porušení smluv.
Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců. (31.3.2022)
