V Egyptě skončila letošní klimatická konference OSN a přinesla historický průlom v otázce klimatické spravedlnosti. Svět se po mnoha letech dohodl na zřízení fondu pro financování klimatických škod. Vyspělé země s vysokými emisemi budou prostřednictvím fondu přispívat na úhradu škod způsobených dopady klimatické krize v nejzranitelnějších částech světa. Prostředky z fondu budou určeny zemím, které pociťují dopady změny klimatu nejpalčivěji, přestože se dosud na kumulaci skleníkových plynů v atmosféře podílely nejméně. Zřízení fondu je tak krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace a významným posunem směrem k principu “znečišťovatel platí”.
Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP 27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko. Ani letos totiž světoví lídři nedokázali výslovně pojmenovat hlavní příčinu klimatické krize, fosilní paliva. Text závěrečné deklarace ukazuje opět pouze na uhlí a místo ukončení jeho využívání požaduje stále pouze útlum. Konferenci se tak nepodařilo vyplnit mezeru, kterou v úsilí o snižování emisí zanechala už loňské dohoda z Glasgow. Ani tam se nepodařilo zahrnout do formulace i ostatní fosilní paliva, ropu a plyn. Ani letošní text navíc nepožaduje odchod od uhlí, nýbrž pouze jeho “útlum”. Rozšíření závěrů na všechna fosilní paliva prosazovala mj. Evropská unie pod vedením českého předsednictví, ale také USA, Velké Británie nebo Indie. Proti byly zejména Rusko a Saúdská Arábie.
Evropská unie během klimatické konference oznámila zvýšení svého cíle pro rok 2030. Namísto snížení emisí alespoň o 55 % ohlásila cíl snížit emise o 57 %. Nevládní organizace ale považují za adekvátní ambici EU pro udržení oteplení na hranici 1,5 °C spíše 65 %. Neexistence silné mezinárodní dohody v oblasti útlumu fosilních paliv tak podtrhuje nutnost dostát ambiciózním cílům alespoň na úrovni jednotlivých států.
Jitka Martínková, účastnice COP 26 a COP 27 za Klimatickou koalici, řekla: “Zřízení fondu pro ztráty a škody je obecně dobrou zprávou, je ale potřeba vhodně nastavit jeho fungování. V oblasti snižování emisí je ale konference debakl a návrat v čase o rok zpět. Pokud byl po Glasgow cíl 1,5 °C na kapačkách, dnes upadl do kómatu. Velmi špatnou zprávou je hlavně to, že ještě v roce 2022 nedokáží světoví lídři ani pojmenovat příčinu klimatické krize, tedy spalování fosilních paliv. Bez zásadního útlumu nejen uhlí, ale i ropy a plynu v následujících letech není dosažení cíle 1,5 °C možné. Neřešené emise navíc dále prohlubují klimatické škody i finanční náklady s nimi spojené. Svět je tedy opět odkázán hlavně na individuální závazky jednotlivých států, zejména zemí ze skupiny G20. Evropa by si měla dát velký pozor hlavně na nové kontrakty pro dodávky fosilního plynu.”
Miriam Macurová, expertka na klimatickou politiku v Greenpeace ČR, řekla: “Ačkoli byla klimatická konference v Egyptě označována za implementační, či za konferenci o Africe, přinesla jen málo bodů, které by bylo možné implementovat a provést. Je také zřejmé, že výsledky konference jsou diktovány hlasy fosilních a korporátních lobbistů, a nikoli potřebami a voláním těch nejzranitelnějších. Klimatická spravedlnost nebude dosažena bez splnění a zvýšení závazků v oblasti financování a adaptace na změnu klimatu, bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv a bez toho, aby bohaté země zaplatily za ztráty a škody způsobené nejzranitelnějším komunitám.”
Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni a účastník COP27, řekl: „Vytvoření nového fondu, který by měl formou grantů podporovat komunity, které strádající v důsledku klimatické změny nejvíce, je dobrou zprávou. Teď jde o to, aby se to stalo rychle, a aby mechanizmus nebyl nastaven tak, že se k financím reálně dostanou jen ministerstva, banky a agentury OSN, které nejsou v přímé pomoci lidem nejefektivnější,“ dodává.” (20.11.2022)