Covid-19 ve vyspělých zemích: více dětí padá do chudoby

UNICEF varuje, že míra dětské chudoby zůstane v rozvinutých zemích na úrovni před pandemií covid-19 nejméně po dobu dalších pěti let. Podle nové zprávy UNICEF přitom byla v zemích OECD a EU na podporu dětí a rodin vychovávajících děti během první vlny pandemie přidělena pouze 2 % vládních finančních úlev a podpory.
Zpráva Supporting Families and Children Beyond COVID-19: Social Protection in High Income Countries od výzkumného centra UNICEF Innocenti zkoumá sociální a ekonomický dopad pandemie na děti ve 41 zemích s vysokými příjmy na základě šesti ukazatelů: riziko dětské chudoby, dětská úmrtnost, podíl nepracujících, nestudujících a na zaměstnání se nepřipravujících mladistvých (NEET), skóre čtenářské gramotnosti, počet sebevražd mladistvých a počet vražd spáchaných na dětech. Zaměřuje se také na počáteční reakce vlády na krizi a zabývá se otázkou, jak lze optimalizovat budoucí politická opatření tak, aby lépe podporovala práva dětí.
Zpráva ukázala, že ze 41 sledovaných zemí má Česká republika poměrně vysokou míru sebevražd mladistvých. Počet sebevražd na 100 000 mladistvých ve věku 15-19 let u nás stoupl na 8,3, což je nejvíce ve střední Evropě. Vysoký počet sebevražd na 100 000 mladistvých je také v Litvě (9,1), v Norsku (10,1) a na Islandu (18,4). Sebevraždy oproti tomu nejméně páchají mladí lidé v Lucembursku (0), na Kypru (1,3), v Řecku (1,3) a v Dánsku (1,4).
Úmrtnost dětí ve věku 5-14 let je v České republice na úrovni 0,81 na 1000 dětí, což je méně než celkový průměr (1). Nejnižší je úmrtnost dětí v Lucembursku (0,36), Dánsku (0,5) a Norsku (0,63). Naopak nejvyšší úmrtnost na 1000 dětí je v Mexiku (2,47), Turecku (1,95) a Bulharsku (1,68).
Zpráva se také zaměřila na to, jak dlouho byly v rozvinutých zemích během první vlny pandemie uzavřeny školy. Od konce ledna do konce července 2020 byly v České republice zavřené školy po dobu 102 dní, což je méně než na Slovensku (138 dní) a v Polsku (142 dní), ale více než v Německu (62 dní) a Rakousku (79 dní).
„Rozvinuté země mají velmi malou zkušenost s řešením zdravotních krizí, s přetížením nemocnic, omezováním volného pohybu obyvatel nebo uzavíráním pracovišť a škol. Tyto výjimečné podmínky vytvářejí nové a vážné výzvy pro ekonomiku a společnost všech rozvinutých zemí, včetně dětí," uvedla Gunilla Olssonová, ředitelka výzkumného centra UNICEF Innocenti.
„Výše finanční pomoci určené přímo dětem a rodinám neodpovídá závažnému dopadu pandemie ani tomu, jak dlouhodobý je její očekávaný dopad."
Podle zprávy UNICEF byla v reakci na pandemii covid-19 od února do konce července 2020 v rozvinutých zemích vynaložena rekordní částka 10,8 bilionu USD, z čehož přibližně 90 % připadlo na finanční úlevy pro podniky. Ačkoli je podpora podnikání nezbytnou součástí reakce na krizi, k nejvíce opomíjeným dětem a jejich rodinám se nedostane, což znamená, že ti nejzranitelnější budou zasaženi nejvíce.
„I když děti nepatří mezi skupiny, které nákaza covid-19 ohrožuje bezprostředně, je nutné zajistit, aby mohly pokračovat ve výuce, aby netrpěly výpadky lékařské péče a aby byly chráněny před násilím a zneužíváním. To se týká zejména nejzranitelnějších dětí bez stabilního ekonomického a rodinného zázemí," upozornila Pavla Gomba, ředitelka české pobočky UNICEF.
Přibližně jedna třetina zemí OECD a EU zahrnutých ve zprávě během první vlny pandemie nezavedla žádná opatření zaměřená konkrétně na podporu dětí. V zemích, které investovaly do intervencí sociální ochrany pro děti a rodiny - včetně péče o děti, stravování ve škole a rodinných přídavků - většina opatření trvala v průměru pouze tři měsíce. Zpráva konstatuje, že krátkodobá povaha tohoto opatření je zcela neadekvátní pro řešení této závažné krize a z ní vyplývajících dlouhodobých rizik dětské chudoby.
„Žádáme vlády, aby společně s podporou podnikání posílily sociální ochranu dětí," dodává Olssonová. "Silnější a dlouhodobá opatření zaměřená na rodinu musí zahrnovat kombinaci podpory příjmů a úlev pro nejchudší rodiny (například příspěvky na stravu, péči o děti, prominutí nájmu nebo hypotéky), která vytvoří silnější základy pro to, aby se všechny děti a jejich rodiny mohly vzpamatovat z této krize."
Zpráva navrhuje postupy, které pomohou najít lepší rovnováhu mezi uspokojením potřeb rodin s dětmi a nezbytnou podporou podnikání, včetně strategií na ochranu dětí a rodin:
- Vyvážit současné finanční úlevy za účelem zvýšení výdajů na sociální ochranu dětí. Veřejné a soukromé náklady spojené s poklesem životních podmínek v dětské populaci budou dlouhodobé a vysoké, protože v průběhu času poroste poptávka po intenzivnějších sociálních intervencích.
- Konkrétně zmírnit kritéria nastavená u stávajících podpůrných opatření, včetně podmínek pro zaměstnávání, sociální příspěvky a ubytování, aby všechny zranitelné rodiny s dětmi - například nezaměstnaní a matky samoživitelky - měli přístup k podpoře.
- Diverzifikovat opatření v oblasti sociální ochrany tak, aby pokryla celou řadu potřeb dětí a jejich rodin během pandemie, včetně podpory příjmu, stravování ve škole, péče o děti, zdravotní péče a úlev na úhradě nájemného nebo hypotéky.
- Zajistit v pokoronavirové době inkluzivní rodinná opatření na ochranu dětí před chudobou a vedoucí ke zlepšení životních podmínek všech dětí.
- Stávající opatření na podporu podnikání mohou zahrnout podmínky, které podpoří prorodinné a spravedlivé investice veřejných prostředků.
- Chránit stávající dávky na podporu dětí a rodin před úspornými opatřeními, která mohou vést ke zvýšení násilí, bezdomovectví, zhoršení zdraví a institucionalizaci dětí.
- Zohlednit dlouhodobou perspektivu, posílit systémy sociální ochrany a opatření, která předcházejí dětské chudobě, a vybudovat odolnost vůči budoucím krizím.
Celá zpráva Supporting Families and Children Beyond COVID-19: Social Protection in High Income Countries je k dispozici na: https://www.unicef-irc.org/publications/1165-supporting-families-and-children-beyond-covid-19-social-protection-in-high-income-countries.html.
*
UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 88,3 % všech získaných prostředků. (11.12.2020)