Jsou známy již ve starověku. V Ninive byla při vykopávkách nalezena plankonvexní č. broušená z křišťálu, pocházející asi ze 7. století př. Kr. Aristofanes se zmiňuje v komedii „Oblaka“ o č. z křišťálu jako o zapalovači (sluneč. paprsky). Č. v podobě kulového vrchlíku zná arabský spisovatel Abu Ali Al-Hasen (kol r. 1038), také R. Bacon se r. 1267 zmiňuje o č.